Návrh na omezení svéprávnosti s návrhem na jmenování opatrovníka, negativní výčet - vzor, formulář, tiskopis zdarma ke stažení online

Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

Návrh na omezení svéprávnosti s návrhem na jmenování opatrovníka

Okresní (obvodní, městský) soud v .............
(přesná adresa soudu je dostupná na stránkách www.justice.cz)

Navrhovatel:         Tomáš Frost, r. č. 790212/4589, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1

Posuzovaná:        Ladislava Frostová, r. č. 645110/1896, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1

Návrh na zahájení řízení o omezení svéprávnosti
Ladislavy Frostové, r. č. 645110/1896, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1
s návrhem na jmenování opatrovníka

Přílohy: dle textu

I.

Výše jmenovaná Ladislava Frostová, r. č. 645110/1896, je moje matka. Od dubna 2014 se u matky ve větší míře začaly projevovat psychopatologické změny, kdy trpěla bludy, halucinacemi, začala se chovat podivně a činila nepochopitelná jednání. Na základě lékařského vyšetření provedeného dne 12. 11. 2014 konstatoval MUDr. Jaromír Svátek u mé matky duševní poruchu schizofrenie.

Důkaz: lékařská zpráva MUDr. Jaromíra Svátka ze dne 12. 11. 2014

II.

V souvislosti se zhoršujícím zdravotním stavem mé matky došlo dne 31. 1. 2015 k ukončení pracovního poměru u jejího zaměstnavatele. Pro její duševní poruchu byl matce rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 2. 2015, č. j. 6589305975, přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Matka potřebuje každodenní dohled a péči druhé osoby. Z toho důvodu se se sestrou Janou Novákovou, r. č. 755123/6589 každý den střídáme v péči o naši matku.  V současné době se její duševní porucha natolik zhoršila, že není schopna si vyřídit jednoduché správní ani občanské záležitosti, nerozlišuje hodnotu peněz a nemá pojem o běžných záležitostech v domácnosti.

S ohledem na shora uvedené se domnívám, že zdravotní stav moji matky je natolik závažný, že bez omezení její způsobilosti právně jednat, by jí hrozila závažná újma, neboť pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není schopna se sama postarat o vlastní záležitosti.

S přihlédnutím ke zdravotnímu stavu a trvající poruše myšlení, kdy není má matka schopna rozlišit mezi skutečností a pouhou představou, snem či halucinací, se domnívám, že mírnější a méně omezující opatření by v tomto případě nebylo účinné.

Důkaz:      Dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne 31. 1. 2015
                 Rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu ze dne 25. 2. 2015
                 posudek znalce z oboru psychiatrie ohledně zdravotního stavu Ladislavy Frostové – nechť zváží soud

III.

S ohledem na shora uvedené a skutečnost, že s matkou Ladislavou Frostovou mám pěkný vztah, pomáhám ji s léčbou a s vyřizováním jejích záležitostí, starám se o ni, navrhuji, abych opatrovníkem své matky jsem byl jmenován já. Má matka s tím souhlasí. Ustanovení mé osoby bude matce ku prospěchu, neboť jsem jí blízkou osobou, která s ní bydlí ve společné domácnosti a které matka věří a má v ní důvěru.  

V souvislosti s tím prohlašuji, že jsem osobou plně svéprávnou a mé zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance.

IV.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhuji, aby soud vydal tento

r o z s u d e k :

I.    Způsobilost Ladislava Frostová, rozené Kudláčkové, r. č. 645110/1896, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1, právně jednat se omezuje tak, že není samostatně schopna právně jednat v těchto záležitostech: uzavírat smlouvy o finančních produktech (o úvěru, o životním a úrazovém pojištění, o penzijním pojištění) a smlouvy o sjednání sociální služby; jednat s institucemi soukromého i veřejného práva (např. finanční úřad, banky, pošta, pojišťovny); nakládat s finanční hotovostí nad 500,- Kč a s majetkem, jehož hodnota přesahuje jednorázově částku 500,- Kč; dávat do zástavy svůj majetek, ručit svým majetkem za jiného; jednat v pracovněprávních vztazích, tedy uzavírat pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance; vyjádřit souhlas s poskytováním a nakládáním s osobními údaji; a to na dobu tří let ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II.    Opatrovníkem Ladislavy Frostové, r. č. 645110/1896, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1, soud jmenuje jejího syna Tomáše Frosta, r. č. 790212/4589, bytem Alej 12, 100 01 Praha 1.  

V .......... dne .................

  .................................
  navrhovatel

Návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.

Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.  

Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).

Omezení svéprávnosti

Nová právní úprava připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.

Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
-    ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
-    musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
-    soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
-    omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
-    osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
-    zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření

Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn., nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)

Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.

Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).

Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.

Ustanovení opatrovníka

Soud v rámci řízení o omezení svéprávnosti zjišťuje, zda osoba, o jejíž omezení svéprávnosti se jedná, neučinila předběžné prohlášení, ve kterém by označila danou osobu za opatrovníka. Soud musí vždy zjišťovat, zda předběžné prohlášení bylo sepsáno či nikoliv. Bylo-li sepsáno formou veřejné listiny, sdělí soudu tuto skutečnost na dotaz notářská komora, kde je takové prohlášení zaznamenáno do seznamu, který notářská komora pro tyto účely vede. Předběžné prohlášení sepsané ve formě soukromé listiny (opatřeno datem a podpisem dvou svědků) může předložit jakákoli osoba, u které se nachází.

Předběžným prohlášením je soud ohledně volby opatrovníka vázán. Soud u navrhované osoby musí zjistit, zda splňuje všechny zákonné požadavky kladené na opatrovníka. Opatrovníkem osoby omezené na svéprávnosti může být jmenována osoba plně svéprávná (způsobilá právně jednat), která bude náležitě hájit zájmy opatrovance, a její zájmy nebudou v rozporu se zájmy opatrovance. Osoba navrhovaná na opatrovníka musí s jejím jmenováním opatrovníkem pro danou osobu vyjádřit souhlas.

V ostatních případech, kdy předběžné prohlášení sepsáno nebylo, soud jmenuje opatrovníka dle přání opatrovance a jeho potřeb či podnětů osob opatrovanci blízkých. Vždy musí jednat v zájmu osoby, jejíž svéprávnost se omezuje a při výběru opatrovníka nesmí dojít ke střetu zájmu opatrovníka a opatrovance.