Návrh, žaloba o snížení výživného na nezletilé nezaopatřené dítě - vzor, formulář, tiskopis ke stažení online zdarma

Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

___ V

NÁVRH NA SNÍŽENÍ VÝŽIVNÉHO PRO NEZLETILÉ DÍTĚ

Okresnímu soudu v
(přesná adresa dostupná na stránkách www.justice.cz)

Ke sp. zn: ..................

Matka:     ................nar. .................. bytem ..........................

Otec:    ................nar. .................. bytem ..........................

Nezletilý:    ................nar. .................. bytem ..........................

návrh otce na snížení výživného pro nezl.  ..................... , nar. ................, bytem .....................

Přílohy: dle textu

I.

Výživné pro nezl. .................., nar. ..............., bytem ........................... bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v ................ ze dne ................., čj. .............-... , jímž mi bylo uloženo platit výživné ve výši .............. Kč od ........................ Soud tehdy vycházel z mého průměrného příjmu ..................... měsíčně, který jsem dokládal pro stanovení výživného.

Důkaz:      spis nezletilého sp. zn. ...........................

II.

Začátkem roku 2015 jsem onemocněl a následně se podrobil operaci. Od měsíce března 2015 jsem byl vzhledem k svému špatnému zdravotnímu stavu převeden do plného invalidního důchodu, který pobírám ve výši ................ Kč měsíčně. Dne 12. 3. 2015 mi vznikla další vyživovací povinnost, neboť se mi z druhého manželství narodila dcera ......................... S ohledem na shora uvedené skutečnosti nejsem již schopen platit výživné v dosavadní výši.

Matku nezletilého jsem o celé situaci informoval a navrhl dohodu o snížení výživného, kterou bez vysvětlení nepřijala. Na straně nezletilého syna dle mých informací k žádným výraznějším změnám poměrů nedošlo.

Matka změnila zaměstnání a nyní pracuje u nového zaměstnavatele jako vedoucí skladu, takže předpokládám, že se zvýšil i její příjem a je nyní více schopna se finančně podílet na výživně nezletilého syna.

Důkaz:    rozhodnutí o výši invalidního důchodu otce
               lékařská zpráva o zdravotním stavu otce

               rodný list nezletilé dcery .......................
               potvrzení zaměstnavatele matky o výši jejího příjmu – nechť si vyžádá soud

III.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti a na změnu poměrů, která nastala od doby předchozího rozhodnutí o výživném, navrhuji, aby soud vydal tento

r o z s u d e k :

Výživné, stanovené otci na nezl. ................., nar. ..............., bytem ....................... rozsudkem Okresního soudu v ............ ze dne ................ č.j. ................ (předchozí rozsudek) částkou .......... Kč měsíčně, se počínaje dnem ...............  (uvést navrhované datum změny) snižuje na částku ............ Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky.

V .........dne ..............

................................
podpis (jméno a příjmení)

Poznámky k návrhu:
Návrh se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, který vede spis péče o nezletilého. Změní-li se poměry, může soud změnit rozsudek o péči a výživě nezletilých dětí i bez návrhu. Změna výživného je přípustná od doby, kdy se podstatně a trvale změnily poměry, z nichž vycházelo předchozí rozhodnutí. Soud není vázán návrhem ohledně požadované částky ani ohledně doby, od které má být výživné změněno.
Řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí je osvobozeno od soudních poplatků.

Ochrana nezletilého dítěte
Rodinné právo a v něm i výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství je upraven v části druhé v ustanoveních § 655 až § 975 nového občanského zákoníku. Rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní ochrany. Jde o zásadu, která je zakotvena v ust. § 3 odst. 2 písm. b) NOZ.
 
Rodičovskou odpovědnost lze definovat jako souhrn povinností a práv rodičů k nezletilým dětem. NOZ umístil v tomto vymezení povinnosti před práva záměrně, aby zdůraznil jejich význam ve vztahu k dítěti. Do rodičovské odpovědnosti zákon nezačlenil vyživovací povinnost ani právo na výživné, neboť tyto instituty resp. jejich trvání není závislé na nabytí zletilosti nebo svéprávnosti dítěte.  
 
Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům ve stejném rozsahu, nebyl-li některý z nich této odpovědnosti zbaven. Rodičovské odpovědnosti se nelze vzdát. Je-li rodič zbaven nebo omezen v rodičovské odpovědnosti, neznamená to, že by došlo k zániku jeho vyživovací povinnosti k dítěti.

Vyživovací povinnost rodičů
Oba rodiče, jsou-li známi a naživu, mají vyživovací povinnost bez ohledu na to, zda je rodičovská zodpovědnost omezena nebo ne.

Vyživovací povinnost mají sice oba rodiče, ale každý vyživuje dítě podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Přihlíží se též k tomu, kdo a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Soud zkoumá i skutečnost, zda se některý z rodičů nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Majetkové poměry rodičů se určují zvlášť. Je-li více dětí, určuje se výživné pro každé dítě zvlášť.
Pokud neprokáže osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, uplatní se nevyvratitelná domněnka, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (§ 916 NOZ).

NOZ dává soudu možnost, rozhoduje-li o výživě nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, stanovit za odůvodněné potřeby dítěte i tvorbu úspor. Poskytnuté výživné představující úspory pro dítě pak přechází do vlastnictví dítěte a při jeho správě se postupuje podle obecných pravidel o jmění dítěte.
 
Vyživovací povinnost zaniká dnem, kdy je dítě schopno se samo živit, uzavřením manželství dítěte, zrušením osvojení, popřením otcovství.
 
Pokud rodič neplní dobrovolně, musí rozhodnout soud. Za nezletilé dítě podá návrh na zahájení řízení rodič, případně zahájí řízení soud i bez návrhu. Zletilé dítě podá návrh na zahájení řízeno samo. Soud v rozhodnutí určí který den, je rozhodný pro začátek plnit vyživovací povinnosti. U dětí, je to den, kdy rodič přestal svou vyživovací povinnost plnit a výživné lze přiznat až 3 roky zpětně od tohoto dne. NOZ dává možnost přiznat výživné zpětně i zletilým dětem.  
 
Soud může rozhodnout jak o vyživovací povinnosti za dobu minulou, děje se tak uložením povinnosti zaplatit součet dlužných plnění (například otec dítěte již před zahájením řízení u soudu 6 měsíců neplatil výživné ve výši 3000 Kč), v takovém případě lze žádat, aby byla částka 18.000 Kč uhrazena do 30 dní od právní moci rozsudku. Pokud jde o stanovení povinnosti platit výživné do budoucna, realizuje se vyživovací povinnost obvykle v měsíčních splátkách a v termínech určených soudem.