Náhodné stránky webu
- (31.12.2017) Jak se projevuje nevytvoření corpus callosum mozku - příznaky, projevy, fotografie, léčba, příčina
- (06.04.2014) Druhy paprik a jejich využití v gastronomii - trinidad, chili, kozí rohy, masitá, bílá, kapie, čokoládová
- (24.12.2012) Trávicí potíže na Vánoce - pálení žáhy, nadýmání, zácpa, průjem
- (31.12.2017) Jak se projevuje Gorham-Stoutova nemoc - příznaky, projevy, symptomy, léčba, příčina
- (19.02.2010) Zánět pobřišnice, peritonitida - příznaky, projevy, symptomy
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Prodej lékařské praxe a dědění lékařské praxe - pravidla, informace, vliv na smlouvy se zdravotními pojišťovnami |
![]() |
Neděle, 11. prosinec 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2683x |
Již jsme zveřejnili informaci o novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která byla provedena zákonem č. 200/2015 Sb., v němž je nové ustanovení § 17 odst. 8 umožňující dědění a prodej soukromých lékařských praxí fyzických osob. Vyplývá z něj, že není třeba pro účel prodeje nebo dědění soukromé lékařské praxe převádět tuto praxi na společnost s ručením omezeným nebo jinou obchodní společnost, protože prodat či dědit soukromou lékařskou praxi fyzické osoby již zákon umožňuje a zakládání s. r. o. pro tento účel by bylo zbytečné. ___ ___ Skoro dvacet let usilovala komora o možnost prodeje a dědění lékařských praxí, včetně smluv se zdravotními pojišťovnami. Podařilo se to až nyní novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabyla účinnosti 1. září 2015. Dosud soukromý lékař, provozující svou praxi jako fyzická osoba, který chtěl tuto praxi prodat a nechtěl riskovat, že kupující nebude vybrán ve výběrovém řízení a celý prodej se zkomplikuje, byl postaven před nutnost převést svou praxi fyzické osoby na s. r. o., ukončit smlouvu se zdravotními pojišťovnami jako fyzická osoba a navázat s nimi smlouvu jako s. r. o. a poté převést svůj obchodní podíl v s. r. o. na kupujícího. Zákon pouze umožňoval, aby, nezmění-li se rozsah poskytovaných zdravotních služeb, nemuselo být před uzavřením smlouvy se s. r. o. nahrazujícím fyzickou osobu konáno výběrové řízení. Nenařizoval však zdravotním pojišťovnám smlouvu s nově založenou s. r. o. místo fyzické osoby opravdu uzavřít. Současná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění účinná k 1. září 2015 však již jednoznačně stanoví, že zdravotní pojišťovna je povinna uzavřít s kupující osobou nebo s osobou, která je dědicem po zemřelém soukromém lékaři, na jejich žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně. Smlouvu není zdravotní pojišťovna povinna uzavřít, pokud původnímu poskytovateli smlouvu vypověděla. Jaký je tedy přesný text nového ustanovení § 17 odstavce 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.: „Došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona zdravotních službách na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo poskytuje-li jiná osoba zdravotní služby na základě osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli podle zákona o zdravotních službách, nebo následně jí uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře K tomu je třeba citovat též ustanovení § 23 odstavec 3 zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb., v platném znění, které zní takto: Ohledně zemřelého soukromého lékaře, který provozoval praxi jako fyzická osoba, a možnosti dědění této praxe jeho dědici uvádí § 27 zákona č. 372/2015 Sb., o zdravotních službách, v platném znění, následující: „Zemře-li poskytovatel a nejde-li o osobu uvedenou v § 16 odst. 2 (poznámka: § 16 odstavec 2 pojednává o osobě poskytující zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení jiného poskytovatele), může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická nebo právnická osoba, jestliže:
Osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb, má práva a povinnosti poskytovatele. Úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je osoba uvedená v odstavci 1 povinna písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele též zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Oznámí-li úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb více osob, může v poskytování zdravotních služeb pokračovat ta z nich, na které se písemně dohodly; podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. K uzavření dohody vyzve osoby, které oznámily úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán, jenž současně stanoví lhůtu, ve které mu má být dohoda předložena. V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data. Součástí oznámení jsou doklady prokazující splnění podmínek pro poskytování zdravotních služeb, dále prohlášení, že oznamovatel je oprávněn užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel.“ Jsou-li splněny podmínky pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek. Tolik platná právní úprava podle zákona o zdravotních službách, jak lze převést oprávnění k poskytování zdravotních služeb z prodávajícího lékaře-fyzické osoby na kupujícího lékaře-fyzickou osobu, nebo jak lze pokračovat v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ve znění před novelou ze dne 1. září 2015 však současně stanovil, že zdravotní pojišťovny jsou povinny uzavřít smlouvu o poskytování hrazených služeb s kupujícím poskytovatelem nebo s dědicem na dobu 90 dnů. Za těchto okolností nemělo příliš smysl postupovat tak, jak umožňovalo ustanovení § 27 a § 23 odst. 3 zákona o zdravotních službách, pokud neměl kupující nebo dědic předjednáno se zdravotními pojišťovnami, že bude uzavřen smluvní vztah na další dobu. Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění, účinnou k 1. září 2015, je stanoveno, že smlouvu s dědicem nebo kupujícím uzavřou zdravotní pojišťovny ve stejném rozsahu, v jakém ji měly uzavřenu s prodávajícím lékařem nebo se zemřelým lékařem.
