Náhodné stránky webu
- (31.10.2009) Čínský horoskop online, čínská znamení, výpočet
- (02.12.2013) Novinky v medicíně 2013, 2014 - léčba, vyšetření a diagnostika
- (11.01.2008) Neurologické nemoci a choroby (G)
- (22.09.2014) Povlak na jazyku, zápach z úst - byliny, bylinky, babské rady
- (11.01.2008) Sex a hubnutí, spotřeba kalorií při jednotlivých úkonech
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Epilepsie a alkohol, alkoholismus - jak ovlivňuje pití alkoholu epilepsii |
![]() |
Pátek, 17. červenec 2009 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 22622x |
___ Toho si povšiml už Hippokrates a staří Římané (Hillbom a spol., 2003). Alkohol není jediná psychoaktivní látka, která může vyvolat epileptické záchvaty. Epileptické záchvaty se vyskytují i v odvykacím stavu po barbiturátech a po vysokých dávkách benzodiazepinů nebo při intoxikaci amfetaminy (pervitin) či kokainem. Vzhledem k rozšířenosti alkoholu jsou ale epileptické záchvaty související se zneužíváním jiných látek daleko méně časté. Alkohol jak příčina epileptických záchvatůHillbom a spol. (2003) odhadují výskyt epileptických záchvatů u závislých na alkoholu nejméně trojnásobný ve srovnání s běžnou populací. Zneužívání alkoholu také často předchází výskytu status epilepticus (podle různých studií v 9 - 25 % případů). Alkohol, podobně jako např. barbituráty nebo benzodiazepiny, může v odvykacím stavu vyvolat epileptický záchvat nebo status epilepticus u osob, u nichž se dříve epileptické záchvaty nevyskytovaly. Epileptický záchvat se typicky objevuje 6 - 48 hodin po té, co skončilo pití alkoholu. Uvažuje se i o tom, že riziko epilepsie mohou zvyšovat i strukturální změny a úbytek mozkové tkáně, k nimž dochází důsledku pití vysokých dávek alkoholu. Podle dosud nepotvrzené hypotézy riziko epileptických záchvatů zvyšují také opakované odvykací stavy.
Velká část epileptických záchvatů u závislých na alkoholu, snad až 50 % (Rathlev a spol., 2002), nesouvisí s odvykacím stavem. Častou komplikací u pacientů zneužívajících alkohol jsou úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody v důsledku prudkého zvýšení krevního tlaku po vysokých dávkách alkoholu. Naše zkušenosti potvrzují užitečnost počítačové tomografie mozku (CT) zejména u netypických obrazů a průběhů odvykacích stavů. Určitý význam v etiologii epileptických záchvatů u závislých na alkoholu má patrně i rozvrat vodního a minerálního hospodářství a hypoglykémie. Léčba a prevence epileptických záchvatů alkoholové etiologieZásadní význam má náležitá léčba odvykacího stavu. K tomu jsou vhodné clomethiazol a dlouhodobě působící benzodiazepiny. K častým chybám při léčbě odvykacích stavů patří nedostatečné dávkování, které nebere v úvahu vysokou toleranci pacienta. Hillbom a spol. (2003) odhadují, že náležitou léčbou odvykacích stavů lze snížit výskyt epileptických záchvatů při odvykacím stavu z 8 % na 3 %. Benzodiazepiny ale mohou zhoršovat respirační insuficienci např. u pacienta s deliriem tremens a pneumonií. Objevily se zprávy o používání carbamazepinu v kombinaci s tiapridem (např. Lucht a spol., 2003). Carbamazepin může zhoršit jaterní funkce a navíc vede k poruchám AV převodu, není tedy bez rizika zejména u těžkých odvykacích stavů. Podobně jsou u těžkých odvykacích stavů a delirií tremens nevhodná antipsychotika, protože zvyšují riziko epileptického záchvatu a mohou působit u těchto vulnerabilních pacientů kardiální komplikace. Kombinace carbamazepinu s tiapridem může být užitečná u lehkých odvykacích stavů při ambulantní léčbě, protože s sebou nenese riziko vzniku lékové závislosti jako benzodiazepiny. Při ambulantní léčbě odvykacích stavů existuje ale riziko dále zmíněných interakcí carbamazepinu a alkoholu. Při léčbě odvykacích stavů je velmi důležitá úprava minerálního a vodního hospodářství (draslík, hořčík, tekutiny, glukóza) a to nejen z hlediska prevence epileptických záchvatů.
Dlouhodobá léčba pacientů s epilepsií alkoholové etiologie antiepileptiky se nedoporučuje, protože chaotické braní antiepileptik a jejich interakce s alkoholem zvyšují, nikoliv snižují, riziko dalších záchvatů. Po zvládnutí akutního stavu je jasnou prioritou léčba závislosti na alkoholu. Alkohol u pacientů léčených pro epilepsii jiné než alkoholové etiologieMnozí pacienti s epilepsií jiné než alkoholové etiologie tolerují malé dávky alkoholu, ale prakticky pro všechny tyto pacienty představuje riziko alkoholová intoxikace a následná kocovina nebo odvykací stav. Dalším problémem je skutečnost, že alkohol vstupuje do interakcí s antiepileptiky a zesiluje jejich vedlejší účinky, např. závratě, ospalost a bolesti hlavy v případě carbamazepinu. To může vést k tomu, že si pacient antiepileptika před pitím vysadí, což je značně riskantní. Antiepileptika také mohou zvyšovat účinky alkoholu, takže dochází rychleji k těžké intoxikaci. K vysazení antiepileptik v souvislosti s alkoholovými excesy dochází i proto, že alkoholem intoxikovaný pacient si zapomene léky vzít. Alkoholové excesy vedou navíc k nepravidelnému životnímu stylu včetně změn v režimu bdění a spánku, což dále zvyšuje riziko. Chronické užívání alkoholu může vést nižšímu účinku phenytoinu (NIAAA 1995). Z těchto důvodů lze doporučit následující:
ZávěrAlkohol vyvolává epileptické záchvaty v důsledku odvykacích stavů i dalšími mechanismy. Alkoholové excesy zhoršují epileptická onemocnění jiné etiologie. U pacientů trpících epilepsií, kteří škodlivě užívají alkohol, je vhodná krátká intervence a u na alkoholu závislých pacientů s epilepsií je třeba doporučit protialkoholní léčbu. Zdroj: ozivote.cz
Problematika alkoholismu detailně na www.alkoholik.cz
|