Ptáte se na otázku kolik kostí je v těle člověka? Tato stránka vám na ni detailně odpoví. Zmiňuje se jaký konkrétní počet kostí je na hlavě, končetinách, páteři a objasní vám třeba i jaké máme typy kostí a kdy přestáváme růst.

___

___

Úvod

Kostru člověka tvoří asi 208-214 volně či pevně spojených kostí, které poskytují celému tělu pevnou, ale pohyblivou oporu. Některé kosti mimoto slouží jako ochranná pouzdra životně důležitých orgánů (lebka chrání mozek a smyslové orgány, hrudní koš zase plíce a srdce). Každá kost má svou specifickou velikost a tvar, podle role, kterou v těle hraje. Kosti se řadí podle velikosti od silné stehenní kosti, která je dlouhá okolo 50cm, až k malinkému třmínku, nejmenší kosti nacházející se v uchu, která je dlouhá 2,6mm.

Jaký počet kostí je v jednotlivých částech těla?

Lidská hlava má 29 kostí. Kopulovitě tvarovaný vršek lebky tvoří 8 kostí, které jsou napevno spojeny. V přední obličejové části je dalších 14 kostí, 3 uvnitř každého oka a ucha a mandibula tvořící dolní čelist.

Páteř se skládá ze 33-34 obratlů: 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových (srostlých v kost křížovou) a 4-5 kostrčních, spojených v kost kostrční. Páteř tvoří ochranné pouzdro pro míchu. Miskovitě prohloubená týlní kost se připojuje dvěma výběžky k prvnímu obratli, zvanému nosič (atlas). Tento obratel získal své jméno podle řeckého boha, který prý držel svět na svých ramenou. Kruhovitý atlas je posazen na čepovci (axis). Mícha prochází otvorem v týlní kosti a vstupuje do páteřního kanálu, otvory mezi obratli vystupuje 31 párů míšních nervů.

Ramena, paže a vlastní ruce čítají dohromady asi 64 kostí. V horní části paže je dlouhá kost pažní a v její dolní části jsou dvě kosti - vřetenní a loketní. Lidská ruka se skládá z velkého počtu kostí - 8 kostí karpálních v zápěstí, 5 záprstních v dlani, 2 prstních článků v palci a 3 prstních článků v každém ze čtyř prstů.

Naše kyčle, nohy a chodidla mají dohromady 62kostí. V každém kotníku je 7 zánártních kůstek. I v chodidlech najdeme velký počet kostí - 5 nártních kůstek v obou ploskách, 2 prstní články v každém velkém palci a 3 prstní články v každém z ostatních 4 prstů.

Typy kostí:

1. Ploché (např. lopatky, kosti klenby lební a kosti kyčelní) jsou pevné a lehké a poskytují bezpečnou ochranu lehce zranitelným vnitřním orgánům i velkou plochu pro úpony svalů.

2. Pohyblivá páteř se skládá z jednotlivých obratlů, které jsou proloženy chrupavčitými meziobratlovými ploténkami. Obratle jsou vzájemně spojeny drobnými klouby zpevněnými vazy.

3. Krátké - např. v zápěstí (kosti karpální) a zánártí (kosti tarsální), jsou pevné, lehké a jejich obloukovité uspořádání umožňuje odpružení nárazů.

4. Dlouhé - jedná se o k. končetin a hrudníku jsou duté a svou stavbou i fyzikálními vlastnostmi jsou uzpůsobeny k přenášení váhy a pákovitému převodu pohybu. Nepravidelné kosti se liší ve velikosti a tvaru - najdeme je v obličeji a zádech.

Ukončení růstu

Mezi 18. a 25. rokem života (u dívek kolem 18-20. roku, u chlapců kolem 20-22. roku věku) růstová chrupavka mizí a osifikace i růst kostí je ukončen. Kosti dospělého člověka jsou mnohem tvrdší, křehčí a méně ohebné, a proto se lámou snadněji než kosti dětí. Dětské kosti mají větší podíl organické elastické složky a lépe odolávají mechanickému zatížení. Jako ostatní části těla, kosti se v důsledku přirozeného opotřebování neustále mění. V průběhu našeho života se tělo zbavuje starých kostí, které byly vystaveny velké zátěži, a vytváří nové. Kosti v našem těle nejsou tak suché, bílé, ani křehké jako u koster, které vidíme v muzeích. Kost živého člověka je našedlá a pokrytá tuhou membránou, která se nazývá okostice.

Kostní dřeň a její funkce, složení kostí

Ve středu kosti je kostní dřeň. Červená kostní dřeň v některých kostech (např. v koncích žeber, v okrajích pánevních kostí, ale nikoliv v těle dlouhých kostí) je krvetvorným orgánem, v němž vznikají nové červené a bílé krvinky. Denně je nutno nahradit 5 bilionů opotřebovaných, odumírajících červených krvinek, jejichž délka života je 110-120 dní. Zhruba 250 gramů krvetvorné kostní dřeně v lidském těle je schopno toto množství krvinek za den vyprodukovat. Kosti obsahují hodně vápníku, fosforu a jiných minerálních látek a zdají se na první pohled neživé, tvrdé a nepružné, avšak zhruba 40% kostní tkáně představuje bílkovina zvaná kolagen, na jehož vláknech se ukládají minerální soli. Kostní kolagen se nazývá osein.. Kost tvoří z jedné třetiny také voda.

Páteř

Ohebnost kostry je možná díky kloubům mezi jednotlivými kostmi. V některých kloubních spojeních jsou k sobě kosti připojeny bez jakéhokoli přerušení. Jsou kompaktně sevřeny zubatými stmelenými liniemi, které se nazývají švy neboli futury, takže se zdá, jako by to byla jedna velká kost. Ve volně pohyblivých kloubech jsou styčné plochy kostí pokryty sklovitou chrupavkou a obklopeny pouzdrem zpevněným vazy. Kloubní pouzdro je vystláno jemnou výstelkou, jež do dutiny kloubní vylučuje maz, snižující tření a zvyšující přilnavost styčných ploch kloubu. 

Obrázky kostry, anatomie - přední, zadní a boční pohled s anatomickými popisy