Náhodné stránky webu
- (26.09.2014) Prevence potratu - byliny, bylinky, babské rady
- (11.12.2009) Zničené elektrospotřebiče při špatném zapojení elektřiny elektrikářskou firmou
- (03.07.2013) Jak vybrat ventilátor - velikost, výkon, hlučnost, bezpečnost, otáčení, typ, design
- (16.11.2013) Kyanid draselný, cyankáli - otrava - příznaky, projevy, symptomy, obrázek, fotografie
- (25.02.2015) Odstoupení od smlouvy o prodeji nemovité věci pro její podstatné porušení - vzor ke stažení zdarma - nový občanský zákoník 2014
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
TIA - tranzitorní ischemická ataka, lehká mrtvice |
![]() |
Úterý, 05. únor 2008 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 60121x |
Definice TIA
V prvních 24-48 hodinách po proběhlé TIA je pacient považován za akutně nemocného vzhledem k vysokému riziku vzniku mozkového infarktu. Musí být vyvinuta maximální snaha o co nejrychlejší identifikaci příčiny TIA a její eliminaci. Část pacientů může vyžadovat monitorování a kompenzaci fyziologických funkcí, zejména oběhových a respiračních. Indikace k hospitalizaci se tak odvíjí od celkového zdravotního stavu, od latence s jakou je pacient vyšetřen od odeznění neurologického postižení a také od možnosti organizačně zajistit potřebná vyšetření v co nejkratším termínu. Z obecného hlediska je pacient indikován k hospitalizaci zejména v prvních 24-48 hodinách po proběhlé TIA. U ostatních pacientů lze provést potřebná vyšetření ambulantně.
4.1. Instituce 4.1.1 Přednemocniční péče 4.1.2. Nemocniční péče v lůžkovém zařízení
4.2. Odborný personál 4.2.1. Přednemocniční péče 4.2.2. Nemocniční péče v lůžkovém zařízení
4.3.1. Přednemocniční péče 5.1. Anamnéza - klinický obraz:
7.1.Výstupní kritéria Identifikace příčiny TIA (dle možností), zjištění ovlivnitelných rizikových faktorů a neprodlené zavedení adekvátních preventivních opatření. 7.2.Prognóza 7.2.1. Pacient po TIA má zvýšené riziko vzniku MI, recidivy TIA a vzniku jiné vaskulární příhody (zejména infarktu myokardu). Riziko vzniku mozkového infarktu je nejvyšší bezprostředně po TIA, v prvém měsíci je toto riziko 4-8%, v prvém roce 12% a v následujících 5 letech 24-29%. Zvláště vysoké riziko vzniku MI nebo recidivy TIA je u pacienta s fibrilací síní a symptomatickou stenózou magistrální mozkové tepny nad 70%. 7.3.1. Správná diagnóza TIA je jednoznačně stanovena anamnézou, včetně přesného vymezení doby trvání neurologických příznaků, neurologickým vyšetřením a zobrazovacím vyšetřením mozku (CT nebo MRI). 7.4.1. Primární prevence je zaměřena především na omezení kouření, ovlivnění stravovacích návyků, podporu přiměřených fyzických aktivit a redukci tělesné hmotnosti, léčbu hypertenze, srdečních onemocnění, hyperlipidémie, cukrovky a dalších souvisejících nemocí. 7.4.2. Prevence cerebrovaskulárních onemocnění musí být jednou z priorit zdravotní politiky státu. Vzdělávání a zvyšování informovanosti obyvatelstva o příčinách cévních mozkových příhod a o tom jak jim předcházet by měly hrát významnou roli v oblasti primární prevence. Primární prevence má být organizována ve spolupráci s praktickými lékaři a s příslušnými odbornými společnostmi (neurologickou a interní společností a s preventivními obory hygieny a epidemiologie) 7.4.3. Nezbytné je zajištění dostatečné informovanosti veřejnosti o příznacích cévních onemocnění mozku a nutnosti okamžitého přivolání RZP při vzniku příznaků. 7.5. Sekundární prevence 7.5.1. Po proběhlé TIA může sekundární prevence významně snížit riziko následného MI. Pro účelnou léčbu cerebrovaskulárních onemocnění je proto nezbytně nutné dodržovat zásady sekundární prevence. 7.5.2. Sekundární prevence zahrnuje především: 7.5.3. V rámci zásad sekundární prevence je nutné adekvátně informovat pacienta a jeho blízké o příznacích CMP a postupu v případě jejich vzniku. 8.1. Podmínky zahájení péče 8.2. Proces 8.3. Podmínky ukončení péče 8.3.1. Ukončení diagnostického procesu včetně stanovení příčiny TIA a závažných rizikových faktorů 8.3.2. Zahájení adekvátní sekundární prevence - dle příčiny TIA a v závislosti na zjištěných rizikových faktorech. 8.4. Způsob kontroly |