Jak se v tom vyznat:V případě prodeje lékařské praxe fyzické osoby je třeba tuto skutečnost oznámit příslušnému správnímu orgánu, tedy krajskému úřadu, v Praze Magistrátu hl. m. Prahy, a současně podat žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Kupující naopak podá žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb na místo prodávajícího poskytovatele. Tuto žádost musí podat nejpozději v den, kdy prodávající podal žádost o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V takovém případě krajský úřad rozhodne o odejmutí oprávnění prodávajícímu a udělení oprávnění kupujícímu ke stejnému dni. Do 30 dnů od udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kupujícímu lékaři musí tento lékař požádat zdravotní pojišťovny, se kterými si přeje mít nadále uzavřenu smlouvu ve stejném rozsahu jako prodávající lékař, o smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s tím, že jde o koupi lékařské praxe. Zdravotní pojišťovna je povinna do 180 dnů této žádosti vyhovět a uzavřít s kupujícím smlouvu o poskytování hrazených služeb ve stejném rozsahu, jako ji měla uzavřenu s prodávajícím. Do té doby, než tak učiní, tedy vlastně od okamžiku, kdy kupující lékař začal na základě svého nového oprávnění poskytovat zdravotní služby, je však bez smlouvy příslušná zdravotní pojišťovna povinna hradit kupujícímu poskytované hrazené služby ve stejném rozsahu jako původnímu poskytovateli – nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv. Je zde tedy jakýsi polštář 30 dnů mezi dobou, kdy pojišťovna hradí i bez smlouvy poskytnuté zdravotní služby, a dobou, dokdy musí uzavřít smlouvu na základě žádosti kupujícího poskytovatele. Obdobné lhůty se vztahují i na případ dědiců, kteří se dohodli na poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. V případě zemřelého poskytovatele tedy musí dědicové, kteří jsou oprávněni užívat zdravotnické zařízení, v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel, oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele zdravotním pojišťovnám i příslušnému správnímu orgánu úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. V poskytování zdravotních služeb pak musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Pokud mezi dědici poskytovatele je lékař, který je schopen sám soukromou praxi po zemřelém nadále provozovat, může ji samozřejmě provozovat tento lékař-dědic. Pokud mezi dědici není taková osoba, pak je možno zaměstnat lékaře, který bude současně odborným zástupcem poskytovatele zdravotních služeb a který bude vykonávat lékařskou praxi z pověření dědiců. Samozřejmě s tímto nebo s jiným lékařem je posléze možno dohodnout prodej lékařské praxe po zemřelém poskytovateli. „Rozjet“ znovu soukromou praxi je třeba do 60 dnů ode dne úmrtí
Shrneme si tedy, co je třeba učinit v případě prodeje soukromé praxe fyzické osoby:
Co dělat v případě, že zemře soukromý lékař a jeho praxi chtějí dále provozovat (a třeba i posléze prodat) dědicové:
Tato právní úprava, která je kombinací dvou zákonů – zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění –, se sice jeví možná jako složitá, ale ve svém důsledku poprvé umožňuje bezproblémový přechod majetkových práv z jednoho poskytovatele na druhého, ať již v případě prodeje, nebo dědění soukromé lékařské praxe, včetně smluv se zdravotními pojišťovnami ve stejném rozsahu, v jakém je měl uzavřen prodávající nebo zemřelý soukromý lékař.
Zdroj: JUDr. Jan Mach,
|