Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Ostatní obory Ateroskleróza, arterioskleróza - příčina, léčba, rizika, faktory, otázky, odpovědi

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Ateroskleróza, arterioskleróza - příčina, léčba, rizika, faktory, otázky, odpovědi Email
Úterý, 04. prosinec 2012 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 6941x

ateroskleroza-arterioskleroza-pricina-lecba-rizika-faktory-otazky-odpovediAteroskleróza je dlouhodobý chorobný proces, postihující stěnu tepen. Vede k postupnému zužování průsvitu tepny, která se může také úplně uzavřít. To pak vede k poruchám tkání a orgánů, jež  dotyčná tepna vyživuje. Dojde-li k úplnému uzávěru tepny, a tím i k úplnému přerušení přístupu živin, především kyslíku, postižené tkáně většinou odumírají.

___
___

 

Jak se konkrétně projeví úplný uzávěr tepny?

Konkrétní důsledky uzávěru jsou závislé na celé řadě dalších okolností, především na tom, zda postižený orgán má možnost získávat výživu ještě jinou, náhradní cestou. Tou jsou především tepenné spojky napojené na jiné a další části tepenného řečiště, které většinou zůstávají uzavřeny a otevírají se teprve při uzávěru hlavní přívodné tepny. Klinické příznaky a  projevy aterosklerózy jsou mnohotvárné a závisí na tom, který orgán je postiženou tepnou zásobován. Krajním případem uzávěru tepny, zásobující srdeční sval (myokard), je známý infarkt rnyokardu. Pokud k podobnému uzávěru dojde na některé z tepen, vyživujících mozkovou tkáň, vzniká mozková mrtvice, popřípadě některá z jejích příznivějších variant. Poruchy cévního zásobení na podkladě aterosklerózy se však mohou týkat i dalších orgánů a částí těla - od očí přes nejrůznější břišní orgány až po horní a dolní končetiny. V případech, kdy je taková tepna pouze zúžena, nikoli uzavřena, dochází k výraznému snížení funkce nedostatečně vyživovaného orgánu, především při zvýšených nárocích na přísun živin, např. při fyzické zátěži. Zúžením tepen, vyživujících srdeční sval, vzniká angina pectoris, projevující se při fyzické zátěži bolestí na hrudi. Při postižení tepen dolních končetin a pánve se projevuje bolest při chůzi v dolních končetinách, především v lýtkách. Jsou i další postižení a z nich plynoucí potíže.

 

Existují předpoklady pro vznik aterosklerózy?

Ano. Určité předpoklady existují. Jedinec je zdědí již při narození. Vliv dědičnosti je však velmi komplikovaný a nelze jej vyjádřit jednoduchými pravidly. Nadto ateroskleróza je onemocnění podmíněné souběhem více vlivů; vedle zděděné náchylnosti k obezitě se mnohem více přejímají a uplatňují nesprávné návyky ve výživě získané v rodině (vliv dědičnosti a vliv rodinného stolu). Mezi další vlivy patří onemocnění, která nelze vyléčit, ale která se daří správnou léčbou příznivě ovlivňovat - sem patří především cukrovka (diabetes mellitus), ale i některé další metabolické odchylky od běžných hodnot, kupříkladu zvýšení hladiny kyseliny močové a fibrinogenu v krvi. Mezi zbývající vlivy patří ty, které lze velmi úspěšně léčit, nebo dokonce takové, které si nemocný způsobuje sám. Patří k nim především kouření cigaret. Částečný vliv má také způsob života spojený s nedostatkem pohybu a nadměrné vystavování se stresovým situacím. K onemocněním, která lze v naprosté většině úspěšně léčit, patří zvýšený krevní tlak, vyšší hladiny tukových sloučenin v krvi, především cholesterolu a jemu podobných látek.

ateroskleroza-tepna-prusvit-pricina-lecba-rizikove-faktory

 

Je tedy možno říci, že sklon k ateroskleróze je daný genetickými vlivy a že omezování ostatních rizikových vlivů nemá valný smysl?

