Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Ostatní obory Deprese - léčba, psychoterapie, rady, rozdíl mezi smutkem a depresí

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Deprese - léčba, psychoterapie, rady, rozdíl mezi smutkem a depresí Email
Pondělí, 07. únor 2011 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 8371x

deprese-lecba-deleni-psychoterapie-antidepresiva.jpgDeprese je duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem. Může být součástí neurózy, psychopatie nebo reakcí na závažnou událost reaktivní d.. Depresivní epizoda postihne aspoň jedenkrát za život podle některých údajů mezi 10 až 20 osob. D. vznikající zdánlivě bez příčiny se označovaly jako endogenní deprese.  Těžké deprese mohou být provázeny bludy nemocný se obviňuje z řady často absurdních vin, z odpovědnosti za zkázu světa apod., vedoucími někdy až k sebevraždě.

___
___

Postižený často trpí tělesnými obtížemi zácpou, nechutenstvím, ranní nespavostí atd., které mohou někdy v klinickém obraze převládnout dříve tzv. larvovaná deprese. V etiopatogenezi depresí hrají roli faktory genetické, poruchy neurotransmiterů, byly popsány změny v oblasti neuroendokrinní i neurofyziologické.

Existují rovněž teorie psychosociální. Při hodnocení d. se zvažuje její závažnost, přítomnost tělesných příznaků somatického syndromu a psychotických příznaků. Deprese může mít rekurentní charakter, může se střídat s mánií nebo může mít sezónní charakter. Deprese s významnými tělesnými příznaky jsou nověji zařazovány k somatoformním poruchám.

Obecně se d. vyznačuje smutnou náladou, ztrátou zájmů, poruchami spánku, poklesem energie, sníženou sebedůvěrou, výčitkami vůči vlastní osobě, poruchami chuti k jídlu v obou směrech.
Deprese se mohou vyskytnout samostatně, někdy se střídají se svým opakem  (mánie, maniodepresivní psychóza).
V léčbě se používají psychofarmaka antidepresiva, někdy též elektrokonvulze (elektrošoky), význam má i psychoterapie. Epizoda depresí postihne za život poměrně velkou část populace, v některých případech má tendenci se opakovat.


Deprese - projevy, příznaky, symptomatologie:

 

  • smutná a skleslá nálada, většinou neovlivnitelná vnějšími podněty

  • zřetelná ztráta zájmů a potěšení z aktivit, které jsou jinak příjemné, nezájem o sebe, o svou práci, rodinu a přátele, dosavadní záliby a koníčky

  • snížená schopnost koncentrace, nerozhodnost, zhoršená pozornost, pocit zhoršené paměti

  • nedostatek emocí, zpomalení pohybů, monotónní tichá řeč a mimika, někdy naopak neklid a nutkání zbytečne činnosti

  • snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocit vlastní bezcennosti nebo viny, bezdůvodné výčitky proti sobě samému

  • opakované myšlenky na smrt

  • pesimistický pohled do budoucna, pocity beznaděje, bezdůvodné obavy, běžné starosti se dají být neřešitelné

  • velká únava i po nepatrné námaze

  • ztráta váhy nebo naopak přírůstek hmotnosti či neobvykle zvýšená chuť k jídlu,

  • nespavost nebo zvýšená potřeba spánku

  • brzká ranní probouzení dvě a více hodin před obvyklou dobou probuzení

  • zřetelná ztráta sexuální touhy

  • zvýraznění všech výše uvedených obtíží bývá ráno

 


Rozdíl mezi obyčejným smutkem a depresí

Běžný zármutek nebo smutná nálada nejsou depresí, ale mohou jí být velmi podobné. Deprese ve smyslu těžkého smutku jako reakce na ztrátu milované osoby nebo významné hodnoty, dlouhodobý stres či frustraci by měla odeznít většinou do dvou až tří měsíců, jen výjimečně až do doby jednobo roku. Občasná období sklíčenosti patří k normální lidské zkušenosti.


Dělení depresí

Podle příčiny lze depresivní poruchy pro zjednodušení rozdělit na primární a sekundární.

