Náhodné stránky webu
- (15.10.2008) Věcné břemeno (např. dožití) u nemovitosti - informace obecného rázu
- (22.01.2013) Nejčastější plastické operace u mužů - seznam
- (12.05.2012) Celiakie a bezlepková dieta, weby o celiakii
- (03.06.2015) Vytápění kompostem, Painova Metoda, biomilíř - horká voda, metan, biomasa
- (30.11.2015) Hospitalismus, syndrom hospitalismu - příznaky, projevy, symptomy
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Povinné elektronické recepty od roku 2015 - informace |
![]() |
Čtvrtek, 14. březen 2013 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 4055x |
__ Profesní likvidace lékařů seniorů, kteří nepracují na počítači?Tato změna přivádí do existenčního ohrožení asi 20 % lékařů, kteří v současnosti ordinují bez počítače nebo nemají přístup k bezpečnému internetovému připojení. Pokud se nám nepodaří vynutit si změnu zákona, velká část lékařů a lékařek vyššího věku bude muset skončit s provozováním svých praxí bez ohledu na to, že léčí dobře a pacienti mají o jejich služby zájem.
Česká lékařská komora věnovala obrovské úsilí tomu, abychom návrh ohrožující lékaře zastavili. Díky aktivitě členky představenstva senátorky Dernerové a člena vědecké rady prof. Žaloudíka se nám podařilo zákon v Senátu změnit. Doufali jsme, že rozklížená vládní koalice nedá dohromady 101 hlasů potřebných k přehlasování senátorů. Pan ministr Heger byl však přesvědčivější. Pro obrovský kšeft na úkor lékařů a zdravotnictví sice nehlasoval nikdo z poslanců ČSSD a KSČM, ale když se k hlasům všech poslanců TOP 09 přidaly hlasy ODS (Hegerův zákon ale nepodpořili například premiér Nečas nebo exprimátor Bém) a LIDEM, pak stačila zrada osmi poslanců Věcí veřejných, kteří Hegerův návrh podpořili, ač se jinak tváří jako opozice, k zisku 101 a více hlasů k prosazení „IZIP 2“.
Pravděpodobnými motivy pro zavádění povinné elektronické preskripce je jednak snaha ospravedlnit dosavadní stamilionové výdaje na nevyužívaný systém elektronických receptů a na tzv. Centrální úložiště elektronických receptů, jednak pak možnost obohacení se při realizaci dalších IT zakázek na stovky milionů korun spolufinancovaných z prostředků EU. V případě realizace umožní systém zdravotním pojišťovnám plnou kontrolu nad lékaři, kteří budou smět předepisovat pouze ty léky, které jim zdravotní pojišťovny ve svých pozitivních listech povolí.
V souvislosti se zaváděním povinné elektronické preskripce zůstávají ale nezodpovězeny také další otázky: Kolik peněz bude tento systém stát státní rozpočet? Kolik zaplatí navíc systém veřejného zdravotního pojištění? Jak se zvýší náklady zdravotnických zařízení? Skutečnost, že systém elektronické preskripce v současnosti reálně nefunguje a že o využívání elektronické preskripce nemají zdravotnická zařízení zájem, nemůže přece být považována za racionální zdůvodnění pro jeho povinné zavádění. Jde spíše o argument pro jeho zrušení. Ministr zdravotnictví Heger se na jedné straně snaží nás lékaře tlačit k tomu, abychom omezovali oprávněné nároky svých pacientů, ale zároveň se nerozpakuje vyhodit stovky milionů za projekt, který nikdo nechce a jehož realizace nám lékařům přinese další finanční náklady, komplikace a ztrátu času.
Česká lékařská komora se pochopitelně i nadále bude snažit zabránit profesní likvidaci lékařů, kteří buď nepracují s počítačem, nebo nemají přístup k internetu. Právě tito kolegové a kolegyně jsou ohroženi nejvíce. A pokud snad někteří praktičtí lékaři dosud váhali, zda mají důvod solidárně podpořit protesty svých kolegů, nyní již váhat nemusejí. Pan ministr jim dal dostatečný důvod, aby i oni začali bojovat za svoji vlastní kůži. Zdroj: Milan Kubek, prezident ČLK
Jak probíhalo odsouhlasení zákona o povinných elektronických receptechDíky Věcem veřejným povinná elektronická preskripce prošla K zákonu o léčivu byl bez jakékoli diskuse přidán přílepek poslanců Borise Šťastného (ODS), Jiřího Skalického (TOP 09) a Jiřího Rusnoka (LIDEM). Elektronická preskripce – dle přílepku povinná od 1. 1. 2015 – byla však Senátem zamítnuta. Nikdo ze senátorů není proti elektronické preskripci jako takové. Ale zavést ji povinně, to neexistuje nikde na světě. přesto u nás Poslaneckou sněmovnou prošla. Jako zpravodajka jsem byla pověřena Senátem přednést pozměňovací návrh, který zamítá povinnou e-preskripci v dolní sněmovně. Musím říci, že chování a jednání mnohých poslanců v dolní sněmovně neodpovídá postavení zákonodárce. Takřka nikdo vás neposlouchá, hlučí a nedbají ani výzev předsedajícího, aby se zklidnili. Všichni totiž již vědí, jak budou hlasovat. Mnohdy hlasují takzvaně vázaně, to znamená, že nemohou vyjádřit svůj vlastní názor, i pokud by nějaký měli. A to i kolegové z řad lékařů. Přesto prvé hlasování neskončilo pro návrh povinné elektronické preskripce dobře. Bylo pouze 100 hlasů pro a potřeba bylo 101 hlasů. Takže poslanec Marek Benda (ODS) cosi prohlásil o hlasovacím zařízení a hlasování se opakovalo, doběhlo několik poslanců a s podporou Věcí veřejných přílepek prošel! Níže uvádím zdůvodnění Senátu, proč odmítáme povinnou elektronickou preskripci. Kromě toho jsme navrhovali ještě tři menší změny, které se týkaly kontroly nad vývozem plazmy, tradičních léčivých přípravků a odstranění povinnosti lékárníků sdělovat každému pacientovi, kolik platí za lék stát a kolik doplácí pacient. Odůvodnění pozměňovacích návrhů Senátu PČR ke změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, senátní tisk č. 21 Na 4. schůzi Senátu konané dne 31. ledna 2013 po projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, se Senát rozhodl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmito pozměňovacími návrhy:
Zrušení povinných elektronických receptůPovinná preskripce se dostala do návrhu bez širší diskuse. Návrh byl načten v rámci jednání Výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně bez jakéhokoli předešlého projednávání a bez diskuse s odbornou veřejností a posouzení všech možných důsledků. Povinná elektronická preskripce neexistuje nikde na světě!
Rizika elektronických receptů (elektronické preskripce): Závěrem k tomuto bodu bych připomněla: Poznámka pro Tempus a kolegy lékaře: Zdroj: Alena Dernerová, senátorka a lékařka Hlasování o povinných elektronických receptech
ODS: návrh podpořili všichni přítomní poslanci s výjimkou Petra Nečase, Pavla Béma, Václava Baštýře Ostatní poslanci: návrh podpořili Josef Dobeš, Martin Vacek, Radim Vysloužil, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka
|