Původcem-je virus identický s virem varicely, varicella-zoster virus a k onemocnění dojde reaktivací latentní formy viru v gangliích zadních kořenů míšních. Onemocnění začíná často zvýšenou teplotou, celkovými nespecifickými projevy (únava, malátnost), brzy se přidruží intenzivní palčivé bolesti, které odpovídají senzitivní distribuci postižených kořenů nebo nervů, jde o radikuloneuritidu (ganglioneuritidu) spinálních nebo hlavových nervů.

___

___

Bolesti jsou následovány kožní erupcí opět typicky v příslušném dermatomu, má charakter serózních puchýřků, které po několika dnech zasychají, vytvářejí se krusty, které odpadnou a pokožka po krustách může být různě pigmentována nebo depigmentována. Bolesti většinou postupně odeznívají, ale asi u 10 % nemocných, hlavně starších, mohou přetrvávat i dlouhodobě po odeznění kožních projevů a vzniká postherpetická neuralgie. Je definována jako perzistující bolest více nežli 3-4 měsíce po rozvinutí kožních symptomů zosteru. Průběh zosteru značně závisí na věku a celkových obranných schopnostech nemocných.
U starších je vždy těžší a jsou častější postherpetické neuralgie, u kachektických nemocných může dojít i ke generalizaci a těžkému stavu. V popředí jsou většinou senzitivní příznaky, ale při přestupu infekce na přední kořen nebo míšní roh mohou vzniknout i motorické léze charakteru kořenových paréz. Existují i formy, kde kožní projevy jsou minimální, snadno se přehlédnou nebo dokonce mohou zcela chybět.

Nejčastější lokalizace zosteru je na hrudníku a břiše (hlavně Th 5-12), ale může se vyskytovat i na končetinách nebo mozkových nervech (n. V.
a VII.).
Zoster může být i sekundární, symptomatický při onemocněních páteře (metastázy), leukémii, urémii, diabetu, a proto je nutné při každém zosteru
provést příslušné celkové vyšetření.

Zvláštní formy pásového oparu

• zoster oticus (postižení ganglion geniculi na n. VII.), syndrom Ramsay Huntův. Bolesti jsou lokalizovány kolem ucha a v přilehlé části obličeje, kožní erupce je na boltci, v zevním zvukovodu i na bubínku, někdy i měkkém patře a jazyku. Vyskytují se poruchy sluchu, tinnitus, vestibulámí poruchy, léze lícního nervu, které bývají často těžké a dosti rezistentní na léčbu.
• zoster ophtalmicus vzniká při postižení l.větve n. v., kdy herpetická erupce zasáhla i oční bulbus (vzniká keratitis, iritis, konjunctivitis) a někdy i léze okohybných nervů nebo optiku.

Léčba pásového oparu, terapie herpes zoster

Kauzální léčba zosteru není dosud známá. U lehčích forem většinou postačí léčba symptomatická - jednak lokální podle kožních projevů, jednak
analgetická. U závažnějších forem jsou lékem volby antivirové preparáty, které inhibují replikaci viru a redukují akutní bolesti i trvání erupce.
Významně tak snižují riziko akutních komplikací, které spočívají v rozšíření infekce na další nervové struktury. Zat.{mvšak žádná léčba nedokáže zabránit rozvoji postherpetické neuralgie, může však zkrátit její trvání.
Ke standardně používaným lékům patří aciclovir (Zovirax, Herpesin) nebo novější antivirové preparáty famciclovir (Famvir) a valaciclovir (Valtrex).
S léčbou je třeba začít vždy co nejdříve, nejlépe již v průběhu prvních 24- 48 hodin rozvoje zosteru.

Antivirové léky jsou indikovány u rizikových nemocných, kam řadíme:
a) starší nemocné - věk nad 60 let, imunodeficientní pacienti
b) kraniální lokalizaci zosteru nad C4, zejména zoster ophtalmicus
c) rozsáhlejší zoster s intenzivními bolestmi

Někdy se doporučuje u lehčích forem i amantadin (Viregyt K) nebo enzymoterapie (Wobenzym).

Léčba bolesti u pásového oparu

Při bolestech je indikováno zahájit co nejdříve léčbu tricyklickými antidepresivy, které patří k lékům prvé volby u postherpetické neuralgie. Jejich efekt v období zosteru je nejen analgetický, ale udává se i možný profylaktický vliv na rozvoj postherpetické neuralgie. Aplikuje se nejčastěji amitriptylin, zpočátku malá dávka 10 - 25 mg na noc a postupné zvyšování podle tolerance. Po odeznění bolestí se doporučuje podávat malé dávky amitriptylinu ještě po dobu 6 týdnů a pak teprve vysadit.

Postherpetická neuralgie je velkým léčebným problémem, používá se kromě amitriptylinu někdy c1onazepam, karbamazepin a sodanton. Efekt
může mít i akupunktura, analgetické fyzikální procedury nebo i analgetické RTG ozáření.