Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění vyvolané spirochetou Borrelia burgdorferi (vzácněji pak B. garini či B. afzelii), které se přenáší převážně klíštětem obecným (cca. 20% klíšťat je infikovaných, v lokalitních ohniscích více), někdy i jinými druhy krev sajícího hmyzu (komáři, blechy, muchničky, bzikavky – u tohoto hmyzu však přenos nebyl jednoznačně vědecky prokázán). Nákazou jsou nejvíce ohroženi lidé, kteří často a dlouhou dobu pobývají v listnatých lesích, v prázdninových táborech, nebo sezónní lesní pracovníci v místech, kde je větší pravděpodobnost setkání s klíštětem. Pouze malá část nakažených lidí však onemocní klinickými příznaky boreliózy.
___

Historie nemoci a pojednání o šíření boreliózy
Prevence boreliózy a něco málo o klíšťatech
Příznaky boreliózy
Diagnostika boreliózy
Léčba boreliózy, léčba bolestí kloubů - řešení
Prognóza boreliózy

HISTORIE NEMOCI A POJEDNÁNÍ O ŠÍŘENÍ BORELIÓZY:

Onemocnění bylo původně rozpoznáno v městečku Old Lyme ve státě Connecticut (USA), kde byl zaznamenán neobvykle vysoký výskyt onemocnění kloubů u dětí. V roce 1975 uskutečnil doktor Steere na popud dvou pečlivých matek epidemiologické šetření. Zjistilo se, že většina pacientů žila v lesních oblastech, a že se první příznaky objevily v létě. Onemocnění se nezdálo být přenosné z člověka na člověka. U většiny nemocných se zjistilo, že kloubnímu onemocnění předcházely kožní projevy ve formě rozšiřující se červené skvrny. Výsledky svých šetření publikoval doktor Steere poprvé v roce 1976. Původce nemoci (borelie) byl objeven doktorem Burgdorferem v roce 1982 a prokázán v klíšťatech i u lidí.

Jak se onemocnění přenáší? A co borelióza u zvířat?

Borelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěř) a ptáky (bažanti, kosi) v určité geografické oblasti a přenáší je především klíšťata obecná.

Klíště obecné prochází při svém životním cyklu třemi vývojovými stadii: larva, nymfa a dospělec. Přičemž larvy a nymfy jsou tak maličké, že si jich rozhodně nemusíte všimnout (mají milimetr nebo méně). Každé stadium saje krev na odlišném spektru hostitelů. Larvy a nymfy preferují malé hlodavce a ptáky (někdy ale nepohrdnou ani člověkem), dospělci pak sají na větších savcích, včetně domácích zvířat (psi, koně dobytek, ad.. Všechna vývojová stadia klíšťat se stávají infekčními po požití borelií v průběhu sání krve na infikovaných savcích nebo ptácích. Během přeměny klíštěte přechází infekce postupně z jednoho stadia na druhé.

U infikovaného, nenasátého klíštěte jsou borelie usídleny v jeho střevní stěně. Během sání se množí, pronikají skrze střevní stěnu a hemolymfou se roznášejí ke všem orgánům klíštěte, včetně slinných žláz. Slinami pak mohou být borelie přeneseny na hostitele. Přenesení infekce je pravděpodobně možné i vyvrhnutím střevního obsahu do místa přisátí, nebo zanesením trusu klíšťat do rány, zejména při nešetrném a nevhodném odstraňování klíšťat. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borelií. Pokud je klíště přisáto dlouho, borélie se následně v těle namnoží a člověk onemocní tzv. lymskou boreliózou. Jsou dvě varianty – 20% skutečně onemocní s klinickými příznaky a celých 80% má jen zvýšené hladiny protilátky proti borelii. 

PREVENCE BORELIÓZY A NĚCO MÁLO O KLÍŠŤATECH:

Jistě jste se za svůj život již setkali s tolik obávaným zvířátkem dychtícím po Vaší krvi - klíštětem. V našich zeměpisných podmínkách jde většinou o klíště obecné (Ixodes ricinus). Samotné kousnutí přitom není vůbec nebezpečné. Klíště se pomocí bodce opatřeného háčky přisaje k pokožce, vstříkne látky zabraňující srážení krve a působící anesteticky (proto sání krve člověk vůbec necítí). Naši krev (případně i dalších teplokrevných živočichů) potřebuje samice klíštěte k úspěšnému vývoji vajíček a larvy klíštěte k dokončení svého vývoje. Pokud si klíštěte nevšimnete - samo se za několik dnů pustí a odpadne.
Číhající klíště ... i na větvích stromů

Klíšťata se nacházejí nejen ve trávě, ale i v křovinách a větvích stromů. Hladové klíště sedí na konci větve nebo jiných vyčnívajících místech s předníma nohama šikmo zdviženýma do vzduchu. Přiblíží-li se oběť, spadne na ni a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v její kůži. Klíště dokáže takto čekat a hladovět i déle než jeden rok.

Kde klíšťata nejčastěji najdeme?
Životu klíšťat nejvíce vyhovuje rozhraní mezi loukou a lesem, břehy řek a okolí přehrad. Nejohroženější jsou proto nejen lidé, kteří ve vyjmenovaných oblastech žijí a pracují, ale také ti, kteří tam rádi tráví dovolenou a víkendy: chataři, turisté a houbaři.

Co dělat než půjdeme do lesa nebo k vodě?

