Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Vzory, tiskopisy Občanské právo Odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku, zboží poškozené při přepravě - vzor zdarma ke stažení - nový občanský zákoník 2014

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306

Náklady na aktualizaci vzorů podle nového občanského zákoníku 2014 jsou velmi vysoké. V případě využití vzoru pro Vaši potřebu velmi uvítáme případný (byť i minimální) dar na účet č. 2500220711 / 2010. Dar můžete poslat i přes PLATEBNÍ BRÁNU
Předem velice děkujeme.

Odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku, zboží poškozené při přepravě - vzor zdarma ke stažení - nový občanský zákoník 2014 Email
Středa, 05. březen 2014 | Vložil: Mgr. Veronika Křížová (právník) | Zobrazeno: 6857x
Odstoupení od kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku , zboží poškozeného při přepravě - vzor, formulář, tiskopis ke stažení online zdarma
Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

___
___



Odstoupení od kupní smlouvy uzavřené přes internet, 

zboží poškozeného při přepravě

 

 

 


Jméno a příjmení spotřebitele ................................................
Adresa.................................................................................
Kontaktní údaje (telefon a e-mail) ...................................

 

 


Jméno a příjmení prodejce (či název firmy) ..............................
IČ prodejce ..........................................................................
Adresa prodejce ...................................................................

 

 

V ..................... dne ........................

 

 
Odstoupení od kupní smlouvy


Vážení,


dne ……. jsem prostřednictvím Vašeho e-shopu www.levnelednice.cz s Vámi uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byla kombinovaná lednice značky ....................... . Kupní cenu ve výši .................. společně s poštovným a balným ..........., tj. celkem ................. jsem uhradil bankovním převodem ve prospěch Vámi uvedeného účtu č. ............................... Předmět koupě lednici značky ............. jsem převzal dne ……. od pracovníka dopravní společnosti …........ Zásilka byla doručena v neporušeném obalu.


Zásilku jsem rozbalil následující den poté, co mi bylo zboží doručeno. Ke svému údivu jsem zjistil, že navzdory neporušenému a nepromáčknutému obalu jsou na lednici velké rýhy a škrábance, které poškodily venkovní lak. Ihned jsem se pokusil zkontaktovat Vaši zákaznickou linku s tel. číslem ......................, na které mi bylo sděleno, že jsem si měl zásilku při přebírání zkontrolovat a v případě poškození ji vůbec nepřebírat. Dále mě Váš asistent informoval, že pokud využiji svého práva odstoupit od smlouvy, budu muset uhradit rozdíl, o který klesla cena poškozené lednice.


S tímto postupem rozhodně nesouhlasím. Jakožto spotřebitel nemám ze zákona povinnost si věc při převzetí zkontrolovat a zjištěné nedostatky obratem namítat pod hrozbou odpovědnosti za sníženou hodnotu zboží, aniž bych se zbožím jinak nakládal, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.


K ustanovení smlouvy či smluvních podmínek, které se odchylují od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele, se podle ust. § 1812 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží. To platí i v případě, že spotřebitel se vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.


Zároveň mě kromě výše uvedeného zbavuje odpovědnosti za sníženou hodnotu zboží skutečnost, že v kupní smlouvě ani ve smluvních podmínkách jste mě neinformoval ve smyslu ustanovení § 1820 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku o možnosti využít právo na odstoupení od smlouvy, o podmínkách, lhůtě a postupu pro uplatnění tohoto práva.


Vzhledem k tomu, že lednice mi byla předána již ve stavu neodpovídajícímu kupní smlouvě, tedy s rýhami a poškrábaným lakem, rozhodl jsem se využít svého práva a v souladu se zněním ust. § 1829 odst. 1 ve spojení s § 1818 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, od výše uvedené kupní smlouvy tímto odstoupit.


Lednici Vám zasílám zpět v samostatné zásilce. Zároveň Vás žádám o vrácení kupní ceny včetně nákladů na poštovné a balné v celkové výši .................. Kč ve prospěch mého bankovního účtu č. ……….. vedeného u ........banky a.s. nejpozději do 14 kalendářních dnů (ve smyslu ust. § 1832 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) od doručení tohoto odstoupení od smlouvy.


