Takzvanou potratovou pilulku jedni vynášejí do nebes, jiní zatracují. Pravdou však je, že je to jen jiná metoda k ukončení těhotenství. Přitom nejde ani o novinku, ani o zázrak. Účinná látka pilulky, mifepriston (neboli RU 486) byl vyvinut ve Francii v 80. letech minulého století při výzkumu kortikoidů a jako „potratová pilulka" se tam smí používat od roku 1988.

__

__

Tento lék s antiprogesteronovým účinkem byl původně určen k regulaci menstruačního krvácení. Blokuje totiž působení progesteronu, druhého hlavního ženského hormonu, jehož stoupající hladiny jsou nutné pro počáteční vývoj oplodněného vajíčka v děloze. Jeho využití je však širší.
Již v roce 2005 doporučila odborná komise Ministerstvu zdravotnictví ČR, aby byl mifepriston registrován také u nás v České republice. V té době byl používán v 18 státech Evropy a „adoptovala" jej i prudérní Amerika.

RU 486 nás dělí

Při prosazování všech moderních metod plánování rodičovství se společnost takřka vždy rozdělí na jejich zastánce a odpůrce. Také antikoncepční pilulka si probojovávala své místo v životě žen skoro 10 let (v Evropě se objevila v roce 1961) a u nás se prosadila až počátkem devadesátých let (dostupná však byla již dříve). Všechny otázky týkající se svobodného rozhodování žen o právu přivést či nepřivést na svět dítě v celé historii vždy zalarmují obhájce práva nenarozeného dítěte na život. Jinak tomu není ani u mifepristonu. Na čí straně je pravda, na to není jednoznačná odpověď. Jak ale v roce 2005 komentoval diskuzi nad mifepristonem MUDr. Pavel Vepřek, předseda občanského sdružení Občan, osud pilulky RU 486 může být dobrým barometrem vývoje našeho zdravotnictví. Pokud administrativní překážky zabrání jejímu vstupu do našich krajů, bude to signálem, že i nadále o nás ve zdravotnictví rozhodují jiní a naše volba se bude moci uplatňovat pouze pokoutně. Ale pokud naše ženy dostanou svobodu se samy rozhodnout, bude to signál, že i ve zdravotnictví přestáváme být prosebníky a stáváme se zákazníky.

Jak se jmenuje potratová pilulka? Mifegyne nebo Mispregnol

Po devíti letech od zmíněného komentáře se české ženy konečně dočkaly. Od poloviny června 2014 se u nás „potratová pilulka" prodává pod názvem Mifegyne/Mispregnol. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který ji schválil a připravil podrobný návod užití, jde o tři tablety s obsahem 200 mg mifepristonu (Mifegyne), které žena polkne najednou, a následně po 36 až 48 hodinách dostane tabletu obsahující 400 mikrogramů misoprostolu (Mispregnol). Tento postup je schválen jen pro ukončení těhotenství do 49. dne od prvního dne poslední menstruace. Lék nelze koupit v lékárně, musí být podán v nemocnici, kde je žena dále ambulantně sledována.

Podle názorů odborníků jde o bezpečnou a šetrnou metodu ukončení těhotenství a o v zahraničí vyzkoušený lék s několika indikacemi v gynekologii a porodnictví. Nežádoucí účinky bývají mírné a přechodné a objeví se jen u malé části žen. Tato metoda ukončení těhotenství nevyžaduje celkovou anestezii (narkózu) a odpadají další rizika chirurgické interrupce.

Princip potratové pilulky aneb co se děje v ženském těle po podání mifepristonu

Mifepriston, látka s antiprogesteronovou aktivitou, zablokuje výživu a vývoj plodu. Misoprostol je prostaglandin E1, který způsobí vypuzení plodu z dělohy. I když v mnoha zemích není užití těchto látek vázáno na lůžkové zdravotnické zařízení, u nás se podává výhradně v nemocnicích za přísných bezpečnostních podmínek a po podrobném poučení pacientky. Po podání Mifegyne i Mispregnolu zůstává pacientka minimálně hodinu pod lékařským dozorem, pak může jít domů. Následně za dva až tři týdny je nutná (optimálně ultrazvuková) kontrola, zda opravdu došlo k vypuzení plodu. Pokud se tak nestalo (cca 5% případů), je možné provést „klasickou" kyretáž (chirurgické ukončení těhotenství). Žena se však může i rozhodnout, že dítě donosí. V tom případě je dále sledována zejména s ohledem na vývoj končetin plodu. V pozorováních, která předcházela uvedeni těchto léků do praxe, byly zjištěny ojedinělé vrozené vady končetin (u krys).