Oxid uhelnatý (carbonmonooxid, CO) se chemicky váže na červené krevní barvivo hemoglobin (vzniká karbonylhemoglobin) asi 220 krát lépe (!!!), než kyslík. Stačí velmi malá koncentrace oxidu uhelnatého, aby zablokoval schopnost krve vázat a přenášet kyslík. To se výrazně projevuje při nízké koncentraci O² ve vdechovaném vzduchu. Vzniká tak tkáňová hypoxie s možností až tragických důsledků pro organismus.

příznaky otravy oxydem uhelnatým

Otrava oxidem uhelnatým CO - klinický obraz

jak se projevuje otrava oxidem uhelnatým se dozvíte ve webu www.priznaky-projevy.cz kliknutím zde

Saturace CO v krvi a stupeň intoxikace

Známky lehké intoxikace oxidem uhelnatým se objevují při přeměně asi 10 až 25 % hemoglobinu na karbonylhemoglobin.

Středně těžká hladina karbonylhemoglobinu v krvi (25 až 45 %).

Těžké intoxikace je provázena obsazením přibližně 45 až 60 % hemoglobinu oxidem uhelnatým.

U velmi těžkých a smrtelných stavů je hladina karbonylhemoglobinu je přes 60%.

Příznaky, projevy otravy CO v přehledu

• jak se projevuje otrava oxidem uhelnatým se dozvíte ve webu www.priznaky-projevy.cz kliknutím zde

První pomoc, léčba při otravě oxidem uhelnatým:

Z reverzibilní vazby na hemoglobin (i ostatní látky) může být oxid uhelnatý vytěsňován kyslíkem podle vzájemného poměru jejich parciálních tlaků. Základní první pomocí je vynesení postiženého na čerstvý vzduch. Poločas mizení karbonylhemoglobinu z krve je v takovém případě asi 4 hodiny. Účinnější je podání čistého kyslíku kyslíkovou maskou z kyslíkové bomby, což vede ke zkrácení poločasu mizení karbonylhemoglobinu z krve přibližně na 90 minut. Nejvýhodnější je nechat pacienta dýchat čistý kyslík pod zvýšeným tlakem v přetlakové komoře (hyperbarická oxygenoterapie), neboť poločas mizení karbonylhemoglobinu se tím zkrátí až na 15 minut. Případnou metabolickou acidosu je možné ovlivnit podáním bikarbonátu (nikoliv laktátu, neboť jde o laktátovou acidosu), ostatní léčba je jen symptomatická.

Následky otravy jsou stejné jako následky hypoxie - spočívají především v poškození CNS (demence, extrapyramidová symptomatologie).

Obecné pojednání o CO - patofyziologie vazby na hemoglobin:

Bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, lehčí než vzduch, nedráždivý. Ve vodě je málo rozpustný. Je obsažen ve svítiplynu, v generátorovém a ve vodním plynu; má silně redukční vlastnosti. V přírodě je přítomen v nepatrném množství v atmosféře, kde vzniká především fotolýzou oxidu uhličitého působením ultrafialového záření, jako produkt nedokonalého spalování fosilních paliv i biomasy. Je také obsažen v sopečných plynech. V mezihvězdném prostoru se vyskytuje ve značném množství. Byl nalezen i v atmosféře Marsu (0,08 %) a spektroskopicky prokázan v komě komet.

Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, myoglobin, některé enzymy oxidoredukčních dějů (kupř. cytochrom P 450) a možná na další bílkoviny. Tato vazba je sice reversibilní, ale velmi silná (kupř. na hemoglobin se oxid uhelnatý váže přibližně 210 x silněji než kyslík), a vyřazuje zmíněné látky z možnosti přenášet kyslík. Hemoglobin s navázaným oxidem uhelnatým se označuje karbonylhemoglobin (COHb).

Oxid uhelnatý je tedy značně jedovatý; jeho jedovatost je způsobena silnou afinitou k hemoglobinu (krevnímu barvivu), s nímž vytváří karboxyhemoglobin, čímž znemožňuje přenos kyslíku v podobě oxyhemoglobinu z plic do tkání. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je přibližně 220x silnější než kyslíku a proto jeho odstranění z krve trvá mnoho hodin až dní. Příznaky otravy se objevují již při přeměně 10-20% hemoglobinu na karboxyhemoglobin. Toto je podstatou jednoho ze škodlivých vlivů kouření. Již při parciálním tlaku oxidu uhličitého 0.1 kPa je vázáno 50% hemoglobinu. Tlak 0.2 kPa se může stát osudným, což se výrazně potencuje při nízkém tlaku O² ve vdechovaném vzduchu.

Další informace - viz wikipedia.

Kde se s CO můžeme setkat a jak vzniká oxid uhelnatý?

Vzniká při nedokonalém spalování uhlíku a organických látek, je emitován např. automobily, lokálními topeništi, energetickým a metalurgickým průmyslem.

CO vzniká zejména pokud:

• je teplota spalování příliš nízká, aby mohlo dojít k úplné oxidaci pohonných látek na oxid uhličitý,

• čas hoření ve spalovací komoře je příliš krátký,

• nebo není k dispozici dostatek kyslíku.

Riziková místa, kde se s ním setkáváme jsou:

• potápění
• výfukové plyny

• špatně spalované uhlí neb zemní plyn při nedostatečně sajícím komínu

Prevence intoxikace CO:

Instalace alarmů (hlásičů, detektorů) oxidu uhelnatého v ceně kolem 500-2000 Kč (v posouzení s hodnotou lidského života zanedbatelná částka).
CO alarmy na www.zbozi.cz

Investice 500 Kč může Vám a Vaší rodině zachránit život!