Takový výklad je naprosto chybný. Prevence aterosklerózy všemi dostupnými prostředky a omezováním škodlivých vlivů má zcela zásadní význam především pro osoby, které jsou ohroženy jinými riziky jejího vzniku, například právě zmíněnými dědičnými vlivy. Měla by se však týkat i jedinců, kteří těmito vlivy zatíženi nejsou, neboť je všeobecně známo, že léčba plně rozvinutých projevů aterosklerózy je náročná, a často už neúspěšná. Stavy, u nichž se podaří docílit ústupu aterosklerotických změn, jsou výjimečné. Možnosti současné medicíny umožňují léčit její důsledky, například cestou chirurgickou (především tepenné bypassy), nebo katetrizační (pomocí speciálních cévek a jiných nástrojů, které umožňují zúžení cévního průsvitu v určitých tepenných lokalitách zmenšit nebo úplně odstranit). V řadě případů však ani tuto léčbu důsledků aterosklerózy nelze použít, nebo už nelze použít. Je to o to smutnější, že u nemalého procenta takto předčasně nemocných (případně i zemřelých) se dalo rozvoji pokročilých změn zabránit, nebo alespoň podstatně omezit jejich rozsah.

 

Které škodlivé návyky mají největší vliv na vznik aterosklerózy?

 

Na prvním místě je to nepochybně kouření. Jde o faktor, který má v naší populaci snad největší vliv při vzniku aterosklerózy a jejích komplikací. Podíl kuřáků na celkovém počtu obyvatel je u nás v porovnání s vyspělými zeměmi stále velmi vysoký. U mužů činí tento podíl polovinu, u žen zhruba třetinu, čímž se řadíme na 3. místo mezi 87 sledovanými zeměmi. Na následky kouření umírá přibližně polovina kuřáků (ročně kolem 22 000 osob). Kuřákovi přináší jeho návyk nejenom zásadní zdravotní ohrožení (kromě onemocnění souvisejících s aterosklerózou i zhoubné nádory a řadu dalších chorob), ale i nezanedbatelnou finanční ztrátu. Lidé, kteří chtějí skoncovat s kouřením, musí mít pevnou vůli. Významně jim mohou pomoci protikuřácké poradny, vybavené také speciálními odvykacími léky.

Na dalším místě jsou to špatné výživové návyky. Česká kuchyně je nezdravá, neboť obsahuje velké množství tučných jídel. Za rok spotřebujeme přibližně 50 kg tuků (optimální by bylo asi 26 kg). Jíme málo zeleniny a ryb, přestože jsou už u nás běžně dostupné za ceny, které se podstatněji neliší od cen jiných, často nezdravých potravin. Pokud se k tomu přidá nedostatek pohybu a přejídání, nelze se divit vysokému výskytu otylých jedinců v naší populaci. Otylost pak sama o sobě představuje další významný rizikový faktor aterosklerózy.

ateroskleroza-pricina-lecba-rizikove-faktory-otazky-odpovedi

 

Které další rizikové faktory aterosklerózy je možno "bezbolestně" vyloučit?

Je jich celá řada a velkou většinu z nich lze v současnosti velmi úspěšně léčit, nezřídka i jedinou tabletou denně nebo úpravou životosprávy. Přesto se tak v mnoha případech neděje pro lhostejný a nedůsledný přístup pacientů, výjimečně i jejich ošetřujících lékařů. Jde především o zvýšený krevní tlak a vyšší hladinu cholesterolu a jemu podobných látek. Jsou to stavy, které jejich nositelům nezpůsobují zjevné obtíže, proto je řada nemocných podceňuje. Vysoký krevní tlak se daří úspěšně léčit u většiny nemocných a tím i bránit vzniku cévních mozkových příhod. K léčbě zvýšených hladin

cholesterolu máme v současnosti neobyčejně účinné léky, které prokazatelně prodlužují život jak nemocným s už rozvinutými projevy aterosklerózy (např. po infarktu myokardu), tak i jedincům, kteří tyto projevy nemají. Některé vědecké práce z poslední doby dokonce prokazují, že i snižování normálních hladin cholesterolu vede ke zmenšení výskytů infarktů myokardu. Neléčení cukrovky (neboli diabetu mellitu) vede k předčasnému rozvoji diabetických komplikací, z nichž mnohé jsou smrtelné, a mezi které patří i řada onemocnění, způsobených aterosklerotickým zužováním tepen. Ve všech výše uvedených případech jde o "bezbolestné" způsoby léčby, zahrnující pouze užívání léků a dodržování správné životosprávy.

