Nová témata diskuze

Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Ostatní obory Chlamydiové infekce - příznaky, léčba antibiotiky, informace o chlamydiích

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Chlamydiové infekce - příznaky, léčba antibiotiky, informace o chlamydiích Email
Neděle, 18. prosinec 2011 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 16321x
chlamydiove-infekce-priznaky-projevy-lecba-zanet-neplodnostChlamydia trachomatis je nejčastějším patogenem sexuálně přenosných onemocnění v ekonomicky rozvinutých zemích. Močopohlavní (urogenitální) a oční (oftalmologické) příznaky mohou provázet i systémové projevy infekce - artritidy, perihepatitidy, proktitidy. Důsledkem infekcí může být infertilita (neplodnost). Vzhledem k nadužívání antimikrobiálních přípravků (antibiotik) v populaci a oligo- až asymptomatickému průběhu infekcí vedou často krátkodobé léčebné režimy k selhání léčby.
___
___



Onemocnění vyvolaná Chlamydia trachomatis jsou nákladná v diagnostice i léčbě. U nemocných mohou navodit závažné zdravotní problémy a nepříznivě ovlivnit kvalitu života.

Racionální diagnostika, především akutních nekomplikovaných forem, léčba onemocnění a prevence z oblasti sexuální hygieny mohou snížit narůstající finanční náklady.

Vysoká prevalence a častý asymptomatický průběh chlamydiových infekcí vedou k progresivnímu šíření infekce v populaci. Lékařské vyšetření v různě dlouhém odstupu od akvírování infekce nemusí odhalit původce infekce, pokud po něm cíleně nepátráme.

 

Charakteristika chlamydií, jejich čeledi, rody a druhy

Gramnegativní bakterie Chlamydia trachomatis byla Graystonem a Wangem v roce 1975 identifikována jako původce sexuálně přenosných onemocnění (sexual transmited diseases - STD) v ekonomicky vyspělých zemích. V tropických a subtropických oblastech jsou onemocnění vyvolaná chlamydiemi závažným problémem po staletí.

K nim patří trachom a lymphogranuloma venereum. Světová zdravotnická organizace ročně eviduje více než půl miliardy sexuálně přenosných onemocnění, přibližně 90 milionů z nich představují infekce vyvolané Chlamydia trachomatis.

Před lety byly chlamydie považovány za mikroorganismy na pomezí bakterií a vírů. Dnes jsou jednoznačně řazeny mezi gramnegativní bakterie, avšak s odlišným růstovým cyklem a rozdílnou stavbou buněčné stěny. Chlamydie nejsou schopné syntetizovat vlastní ATP (pozn. ATP = adenosintrifosfát - zdroj energie pro buňky) a jsou závislé na hostitelské buňce, představují tak typického obligatorního intracelulárního parazita. Na rozdíl od gramnegativních bakterií v buněčné stěně schází kyselina muramová a mění se zastoupení lipidové složky.

Na základě analýzy 16srRNA rozdělujeme čeleď Chlamydiaceae na dva rody:

Rod Chlamydophila, do kterého náleží

  • Chlamydia pneumoniae,
  • Chlamydia psittaci,
  • Chlamydia pecorum,
  • Chlamydia abortus,
  • Chlamydia felis a
  • Chlamydia caviae

 

a rod Chlamydia s druhy

  • Chlamydia trachomatis,
  • Chlamydia suis a
  • Chlamydia muridarum.

 

Pro člověka jsou patogenní

  • Chl. trachomatis,
  • Chl. pneumoniae,
  • Chl. psittaci a
  • Chl. pecorum.

 

Životní cyklus, elementární tělísko a perzistence

Životní cyklus rovněž odlišuje chlamydie od ostatních mikroorganismů. Infekční formu chlamydie představuje elementární tělísko, které není metabolicky aktivní a nereprodukuje se. Elementární tělísko endocytózou přechází do hostitelské buňky. Endozomje místem celého růstového cyklu. Při opakované reprodukci se endozom zvětšuje. Při barvení Lugolovým roztokem jej můžeme pozorovat jako inkluzní tělísko v napadené buňce. V průběhu 8 hodin přechází elementární tělísko v tělísko retikulární, které je větší (0,8-1 mm), vysoce metabolicky aktivní a neinfekční. Následuje několik hodin intenzivního dělení retikulárního tělíska, které posléze kondenzuje zpět do elementárních tělísek. Růstový cyklus chlamydií trvá 48-72 hodin. Výsledkem je rozpad hostitelské buňky s uvolněním až 10.000 infekčních elementárních tělísek.

Vpopředí zájmu a dalšího výzkumu je situace, kdy v hostitelské buňce perzistuje nedělící se forma chlamydie s omezenou metabolickou aktivitou. Hostitelská buňka nezahyne, přesto mechanismem exocytózy uvolňuje intaktní elementární tělíska. Stav perzistence byl popsán v roce 1980 Moulderem. Perzistence modifikuje klinické projevy imožnosti detekce infekčního onemocnění.

 

Ženská neplodnost a nádorové bujení

Nejčastějším důsledkem infekce chlamydiemije fibroproduktivní zánět. Obvykle bývá dáván do souvislosti s tubárním faktorem infertility (neplodnosti) žen. V popředí výzkumu jsou změny imunologicky navozené autoagresivity jako možného kofaktoru vzniku zhoubného nádorového onemocnění, především ovariálního karcinomu a karcinomu děložního čípku.

