Deprese je duševní stav charakterizovaný nadměrným smutkem. Může být součástí neurózy, psychopatie nebo reakcí na závažnou událost reaktivní d.. Depresivní epizoda postihne aspoň jedenkrát za život podle některých údajů mezi 10 až 20 osob. D. vznikající zdánlivě bez příčiny se označovaly jako endogenní deprese.  Těžké deprese mohou být provázeny bludy nemocný se obviňuje z řady často absurdních vin, z odpovědnosti za zkázu světa apod., vedoucími někdy až k sebevraždě.

___
___

Deprese - projevy, příznaky, symptomatologie:

• smutná a skleslá nálada, většinou neovlivnitelná vnějšími podněty

• zřetelná ztráta zájmů a potěšení z aktivit, které jsou jinak příjemné, nezájem o sebe, o svou práci, rodinu a přátele, dosavadní záliby a koníčky

• snížená schopnost koncentrace, nerozhodnost, zhoršená pozornost, pocit zhoršené paměti

• nedostatek emocí, zpomalení pohybů, monotónní tichá řeč a mimika, někdy naopak neklid a nutkání zbytečne činnosti

• snížené sebevědomí a sebedůvěra, pocit vlastní bezcennosti nebo viny, bezdůvodné výčitky proti sobě samému

• opakované myšlenky na smrt

• pesimistický pohled do budoucna, pocity beznaděje, bezdůvodné obavy, běžné starosti se dají být neřešitelné

• velká únava i po nepatrné námaze

• ztráta váhy nebo naopak přírůstek hmotnosti či neobvykle zvýšená chuť k jídlu,

• nespavost nebo zvýšená potřeba spánku

• brzká ranní probouzení dvě a více hodin před obvyklou dobou probuzení

• zřetelná ztráta sexuální touhy

• zvýraznění všech výše uvedených obtíží bývá ráno

Rozdíl mezi obyčejným smutkem a depresí

Dělení depresí

Podle příčiny lze depresivní poruchy pro zjednodušení rozdělit na primární a sekundární.

• Primární - je dle stavu současných znalostí způsobena nedostatkem přenašečů nervových signálů (tzv. neurotransmiterů např. serototoninu, noradrenalinu, dopaminu) mezi mozkvými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení (receptorů). Sklon k depresi může být dědičný, asi u jedné třetiny nemocných s pimární depresí se vyskytuje tato porucha i v příbuzenstvu.

• Sekundární - může být vyvolána onemocněním mozku nebo tělesnou chorobou, může být způsobena i některými léky či drogami - deprese druhotná při známé základní chorobě.

Podle závažnosti ji dělíme na

• lehkou (nemocný je ještě schopný se s určitým přemáháním účastnit běžných denních aktivit),

• středně těžkou (nemocný má velké potíže s obvyklou denní činností) a

• těžkou (nemocný není schopen pracovat ani žít běžný rodinný a společenský život, vyhýbá se lidem).

Léčba deprese

Antidepresiva - dávkování antidepresiv a nástup účinku AD

Psychoterapie

Fototerapie a zimní depresivní stavy

Rady týkající se depresí

• V době, kdy trpíte depresí, nečiňte žádná závažná rozhodnutí.

• Vaše pocity a jednání mohou vyvolat nepochopení a odmítnutí okolím. Předejděte této situaci včasným vyhledáním odborné péče.

• Čím dříve se začnete léčit, tím lepší bude výsledek léčby.

• Alkohol sám může vyvolat nebo prohloubit depresi - alkohol není lék na depresi.

• Sdělte svému lékaři, zda někdo ve Vaší rodině trpěl podobnými potížemi a čím se léčil, informujte jej o svých ostatních onemocněních a lécích, které užíváte.

Jak se cítit lépe při depresi

• Vyhraďte si čas pro věci, které máte rádi.

• Snažte se dopřát si v noci klidný spánek.

• Zacvičte si, jděte na procházku nebo umyjte auto. Aktivita Vám dodá energii.

• Jezte hodně ovoce a zeleniny, obilnin, rýže, těstovin a celozrnného pečiva. Dodají Vám vitamíny a minerály a louho trvající energii a pomohou nejen udržet fyzické zdraví, ale i optimalizovat funkci Vaší nervové soustavy .

• Naučte se relaxovat.

• Věnujte svůj čas pomoci svým blízkým.

• Udržujte přátelské vztahy a sdílejte s přáteli své pocity a radosti.

• Mějte sami sebe rádi a přijímejte se takoví, jací jste.