 

Než přejdeme k otázkám životosprávy, můžete uvést normální hodnoty ukazatelů, o nichž jste se zmínil?

Uvedu jenom některé. Optimální tělesnou váhu, neboli hmotnost, lze zjistit nejrychleji podle vzorce: výška těla v cm mínus 100 (např. 183 cm - 100 = 83 kg). Poněkud přesnější ukazatel indexu tělesné

hmotnosti je podíl hmotnosti v kg a druhé mocniny tělesné výšky v metrech (např. 106 kg : 1,7 m2 = 36,6). Normální index činí 23-25. Za ideální tlak u mladších osob se považuje hodnota 120-130/80-85

mm Hg. Krevní tlak u starších osob by měl být nižší než 140/90 mm Hg (podle současných poznatků je tato hodnota již zvýšená). Celkový cholesterol musí být nižší než 5,2 mmol/I, jeho "zlá" složka (LDL) pod 4 mmol/I, triglyceridy nižší než 2,0 mmol/I a naopak "hodný" cholesterol (HOL) vyšší než 1,0 rnrnol/l. Přísnější jsme však s těmito ukazateli u nemocných, kteří již trpí některým onemocněním, které může mít svůj původ v ateroskleróze (kupř. infarkt myokardu). Do podrobností však v tomto pojednání zacházet nelze.

 

Jestliže k léčbě uvedených rizikových stavů existuje množství účinných léků, proč je tak důležitá správná životospráva?

Protože u většiny uvedených rizikových stavů představuje první krok k jejich úspěšné léčbě. Někdy vede k úpravě těchto stavů dokonce sama, aniž by bylo nutno nemocným předepisovat léky. Má-li nemocný vyšší hladinu cholesterolu, bez diety se neobejde. Dieta spočívá v celkovém snížení množství přijímaných potravin, dále pak potravin obsahujících cholesterol (vejce, živočišné tuky) a nasycené mastné kyseliny (máslo, nejrůznější mléčné výrobky, vepřové maso, šunka, uzeniny, různé typy hamburgerů aj.), a ve zvýšení příjmu nenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky, ryby) a potravin se zvýšeným obsahem vlákniny (především zelenina, celozrnné obiloviny). Alkohol (červené víno) lze konzumovat v menší míře. Na trhu je celá řada příruček, detailně popisujících přípravu stravy s nízkým obsahem cholesterolu. U jedinců s vysokým krevním tlakem je třeba omezit solení. Snížení nadváhy je v naprosté většině záležitostí redukční diety. Léčení "prášky" (a výjimečně i chirurgické) se používá pouze u mimořádně otylých jedinců, u kterých dietní opatření selhávají. Účinek dalších, na trhu "za hotové" dostupných přípravků (převážně rostlinného původu), je pochybný a pokud se náhodou projeví, je pouze dočasný.

Skoncování s kouřením je samozřejmé, nejlepší je však s tímto nebezpečným návykem vůbec nezačínat. U všech uvedených stavů doporučujeme dostatek pohybu. Optimální je především chůze a další pohybové činnosti, zapojující všechny svalové skupiny. Tělesná námaha by se měla pěstovat pravidelně. Důležité je omezit opakované vystavování se psychickému stresu. V některých zaměstnáních to však dost dobře nejde. V takových případech však tím více vystupuje do popředí potřeba vyplnit volné chvíle tělesnou námahou, která nás baví, a při níž se můžeme dokonale uvolnit, počínaje procházkami, přes práci na zahrádce až po nejrůznější sporty.

 

Může tedy dojít, při dodržení lékové disciplíny a účinné prevence, k úplnému vyléčení aterosklerózy?

Ani po změně životosprávy a medikamentózní terapii nelze očekávat úplné vyléčení. Bylo však prokázáno, že je možné uvedenými opatřeními aterosklerotický proces zastavit, případně jimi dokonce

docílit určitého ústupu již rozvinutých chorobných změn. I to je dobrý výsledek, který vede k výraznému prodloužení života mnoha postižených a k zabránění nebo alespoň oddálení kritických příhod, jakými jsou infarkt myokardu, mozková mrtvice, amputace končetin a další nemoci.

 

Zdroj: Prof. MUDr. Pavel Gregor, DrSc.

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny