Náhodné stránky webu
- (12.01.2013) Patří knöckebrot mezi celozrnné pečivo?
- (02.04.2008) Jak si užívat života aneb carpe diem!
- (02.02.2012) Které potraviny s českými názvy pochází z Německa, Polska, Rumunska či Bulharska?
- (12.01.2020) Atestační otázky diabetologie 2020, doporučená literatura
- (08.11.2017) Sex po infarktu a zdraví - je to nebezpečné?
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Studium na lékařské fakultě a zápočet na důchod (odpracované roky) - informace |
![]() |
Úterý, 06. prosinec 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2248x |
___ ___ Pro výpočet výše dávek důchodového pojištění se počítá s pětiletým vysokoškolským studiem, avšak studium medicíny má zákonem stanoveno Dne 19. 4. 2016 odpověděl na žádost ČLK ředitel odboru sociálního pojištění MPSV Ing. Tomáš Machanec, MBA, takto: „K problematice hodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění sděluji, že podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jsou dobami účasti na pojištění jednak doby pojištění, za které je odváděno pojistné, a jednak taxativně vyjmenované náhradní doby pojištění, které nejsou kryté platbami pojistného, mj. i doba studia, které probíhalo do 31. 12. 2009 (doba studia probíhající po 31. 12. 2009 již není dobou účasti na důchodovém pojištění). Podíl náhradních dob pojištění na všech dobách započítávaných pro účely důchodového pojištění tvoří cca 20 %, což je ve srovnání se zahraničními systémy zcela ojedinělé. Vzhledem k tomu bylo nezbytně nutné snížit rozsah hodnocení náhradních dob pojištění a započítávanou délku těchto dob. Prvním krokem již bylo přijetí zákona č. 289/1997 Sb. (novela zákona o důchodovém pojištění), podle kterého jsou náhradní doby pojištění (s výjimkou doby základní vojenské služby, péče o dítě a o bezmocnou osobu) hodnoceny ve srovnání s dobami pojištění ve sníženém rozsahu (80 %). K poslední změně v této věci pak došlo zákonem č. 306/2008 Sb., který náhradní dobu pojištění z titulu studia zrušil, pokud jde o studium probíhající v době po 31. 12. 2009. Toto opatření je v souladu i s nálezem Ústavního soudu (sp. zn. PI. ÚS 8/07, resp. zákon č. 135/2010 Sb.), který se zabýval zejména otázkou posílení vztahu mezi zaplaceným pojistným na důchodové pojištění a výší důchodu z důchodového pojištění. S odpovědí ředitele odboru, která znamenala v podstatě odmítnutí odstranit zmíněnou diskriminaci studentů medicíny, nemohla ČLK souhlasit, proto se prezident komory obrátil přímo na ministryni práce a sociálních věcí Mgr. Michaelu Marksovou s prosbou, aby přehodnotila citované stanovisko. Odpověď paní ministryně adresovala komoře dne 7. 6. 2016 a uvedla v ní následující: „Sděluji, že jsem se v souvislosti s Vaším podáním podrobně seznámila s platnou právní úpravou v této věci i s jejím vývojem a obsahem odpovědi, která Vám již byla podána v dubnu 2016. Musím konstatovat, že tato odpověď dostatečně vysvětluje problematiku hodnocení doby vysokoškolského studia, a proto k ní nemám výhrady. Navíc pouze dodávám, že ( jak jste byl již informován) doba studia po 18. roce věku je při splnění zákonem stanovených podmínek tzv. náhradní dobou pojištění, tedy dobou, která se v zákonem stanoveném rozsahu započítává do doby pojištění, aniž za ni bylo zaplaceno pojistné. Nehodnotí se však v plném, nýbrž v omezeném rozsahu. Při stanovení pravidla, že se z doby po 18. roce věku započte z doby studia ,,ze zákona“ (tedy bez povinnosti platit za tuto dobu pojistné na sociální zabezpečení) nejvýše šest roků, si byli zákonodárci vědomi, že toto omezení se některých skupin osob dotkne negativně – těmito skupinami jsou především prakticky všichni studenti lékařských fakult, studenti v doktorandské fázi vysokoškolského studia a nepochybně i další skupiny studentů, kteří nastoupili do základní školy později z důvodu období data narození nebo ze zdravotních důvodů nebo kteří absolvovali více středních anebo vysokých škol, popř. ti, pro které v určitých obdobích platila povinná devítiletá školní docházka, zatímco v jiných obdobích byla povinná osmiletá školní docházka. Zákon samozřejmě nemůže postihnout všechny situace, které mohou v individuálních případech nastat, ani to nebylo jeho záměrem. Smyslem bylo vymezit maximální možnou dobu studia, kterou lze hodnotit po dosažení 18. roku věku. Vážený pane prezidente, podávám Vám tuto zprávu s tím, že o změně platné právní úpravy v této věci se neuvažuje.“ Česká lékařská komora tedy vyvinula maximální snahu o nápravu neuspokojivého stavu, který diskriminuje lékaře jakožto absolventy šestiletého studia medicíny, a pokusila se přimět MPSV k zaujetí stanoviska, případně také ke změně právní úpravy, která by tuto diskriminaci odstranila. Bohužel ze strany orgánu, který má tuto problematiku ve své působnosti (MPSV), nebylo našemu opakovanému podnětu vyhověno. Zdroj: JUDr. Jan Mach,
|