• mít ochranné oblečení - vysoká obuv, světle barevný oděv s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek; světlý oděv ne proto, abychom klíště vylekali, ale protože na světlém oděvu lze přítomnost klíšťat snáze odhalit
• používat repelentní prostředky proti klíšťatům – především na části těla, kde by se klíště mohlo přisát
• po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý tělesný povrch
• denně kontrolovat domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí
• co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (jak již bylo psáno výše, výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce)
• před manipulací s klíštětem je vhodné mít rukavice a nutností je pak místo dezinfikovat Jodisolem nebo jiným dezinfekčním prostředkem
• klíšťata odstraňovat velmi šetrně, je možno použít pinzety nebo elektrikářskou svorkou (krokodýlkem)
• uchopit klíště u hlavičky nikoli u zadečku (vymáčkli byste obsah jeho střev do ranky i s borreliemi) pinzetou a kýváním do stran jej uvolněte
• viklat opatrně, pokud se klíště nepustí kůže
• nikdy klíště nemačkat a nepolévat olejem (usmrcené klíště uvolňuje ze střevního obsahu bakterie do krve člověka)
• po vyjmutí klíštěte opět místo dezinfikovat
• při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek očí střevním obsahem klíšťat.

Vakcinace:

U rizikových pacientů je další možností vakcinace. Na vakcínách proti lymeské borreliose se stále intenzivně pracuje.

PŘÍZNAKY BORELIÓZY:

DIAGNOSTIKA BORELIÓZY:

Statistické ukazatele při diagnostice

Vnímavost vůči nákaze je všeobecná. Lymeská borelióza postihuje všechny věkové skupiny, ale výrazný vzestup nemocnosti pozorujeme po 30. roce života, vrchol mezi 45 až 49 rokem, a pak pozvolný pokles. V dětské populaci jsou nejvíce postiženy děti ve věku 5 až 9 let, ale mohou onemocnět i kojenci. Ženy jsou obecně postiženy častěji než muži (1,7krát). Incidence je asi 40/100.000. Onemocnění se častěji vyskytuje v létě.

LÉČBA BORELIÓZY:

Aktuální informace o léčbě boreliozy:
www.borelioza.cz (české stránky)
www.borelioza.sk (slovenské stránky)
http://www.ilads.org (zahraniční)

Klasická léčba

Antibiotika (doxycyklin, amoxicilin, sumamed, erytromycin, ceftriaxon) - léčba v časném stádiu je účinná, dá se předejít chronickým potížím a přestupu do vyšších stádií.

Délka léčby antibiotiky:
1. stádium (časná infekce) - délka léčby 14 dnů
2. stádium (akutní zánět pohybového systému) - 21-28 dnů
3. stádium (chronická artritida) - 28 dnů

Při léčbě lymeské boreliózy, kterou přenášejí klíšťata, nemusí člověk brát antibiotika tři týdny, jak je v Česku obvyklé. Podle nejnovějších studií amerických a evropských odborníků stačí desetidenní, a někteří uvádějí, že dokonce jen čtyřdenní užívání. Tvrdí to Ladislav Burýšek ze společnosti Gen Trend, která se problémem zabývá. Dodal, že závěry studií dosud neakceptovali všichni experti, jde tedy stále o vědecký názor, byť podložený řadou výzkumů.

V Česku předepisují lékaři lidem, u kterých se borelióza projevila, antibiotika zpravidla na tři týdny. Kdyby pacienti mohli brát léky po kratší dobu, zkrátila by se tak doba léčení i období, kdy nemocní zatěžují organismus antibiotikem. Znamenalo by to také úsporu pro zdravotnické rozpočty, uvedl Burýšek. Na zkrácenou léčbu boreliózy je přitom možné použít léky, které se v Česku běžně používají a jsou hrazeny pojišťovnami, uvedl.

Jedna ze studií Američanů podle Burýška prokazuje, že už když se pacientovi podá do 72 hodin od kousnutí klíštětem pouhá jedna dávka antibiotika, riziko onemocnění to výrazně sníží. Situace v Evropě je však na rozdíl od USA komplikovanější. Podle informací uvedených na portálu www.gate2biotech.cz zde boreliózu způsobují minimálně čtyři různé kmeny borelií, zatímco v USA pouze jeden.

Vědci společnosti Gen Trend zároveň mapují, jaký podíl klíšťat v Česku je lymeskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou nakažen. Statistiku dělají na základě vyšetření klíšťat, která do centrály firmy posílají lidé. Ti mohou nechat roztoče, kterého objeví na těle, vyšetřit. Za testy na encefalitidu zaplatí bezmála 700 korun, u boreliózy je to přes 500 korun. Podrobnosti jsou na stránkách www.kliste.cz.

Z výsledků za loňský a letošní rok vyplývá, že boreliemi je v Česku nakaženo 16 procent klíšťat, virem způsobujícím encefalitidu pak v průměru šest procent. Údaje se ale velmi liší podle regionu. Viry encefalitidy je pak nakaženo každé desáté klíště na jihu Moravy. Ve středních Čechách to je osm procent a v Jihočeském kraji sedm procent. Podíl nakažených klíšťat stoupá, řekl Burýšek.

V případě rozvinutí autoimunitní reakce organismu se obvykle podávají kortikosteroidy nebo imunosupresiva (látky tlumící imunitní reakce organismu).

Přírodní a doplňková léčba

Přírodní a doplňková léčba:

PROGNÓZA BORELIÓZY:

Při včasné diagnóze a především adekvátní léčbě je příznivá. Existují však relapsy, kdy je nutno léčbu opakovat.

Pokud se na nemoc ale přijde pozdě, mohou být trvalé orgánové a tkáňové změny.