Náhodné stránky webu
- (30.04.2012) Jak se projevuje neuralgie trigeminu, neuralgie trojklanného nervu - příznaky, projevy, symptomy
- (04.05.2009) Nástřih hráze, episiotomie, epiziotomie - video, obrázek.
- (31.03.2012) Ketoacidóza, metabolická acidóza - příznaky, projevy, symptomy
- (01.02.2008) Co znamená slovo skandál, skandovat - význam, vysvětlení
- (15.01.2014) Výpověď nájmu bytu pronajímatelem bez výpovědní doby - vzor ke stažení - nový občanský zákoník 2014
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Hospitalizace pacienta v bezvědomí a hlášení na soud - informace |
![]() |
Čtvrtek, 29. prosinec 2011 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 6484x |
![]() ___
Hospitalizace pacienta v bezvědomí a hlášení souduStanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČRNěkteří předsedové okresních soudů se obraceli na ředitele nemocnic s žádostí, aby tyto případy soudům hlášeny nebyly, neboť nepodléhají detenčnímu řízení a oznamovací povinnosti. Právní kancelář ČLK v těchto případech radila, aby si ředitel nemocnice vyžádal od předsedy okresního soudu toto stanovisko písemně, což předseda soudu zpravidla odmítl. Některé nemocnice případy hospitalizace pacienta v bezvědomí bez jeho písemného souhlasu soudu hlásily, jiné nikoli. Protože v této věci i mezi soudci panovaly rozdílné názory, zaujalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR stanovisko, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a je jednoznačným vodítkem pro další postup v praxi.
Pro úplnost zopakujeme, že případy, kdy lze pacienta hospitalizovat bez jeho písemného souhlasu jsou následující:
K tomu podle jiných zákonů přistupují případy ochranného léčení v ústavním zdravotnickém zařízení, které bylo nařízeno soudem, např. sexuologické, psychiatrické apod. Nový návrh zákona o zdravotních službách předpokládá v zásadě shodnou právní úpravu, snad jen s výjimkou zpřísnění pro případ nucené hospitalizace pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí, kdy bude vyžadováno, aby se tak dělo „bezprostředně“ a závažným způsobem a aby nebylo možno dosáhnout nápravy jinak. Zde Česká lékařská komora marně upozorňovala na skutečnost, že tato „přísnější“ právní úprava přinese v praxi značné problémy. Lze si představit pacienta se závažnou duševní chorobou postiženého záchvatem, který zmlátil rodinu, rozbil zařízení bytu, ale v době příjezdu zdravotnické záchranné služby se chová klidně a bezprostředně neohrožuje své okolí. V takovém případě, podle nové právní úpravy, by měla zdravotnická záchranná služba zase odjet a nezasahovat, neboť k ohrožování nedochází „bezprostředně“. Pokud záchvat propukne deset minut po odjezdu záchranky, bude záchranka volána znovu a situace se může opakovat. To je jen důkazem toho, že nové zákony připravují lidé, kteří mají velmi daleko od praxe. Vraťme se však k případu, kterým se zabýval Nejvyšší soud ČR. Představme si pacienta, který je po dopravní nehodě v bezvědomí, je převezen zdravotnickou záchrannou službou na anesteziologicko-resuscitační oddělení nemocnice, zde je zaintubován a je mu poskytována zdravotní péče bez jeho písemného souhlasu. Pacient není způsobilý podepsat souhlas ani do 24 hodin, protože se například
Nastává situace, kdy službu konající lékař nebo primář musí rozhodnout, zda o hospitalizaci bez písemného souhlasu pacienta podá hlášení příslušnému okresnímu soudu. Má, nebo nemá jej podávat? Podle stanoviska Nejvyššího soudu je jednoznačně povinností zdravotnického zařízení oznámit i případ hospitalizace pacienta bez písemného souhlasu, je-li v bezvědomí a je mu poskytována neodkladná péče, soudu v místě sídla zdravotnického zařízení. Nejvyšší soud tak dává jasnou odpověď na otázku, o které se dosud vedly diskuse. Ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn.: Cpjn 29/2006 vyjímáme: „Z toho, jak je formulována povinnost ústavu oznámit převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu, nutno dovodit, že půjde o všechny případy, kdy tento písemný souhlas chybí, tedy nejen ty, kdy umístěný souhlas s umístěním odmítne dát, popřípadě původně udělený souhlas později písemně odvolá, ale i ty, kdy je do ústavní péče převzata osoba, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna dát souhlas (např. bezvědomí apod.), nebo kdy je nemocný izolován pro onemocnění přenosnou chorobou, kdy rodiče nezletilého dítěte odmítnou udělit souhlas s jeho držením v takovém ústavu apod. … To, zda je pacient v bezvědomí a není tak schopen vnímat omezení své svobody, přičemž je současně bezprostředně ohrožen jeho život (a s ohledem na nezbytnost lékařského zákroku je i reálný předpoklad pro to, že soud nemůže rozhodnout jinak, než tak, že převzetí a držení nemocného v ústavu je přípustné), není s ohledem na charakter chráněného práva významné.“
3. Zákon nestanoví, co by konkrétně zpráva měla obsahovat. Mělo by to být označení umístěné osoby jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm, údaj o datu a hodině převzetí pacienta a důvodech, proč je pacient hospitalizován bez svého písemného souhlasu. Dále je třeba uvést označení oddělení, kde je pacient umístěn, jméno lékaře, se kterým může soud komunikovatv předmětné záležitosti, a telefonní či e-mailové spojení, které může soud pro tuto komunikaci využít. Jsou-li známy blízké osoby, které by o umístěném mohly podat zprávu, je vhodné je rovněž zmínit.
Podle názoru Nejvyššího soudu ČR by měla být připojena i lékařská zpráva o stavu pacienta, což však zákon nestanoví a nelze to tedy považovat za povinnost zdravotnického zařízení, které v těchto případech musí často pracovat v časové tísni. V zásadě tedy stačí oznámit soudu, KDO, ODKDY, KDE a PROČ je hospitalizován bez písemného souhlasu, a uvést kontakt na osobu, která může podat bližší informace.
Podle návrhu nového zákona o zdravotních službách, který má nabýt účinnosti dne 1. 1. 2012, poskytovatel, který nesplní řádně oznamovací povinnost o hospitalizaci pacienta bez souhlasu nebo o jeho omezení ve volném pohybu a styku s vnějším světem do 24 hodin soudu, může být postižen pokutou do výše 200 000 Kč. Současně nelze vyloučit žalobu pacienta na ochranu osobnosti s požadavkem náhrady nemajetkové újmy v penězích. Je proto potřebné, aby v každém ústavním zdravotnickém zařízení všichni lékaři a další zdravotničtí pracovníci měli v těchto otázkách zcela jasno. V případě jakýchkoli nejasností se lze obrátit na právní kancelář České lékařské komory.
Zdroj: JUDr. Jan Mach, Česká lékařská komora |
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------