 

Klinický obraz infekce - příznaky, projevy

Sérotypy D - K chlamydia trachomatis jsou typickými původci urogenitálních a očních infekcí (viz výše). Oligo- či asymptomatický průběh (bezpříznakový) je pro infekci Chlamydia trachomatis typický.

Mnoho pacientů bývá v rámci zánětlivých symptomů malé pánve léčeno opakovaně protizánětlivou a antimikrobiální léčbou, bez precizní znalosti vyvolávající patogenní flóry.
Po infekci Chlamydia trachomatis bychom aktivně měli pátrat u žen s opakujícím se zánětem v oblasti malé pánve, u mužů s nespecifickou uretritidou, u pacientů s STD a jejich partnerů. Významnou rizikovou skupinou jsou mladé ženy se změnou partnera.

 

Ektopická gravidita, infekce plodu či potrat

U žen i mužů může navodit symptomy infekce dolních močových cest. U žen se podílí na rozvoji infertility (neplodnosti) se zvýšenou možností ektopické gravidity či abortů (potratů). Nepochybný je vertikální přenos z matky na dítě při průchodu porodními cestami, v poslední době stále častěji však bývá popisována i pravděpodobná intrauterinní infekce u dětí, které přišly na svět sekcí.

 

Reiterův syndrom, perihepatitida, Fitz-Hugh-Curtisův syndrom

Kloubní postižení, konjunktivitida, uretritida a nezřídka i dermatologická postižení jsou součástí Reiterova syndromu. Závažným stavem systémového onemocnění je perihepatitida s infiltrací kapsuly (Fitz-Hugh-Curtisův syndrom). Chlamydiové infekce mají kvůli svému průběhu vysoké riziko chronicity.

 

 

Za jak dlouho je možné diagnostikovat onemocnění

Chlamyidovou infekci je možné zjistit již po sedmi dnech od nakažení. Lékař většinou odebere vzorek z děložního hrdla u žen nebo z močové trubice u mužů. Infekci lze zjistit také z krve nebo metodou  DNA.Problém je bohužel v tom, že lékaři dělají takováto vyšetření málokdy nebo připisují příznaky jiné chorobě.



Léčba

Antibiotika

K eliminaci chlamydií podáváme antimikrobiální přípravky, tzn. antibiotika s předpokládaným intracelulárním průnikem a protichlamydiovým účinkem. Mezi ně patří

  • doxycyklin,
  • makrolidová antibiotika a
  • systémové fluorochinolony.


V léčbě akutních infekcí lze využít krátkodobá schémata léčby - jednorázové podání azalidů nebo sedmidenní aplikace makrolidů, tetracyklinu či fluorochinolonů. U chronických infekcí nebo infekcí se systémovými projevy je prolongování léčby nezbytné.

Druhá léčba podle možností pacienta mění léčebnou skupinu, stejně tak i třetí terapie. Poslední léčebnou možností bývá kombinace azithromycinu a ciprofloxacinu, tedy kombinace bakteriostatického a baktericidního antibiotika s významným postantibiotickým efektem.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, co se zbývajícími přibližně 12 % nemocných, kteří neodpovídají na léčbu. Toxicita antimikrobiální léčby není zanedbatelná. Klinické obtíže pacientů jsou obvykle nevýznamné. Schopnost pacientů dodržovat v takovém případě přísný ochranný režim je omezená. Tak dochází k dalšímu šíření infekce v populaci. Opravňuje nás však toxicita léčby ve snaze o eradikaci infekce k léčbě až do krajních mezí? Odpověď snad přinese budoucnost.

Podpůrná léčba

Pro zlepšení léčebné odpovědi oplňujeme podpůrnou léčbou, především enzymoterapií (např. Flobenzym či Wobenzym) či probiotiky. V závislosti na stavu nemocného a projevech infekce aplikujeme antíflogistíka a inhibitory COX-2. Imunologický screening a vyšetření je součástí péče u významné části nemocných s perzistující infekcí.


Kontrolní odběr k mikrobiologickému vyšetření provádíme vždy v odstupu minimálně 4-6 týdnů, resp. dalších tří měsíců.
V případě pozitivityje léčba vedena jiným antimikrobiálním přípravkem. Úspěšnost druhé a další terapie do jednoho roku dosahuje 87,9 %, resp. 92 % u žen a 86 % u mužů.

 

Délka léčby

První volbou léčby podle tolerance a alergického terénu pacientajsou tetracyklinová antibiotika, tedy doxycyklin. K předpokládané dostatečné koncentraci doxycyklinu v cílových tkáních u předléčených pacientů dávkujeme individuálně 4 mg/ kgv jedné nebo dvou denních dávkách. Doba léčby se pohybuje mezi 10- 20 dny v závislosti na podané dávce. V případě prostatitidy chlamydiové etiologie dózujeme ciprofloxacin v dávce 19 denně po dobu 6-8 týdnů.

V závislosti na klinickém stavu a projevech infekce se pohybuje doba léčby až do 12 týdnů. Kromě monoterapie lze využít i kombinované antimikrobiální léčby, nejmoderněji kombinace fluorochinolonů a azalidů.

 

Závěr

Významným socioekonomickým problémem posledních desetiletí jsou chlamydiové infekce vyvolané Chlamydia trachomatis. Jejich prevalence v populaci je vysoká, ačkoli přesná data nejsou známá. Léčba akutních infekcí obvykle nečiní problém. Problematika perzistujících infekcí však klade nové otázky a zatím nemáme jednoznačné odpovědi.

 

Zdroj: MUDr. Michaela Matoušková, Urocentrum Praha

 

 

Video

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny