Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění mozku a mozkových blan. Způsobuje ho virus, který se přenáší nejčastěji kousnutím klíštěte. Počet nemocných klíšťovou encefalitidou se každý rok mírně zvyšuje. K nákazám dochází hlavně při pobytu v přírodě.

___

___

Přenašečem jsou jen některá klíšťata

Encefalitidu mohou vyvolat jen klíšťata, která jsou infikována virem. Výskyt infikovaných klíšťat se liší podle regionu. Rizikové jsou zejména listnaté nebo smíšené lesy v nižších nadmořských výškách. V České republice je vysoký počet onemocnění hlášen z jižních částí Čech a Šumavy, z okolí Prahy, Brna a Bruntálu, z Plzeňska a z Opavska. Infikovaná klíšťata se hojně vyskytují zejména podél vodních toků a v okolí vodních ploch. U nás hlavně v povodí Vltavy, Sázavy, Berounky, Labe a Dyje a v okolí Vranovské přehrady. Virus dlouhodobě přežívá a rozmnožuje se v tzv. rezervoárových zvířatech. Těmi jsou nejčastěji drobní hlodavci. Klíště, které sálo z rezervoárového hlodavce, se stává nositelem viru.

Klíšťová encefalitida je sezónní choroba

Souvisí to s aktivitou a množstvím klíšťat v přírodě, ale i počasím a množstvím hlodavců v předcházejícím roce. Klíšťata se v přírodě vyskytují od dubna do října. Nejvyššího počtu dosahují počátkem června. Pak postupně ubývají až do září, kdy nastupuje druhý vrchol. Uvádí se, že v ohniscích nákazy je infikováno jedno až pět klíšťat ze sta. Ani kousnutí infikovaným klíštětem ještě nemusí způsobit encefalitidu. Onemocnění se projeví jen asi u 30 až 40 procent infikovaných osob.

Inkubační doba onemocnění

Toto období bez obtíží trvá asi 7 až 14 dnů. Sama nemoc typicky probíhá ve dvou stádiích. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Příznaky mohou připomínat lehkou chřipku. Nemocní je často považují za lehké letní nachlazení, které přecházejí.

Po několika dnech obtíže samy odezní. Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků.

Další stádium - kruté bolesti hlavy a horečky

Nemocný je světloplachý. Přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Takový akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dochází k postupnému zlepšování stavu.

Závažnost onemocnění a poškození mozku

V některých případech může dojít v jakémkoliv stádiu onemocnění k jeho spontánnímu odeznění. Závažnější průběh však může zanechat i trvalé následky nebo pacienta dokonce usmrtit. Těžší průběh onemocnění bývá u starších lidí a u pacientů nedodržujících předepsaný klid na lůžku.

Diagnostika

A to z údajů o přisátí klíštěte v nedávné minulosti a z klinických příznaků onemocnění. Nevyhnutelné je vyšetření mozkomíšního moku. Jeho rozborem je možno odhalit probíhající zánět a vyloučit jiné příčiny onemocnění.

Příčina - virus

Proto ji nelze léčit pomocí antibiotik. Základem léčby je klid na lůžku, podávání vitamínů a léků tlumících horečku, zánět a zvracení. Omezení tělesné aktivity je důležitým předpokladem úspěšného uzdravení. Fyzická aktivita v průběhu choroby zvyšuje intenzitu obtíží a riziko trvalého poškození nervového systému.

Průběh klíšťové encefalitidy 

Každý pacient vyžaduje různě dlouhou dobu rekonvalescence. I po překonání nemoci mohou přetrvávat mírné nervové poruchy (nejčastěji obrny nervu), poruchy koncentrace, nálady nebo spánku. Tímto tzv. postencefalickým syndromem trpí až čtvrtina nemocných.

Prevence klíšťové encefalitidy - očkování, vakcinace

V České republice je dostupná vakcína, která obsahuje usmrcené viry. Očkování se doporučuje zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo v nich budou krátkodobě pobývat (např. letní tábor, rekreace, sezónní práce v lese). Nejvhodnější dobou k zahájení očkování jsou chladné zimní měsíce, lze jej však provádět v průběhu celého roku. Vakcinaci provádí na požádání praktický lékař. Očkovací látku je nutno hradit. Některé zdravotní pojišťovny poskytují svým klientům příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě.

Kromě preventivního očkování inaktivovaným virem je možno využít tzv. pasivní imunizace. Při ní jsou pomocí injekce do těla vpraveny protilátky proti klíšťové encefalitidě. Tento způsob poskytuje pouze krátkodobou (cca 1 měsíc trvající) ochranu. Používá se krátce před pobytem v rizikových oblastech nebo do 48 hodin po přisátí klíštěte, které je podezřelé z infekce.

Na vhodnost očkování, jeho cenu a vhodné očkovací schéma se můžete informovat u svého praktického lékaře či v nejbližší hygienické stanici.

Riziko nákazy, prevence onemocnění

Nejvhodnější je světlé oblečení s dlouhými nohavicemi a rukávy. Nekryté části těla je možno ošetřit repelentními přípravky, které odpuzují hmyz. Po návratu z lesa je třeba několikrát za sebou pečlivě zkontrolovat pokožku, včetně vlasaté části hlavy. Klíště se odstraňuje zásadně v rukavicích a pomocí pinzety. Kůži je nutno předtím i potom důkladně desinfikovat.