  • Primární - je dle stavu současných znalostí způsobena nedostatkem přenašečů nervových signálů (tzv. neurotransmiterů např. serototoninu, noradrenalinu, dopaminu) mezi mozkvými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení (receptorů). Sklon k depresi může být dědičný, asi u jedné třetiny nemocných s pimární depresí se vyskytuje tato porucha i v příbuzenstvu.

  • Sekundární - může být vyvolána onemocněním mozku nebo tělesnou chorobou, může být způsobena i některými léky či drogami - deprese druhotná při známé základní chorobě.

 


Podle závažnosti ji dělíme na

  • lehkou (nemocný je ještě schopný se s určitým přemáháním účastnit běžných denních aktivit),

  • středně těžkou (nemocný má velké potíže s obvyklou denní činností) a

  • těžkou (nemocný není schopen pracovat ani žít běžný rodinný a společenský život, vyhýbá se lidem).



Léčba deprese

 

Deprese patří mezi nejlépe léčitelná psychická onemocnění, většina nemocných se uzdraví. Zamyslete se, proč se necítíte dobře. Pozorujete-li příznaky deprese, vyhledejte odbornou pomoc. V současné době existují účinné formy léčení. Vhodná je kombinace farmakologické léčby a psychoterapie.

 

Antidepresiva - dávkování antidepresiv a nástup účinku AD

Antidepresiva zmírňují příznaky deprese, zamezují jejímu zhoršení nebo opakování. Je nutné je užívat pravidelně, přesně dle návodu lékaře. Vytrvejte, i když nepociťujete okamžitou změnu. Antidepresiva mají různou dobu nástupu účinku, jen Váš lékař může zhodnotit vývoj a úspěšnost léčby. Užívejte lék každý den ve stejnou dobu.
Jestliže si některou dávku zapomenete vzít, vezměte si ji, jakmile si to uvědomíte - pokud již ovšem nenastala doba pro Vaši další dávku - v tom případě zapomenutou dávku vynechejte - neberte si dvojitou dávku.
O své léky se s nikým nedělte. Léčba je postupná a dlouhodobá. Když se začne Váš zdravotní stav zlepšovat, rozhodnutí o dalším užívání léků ponechejte na svém lékaři (nevysazujte antidepresiva svévolně).

 

Psychoterapie

Stejně tak jako skupinová psychoterapie objasňuje příčiny problémů. Dlouhodobé změny v myšlení nemocného se snaží ovlivnit technikami pozitivního podmiňování kognitivně-behaviorální psychoterapie.

 

Fototerapie a zimní depresivní stavy

Jde o osvit bílým světlem nad 2500 luxů v časných ranních hodinách, se osvědčila hlavně u tzv. "zimní deprese".

Kde hledat pomoc při léčbě deprese

Zeptejte se svého praktického lékaře nebo psychiatra. Také můžěte kontaktovat linku důvěry, psychologickou poradnu, svého duchovního nebo promluvil se členy rodiny a s přáteli.



Rady týkající se depresí

 

  • V době, kdy trpíte depresí, nečiňte žádná závažná rozhodnutí.

  • Vaše pocity a jednání mohou vyvolat nepochopení a odmítnutí okolím. Předejděte této situaci včasným vyhledáním odborné péče.

  • Čím dříve se začnete léčit, tím lepší bude výsledek léčby.

  • Alkohol sám může vyvolat nebo prohloubit depresi - alkohol není lék na depresi.

  • Sdělte svému lékaři, zda někdo ve Vaší rodině trpěl podobnými potížemi a čím se léčil, informujte jej o svých ostatních onemocněních a lécích, které užíváte.

 

 

Jak se cítit lépe při depresi

  • Vyhraďte si čas pro věci, které máte rádi.

  • Snažte se dopřát si v noci klidný spánek.

  • Zacvičte si, jděte na procházku nebo umyjte auto. Aktivita Vám dodá energii.

  • Jezte hodně ovoce a zeleniny, obilnin, rýže, těstovin a celozrnného pečiva. Dodají Vám vitamíny a minerály a louho trvající energii a pomohou nejen udržet fyzické zdraví, ale i optimalizovat funkci Vaší nervové soustavy .

  • Naučte se relaxovat.

  • Věnujte svůj čas pomoci svým blízkým.

  • Udržujte přátelské vztahy a sdílejte s přáteli své pocity a radosti.

  • Mějte sami sebe rádi a přijímejte se takoví, jací jste.

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny