Ministr zdravotnictví Heger prosadil zákon o povinných elektronických receptech. Poslanecká sněmovna 19. 2. 2013 přehlasovala Senát a ministru Hegerovi (TOP 09) se tak ve spolupráci s poslanci Šťastným (ODS), Skalickým (TOP 09) a Rusnokem (LIDEM) podařilo uzákonit, že od 1. 1. 2015 bude s výjimkou mimořádných situací jediným způsobem předepisování léků elektronický recept vyžadující on-line internetové spojení s tzv. Centrálním úložištěm elektronických receptů.
__

__

Profesní likvidace lékařů seniorů, kteří nepracují na počítači?

Tato změna přivádí do existenčního ohrožení asi 20 % lékařů, kteří v současnosti ordinují bez počítače nebo nemají přístup k bezpečnému internetovému připojení. Pokud se nám nepodaří vynutit si změnu zákona, velká část lékařů a lékařek vyššího věku bude muset skončit s provozováním svých praxí bez ohledu na to, že léčí dobře a pacienti mají o jejich služby zájem.

Česká lékařská komora věnovala obrovské úsilí tomu, abychom návrh ohrožující lékaře zastavili. Díky aktivitě členky představenstva senátorky Dernerové a člena vědecké rady prof. Žaloudíka se nám podařilo zákon v Senátu změnit. Doufali jsme, že rozklížená vládní koalice nedá dohromady 101 hlasů potřebných k přehlasování senátorů. Pan ministr Heger byl však přesvědčivější. Pro obrovský kšeft na úkor lékařů a zdravotnictví sice nehlasoval nikdo z poslanců ČSSD a KSČM, ale když se k hlasům všech poslanců TOP 09 přidaly hlasy ODS (Hegerův zákon ale nepodpořili například premiér Nečas nebo exprimátor Bém) a LIDEM, pak stačila zrada osmi poslanců Věcí veřejných, kteří Hegerův návrh podpořili, ač se jinak tváří jako opozice, k zisku 101 a více hlasů k prosazení „IZIP 2“.

Pravděpodobnými motivy pro zavádění povinné elektronické preskripce je jednak snaha ospravedlnit dosavadní stamilionové výdaje na nevyužívaný systém elektronických receptů a na tzv. Centrální úložiště elektronických receptů, jednak pak možnost obohacení se při realizaci dalších IT zakázek na stovky milionů korun spolufinancovaných z prostředků EU. V případě realizace umožní systém zdravotním pojišťovnám plnou kontrolu nad lékaři, kteří budou smět předepisovat pouze ty léky, které jim zdravotní pojišťovny ve svých pozitivních listech povolí.

V souvislosti se zaváděním povinné elektronické preskripce zůstávají ale nezodpovězeny také další otázky: Kolik peněz bude tento systém stát státní rozpočet? Kolik zaplatí navíc systém veřejného zdravotního pojištění? Jak se zvýší náklady zdravotnických zařízení? Skutečnost, že systém elektronické preskripce v současnosti reálně nefunguje a že o využívání elektronické preskripce nemají zdravotnická zařízení zájem, nemůže přece být považována za racionální zdůvodnění pro jeho povinné zavádění. Jde spíše o argument pro jeho zrušení. Ministr zdravotnictví Heger se na jedné straně snaží nás lékaře tlačit k tomu, abychom omezovali oprávněné nároky svých pacientů, ale zároveň se nerozpakuje vyhodit stovky milionů za projekt, který nikdo nechce a jehož realizace nám lékařům přinese další finanční náklady, komplikace a ztrátu času.

Česká lékařská komora se pochopitelně i nadále bude snažit zabránit profesní likvidaci lékařů, kteří buď nepracují s počítačem, nebo nemají přístup k internetu. Právě tito kolegové a kolegyně jsou ohroženi nejvíce. A pokud snad někteří praktičtí lékaři dosud váhali, zda mají důvod solidárně podpořit protesty svých kolegů, nyní již váhat nemusejí. Pan ministr jim dal dostatečný důvod, aby i oni začali bojovat za svoji vlastní kůži.

Zdroj: Milan Kubek, prezident ČLK

Jak probíhalo odsouhlasení zákona o povinných elektronických receptech

Díky Věcem veřejným povinná elektronická preskripce prošla K zákonu o léčivu byl bez jakékoli diskuse přidán přílepek poslanců Borise Šťastného (ODS), Jiřího Skalického (TOP 09) a Jiřího Rusnoka (LIDEM). Elektronická preskripce – dle přílepku povinná od 1. 1. 2015 – byla však Senátem zamítnuta. Nikdo ze senátorů není proti elektronické preskripci jako takové. Ale zavést ji povinně, to neexistuje nikde na světě.  přesto u nás Poslaneckou sněmovnou prošla. Jako zpravodajka jsem byla pověřena Senátem přednést pozměňovací návrh, který zamítá povinnou e-preskripci v dolní sněmovně. Musím říci, že chování a jednání mnohých poslanců v dolní sněmovně neodpovídá postavení zákonodárce. Takřka nikdo vás neposlouchá, hlučí a nedbají ani výzev předsedajícího, aby se zklidnili. Všichni totiž již vědí, jak budou hlasovat. Mnohdy hlasují takzvaně vázaně, to znamená, že nemohou vyjádřit svůj vlastní názor, i pokud by nějaký měli. A to i kolegové z řad lékařů. Přesto prvé hlasování neskončilo pro návrh povinné elektronické preskripce dobře. Bylo pouze 100 hlasů pro a potřeba bylo 101 hlasů. Takže poslanec Marek Benda (ODS) cosi prohlásil o hlasovacím zařízení a hlasování se opakovalo, doběhlo několik poslanců a s podporou

Věcí veřejných přílepek prošel!

Níže uvádím zdůvodnění Senátu, proč odmítáme povinnou elektronickou preskripci. Kromě toho jsme navrhovali ještě tři menší změny, které se týkaly kontroly nad vývozem plazmy, tradičních léčivých přípravků a odstranění povinnosti lékárníků sdělovat každému pacientovi, kolik platí za lék stát a kolik doplácí pacient.

Odůvodnění pozměňovacích návrhů Senátu PČR ke změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, senátní tisk č. 21 Na 4. schůzi Senátu konané dne 31. ledna 2013 po projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, se Senát rozhodl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmito pozměňovacími návrhy:

Zrušení povinných elektronických receptů

Povinná preskripce se dostala do návrhu bez širší diskuse. Návrh byl načten v rámci jednání Výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně bez jakéhokoli předešlého projednávání a bez diskuse s odbornou veřejností a posouzení všech možných důsledků. Povinná elektronická preskripce neexistuje nikde na světě!
Přestože se v souvislosti s elektronickými recepty hovoří o kontrole interakcí a vytváření lékových profilů pacientů, realita je taková, že právní základ umožňuje Centrálnímu úložišti pouze předat informaci o receptu od lékaře lékárníkovi, zpětně informovat lékaře o tom, zda byl recept vydán, či nikoli, a vydaný elektronický recept vyúčtovat zdravotní pojišťovně. Návrh na povinnou elektronickou preskripci pro pacienty a lékaře tak zcela předešel legislativní úpravu sdílení údajů o předepsaných lécích mezi lékaři nebo lékaři a farmaceuty. Zavedením povinné elektronické preskripce bychom nutili pacienty a lékaře, aby se nastěhovali do „stavby domu, kterému chceme postavit střechu, aniž bychom postavili nosné zdi“.

Rizika elektronických receptů (elektronické preskripce):
a) Technická – nutnost vybavit všechny lékaře počítačem a ambulantním SW a elektronickým podpisem. Třetina lékařů disponuje jen psacím strojem, tužkou, perem. Zavedení povinnosti, při nezanedbatelné počítačové negramotnosti uživatelů, hrozí nenaplněním záměru navrhovatelů povinnosti. Reálně hrozí, že se dočkáme problémů jako s sKartou. Někdo nazývá e-preskripci IZIPEM 2.
b) Ekonomická – (stovky milionů korun a další na provoz) vybavení tisíců ordinací lékařů HW + SW vybavením.
c) Společenská – namísto podpory jinak potřebné a účelné elektronizace se zavedení povinné e-preskripce, při absenci nadstavbových prvků, promění v odmítání elektronizace jako takové.

Závěrem k tomuto bodu bych připomněla:
Předcházení povinnosti e-preskripce pro pacienty a lékaře před absolvováním odborné a společenské debaty o smyslu a rozsahu elektronického systému se ukazuje vpravdě škodlivé.
Poučme se ze zkušenosti zemí, které jsou úspěšnými průkopníky na poli elektronizace. Úspěšné zavedení elektronickcýh receptů v Dánsku, Švédsku či Izraeli bylo podmíněno podporou, a nikoli trpnou akceptací ze strany odborné i laické veřejnosti. Bez zavedení funkcí, které chrání pacienta a lékaře před nesprávným používáním léčiv, nejen nelze povinnost e-preskripce efektivně prosadit, ale především nedává medicínský, ekonomický a sociální smysl.

Poznámka pro Tempus a kolegy lékaře:
Určitě nepropadám depresi, protože rok 2015 je ještě dosti daleko a kdo ví, co vše se bude do té doby ještě dít…

Zdroj: Alena Dernerová, senátorka a lékařka Hlasování o povinných elektronických receptech

ODS: návrh podpořili všichni přítomní poslanci s výjimkou Petra Nečase, Pavla Béma, Václava Baštýře
TOP 09: návrh podpořili všichni přítomní poslanci
VV: návrh podpořili všichni přítomní poslanci
LIDEM: návrh podpořili všichni přítomní poslanci
ČSSD: návrh nepodpořil nikdo z poslanců
KSČM: návrh nepodpořil nikdo z poslanců

Ostatní poslanci: návrh podpořili Josef Dobeš, Martin Vacek, Radim Vysloužil, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka
Z devatenácti lékařů, kteří zasedají v poslaneckých lavicích, jich pro povinné elektronické recepty nakonec hlasovalo jedenáct:
Martin Gregora (TOP 09), doc. Leoš Heger, CSc. (TOP 09), Jitka Chalánková (TOP 09), Michal Janek (TOP 09), prof. Rom Kostřica, CSc. (TOP 09), Patricie Kotalíková (TOP 09), Vít Němeček, MBA (ODS), Gabriela Pecková (TOP 09), prof. Aleš Roztočil, CSc. (TOP 09), Jiří Štětina (VV), Boris Šťastný (ODS)