Někteří starší lékaři dovršivší důchodového věku a požádali Českou správu sociálního zabezpečení o výpočet výše nároku na starobní důchod. Bylo jim však sděleno, že poslední rok jejich medicínského studia se nezapočítává do vyměřovacího základu důchodového pojištění z důvodu dovršení 24 let věku žadatele před ukončením tohoto studia.

___

___

Pro výpočet výše dávek důchodového pojištění se počítá s pětiletým vysokoškolským studiem, avšak studium medicíny má zákonem stanoveno
šestileté období, přičemž uvedené pravidlo znevýhodňuje určitou skupinu vysokoškoláků mediků. Na základě těchto podnětů jsme požádali Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má v dikci pravidla pro výpočet let započítávaných do vyměřovacího základu pro důchodové
pojištění, aby se na tuto problematiku zaměřilo.

Dne 19. 4. 2016 odpověděl na žádost ČLK ředitel odboru sociálního pojištění MPSV Ing. Tomáš Machanec, MBA, takto:

„K problematice hodnocení doby studia pro účely důchodového pojištění sděluji, že podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), jsou dobami účasti na pojištění jednak doby pojištění, za které je odváděno pojistné, a jednak taxativně vyjmenované náhradní doby pojištění, které nejsou kryté platbami pojistného, mj. i doba studia, které probíhalo do 31. 12. 2009 (doba studia probíhající po 31. 12. 2009 již není dobou účasti na důchodovém pojištění). Podíl náhradních dob pojištění na všech dobách započítávaných pro účely důchodového pojištění tvoří cca 20 %, což je ve srovnání se zahraničními systémy zcela ojedinělé.

Vzhledem k tomu bylo nezbytně nutné snížit rozsah hodnocení náhradních dob pojištění a započítávanou délku těchto dob. Prvním krokem již bylo přijetí zákona č. 289/1997 Sb. (novela zákona o důchodovém pojištění), podle kterého jsou náhradní doby pojištění (s výjimkou doby základní vojenské služby, péče o dítě a o bezmocnou osobu) hodnoceny ve srovnání s dobami pojištění ve sníženém rozsahu (80 %).

K poslední změně v této věci pak došlo zákonem č. 306/2008 Sb., který náhradní dobu pojištění z titulu studia zrušil, pokud jde o studium probíhající v době po 31. 12. 2009. Toto opatření je v souladu i s nálezem Ústavního soudu (sp. zn. PI. ÚS 8/07, resp. zákon č. 135/2010 Sb.), který se zabýval zejména otázkou posílení vztahu mezi zaplaceným pojistným na důchodové pojištění a výší důchodu z důchodového pojištění.
K Vašemu podání dále sděluji, že jedním z principů základního důchodového pojištění je v podstatě jednotná právní úprava pro všechny bez ohledu na některé z různých úhlů pohledu specifické skupiny pojištěnců. Tomu odpovídá i délka doby studia získaná do 31. 12. 2009, kterou lze hodnotit pro účely důchodového pojištění.“

S odpovědí ředitele odboru, která znamenala v podstatě odmítnutí odstranit zmíněnou diskriminaci studentů medicíny, nemohla ČLK souhlasit, proto se prezident komory obrátil přímo na ministryni práce a sociálních věcí Mgr. Michaelu Marksovou s prosbou, aby přehodnotila citované stanovisko. Odpověď paní ministryně adresovala komoře dne 7. 6. 2016 a uvedla v ní následující: 

„Sděluji, že jsem se v souvislosti s Vaším podáním podrobně seznámila s platnou právní úpravou v této věci i s jejím vývojem a obsahem odpovědi, která Vám již byla podána v dubnu 2016. Musím konstatovat, že tato odpověď dostatečně vysvětluje problematiku hodnocení doby vysokoškolského studia, a proto k ní nemám výhrady. 

Navíc pouze dodávám, že ( jak jste byl již informován) doba studia po 18. roce věku je při splnění zákonem stanovených podmínek tzv. náhradní dobou pojištění, tedy dobou, která se v zákonem stanoveném rozsahu započítává do doby pojištění, aniž za ni bylo zaplaceno pojistné. Nehodnotí se však v plném, nýbrž v omezeném rozsahu. Při stanovení pravidla, že se z doby po 18. roce věku započte z doby studia ,,ze zákona“ (tedy bez povinnosti platit za tuto dobu pojistné na sociální zabezpečení) nejvýše šest roků, si byli zákonodárci vědomi, že toto omezení se některých skupin osob dotkne negativně – těmito skupinami jsou především prakticky všichni studenti lékařských fakult, studenti v doktorandské fázi vysokoškolského studia a nepochybně i další skupiny studentů, kteří nastoupili do základní školy později z důvodu období data narození nebo ze zdravotních důvodů nebo kteří absolvovali více středních anebo vysokých škol, popř. ti, pro které v určitých obdobích platila povinná devítiletá školní docházka, zatímco v jiných obdobích byla povinná osmiletá školní docházka. 

Zákon samozřejmě nemůže postihnout všechny situace, které mohou v individuálních případech nastat, ani to nebylo jeho záměrem. Smyslem bylo vymezit maximální možnou dobu studia, kterou lze hodnotit po dosažení 18. roku věku. Vážený pane prezidente, podávám Vám tuto zprávu s tím, že o změně platné právní úpravy v této věci se neuvažuje.“ 

Česká lékařská komora tedy vyvinula maximální snahu o nápravu neuspokojivého stavu, který diskriminuje lékaře jakožto absolventy šestiletého studia medicíny, a pokusila se přimět MPSV k zaujetí stanoviska, případně také ke změně právní úpravy, která by tuto diskriminaci odstranila. Bohužel ze strany orgánu, který má tuto problematiku ve své působnosti (MPSV), nebylo našemu opakovanému podnětu vyhověno. 

Zdroj: JUDr. Jan Mach,
ředitel právní kanceláře ČLK