Za kladné vyřízení mojí žádosti předem děkuji

 

S pozdravem

 


..............................................
(vlastnoruční podpis)

 


Přílohy:
Kopie kupního dokladu

 

 


 

Odstoupení od smlouvy je vhodné zaslat doporučeně nebo na dodejku (adresát podpisem potvrdí přijetí zboží na dodejku, která se jako doklad vrací zpět odesílateli). Stejně je žádoucí zaslat doporučeně nebo na dodejku zboží, které v důsledku odstoupení od smlouvy podnikateli vracíte, pokud není zasláno společně s odstoupením od smlouvy. V případě, že podnikatel má zveřejněný na svých internetových stránkách vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, odstoupí spotřebitel od smlouvy vyplněním a odesláním tohoto formuláře. Podnikatel je povinen mu bez zbytečného odkladu v textové podobě (emailem, SMS) potvrdit přijetí. Ve většině případů se může spotřebitel setkat s automatickou odpovědí.

 

Tento vzor odstoupení od smlouvy se vztahuje na smlouvy uzavřené na dálku tj. prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy se strany osobně nesetkají. Zákon obecně dává spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodů ve lhůtě čtrnácti dnů. Právo spotřebitele zůstává zachováno i v případě, že zboží dorazilo poškozené. Stejně tak nezáleží na tom, zda spotřebitel zboží již rozbalil či použil. K ustanovením kupní smlouvy nebo smluvních podmínek tvrdící opak se nebude přihlížet.

 

Převzal-li spotřebitel od dopravce již poškozenou věc, nezaniká jeho nárok odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od převzetí věci. Podnikatel se nemůže odvolávat např. na ustanovení smluvních podmínek, ve kterých uvádí povinnost spotřebitele si zboží zkontrolovat za přítomnosti dopravce.

 

V případě, že spotřebitel zboží po převzetí použil, odpovídá podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím.

 

Př. Pan Jan si koupil přes internet tiskárnu, kterou po převzetí rozbalil a zjistil, že má naprasknutý plastový podavač. Následně tiskárnu vyzkoušel a kvalita tisku nevyhovovala jeho požadavků. Rozhodl se tedy odstoupit od smlouvy, v němž upozornil podnikatele na skutečnost, že prasklina na podavači byla již při převzetí zásilky. V tomto případě má pan Jan právo odstoupit do čtrnácti dnů od převzetí tiskárny od smlouvy, ale odpovídá podnikateli za snížení její hodnoty, tím, že zkusil tisk tiskárny a spotřeboval barvu. Podnikatel má právo požadovat po panu Janovi náklady odpovídající uvedení tiskárny do původního stavu (vyčištění, výměna barvy).

 

Ustanovení § 1833 NOZ na základě něhož odpovídá spotřebitel za snížení hodnoty zboží, tím, že zboží použil a podnikateli vznikly náklady na uvedení zboží do původního stavu, chrání podnikatele před záměrem spotřebitelů udělat si z nich bezplatnou půjčovnu, např. tím, že si spotřebitel objedná plesové šaty a po uskutečněném plese je stihne ještě v zákonné lhůtě čtrnácti dnů vrátit, tím že odstoupí od smlouvy. Stejně ponese spotřebitel náklady odpovídající snížení hodnoty zboží za vrácení projektoru s úmyslem pořídit ho na víkend nebo navigace na dovolenou atd. Samozřejmě spotřebitel se může bránit, jeví-li se mu podnikatelem snížená hodnota zboží za nepřiměřenou.

 


Obecné informace o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem jako slabší stranou

 

Za spotřebitele dle ust. § 419 NOZ považujeme každého člověka, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Přestože ze strany Evropské unie se objevují snahy zahrnout pod ochranu spotřebitele i právnickou osobu, v současné době platí, že spotřebitelem může být pouze fyzická osoba, která při uzavírání smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské činnosti.


Zákon vylučuje použití ustanovení týkající se ochrany spotřebitele ve prospěch zaměstnance při vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnanec nevystupuje v pracovněprávním vztahu jako spotřebitel.

 

Za podnikatele se považuje každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Předchozí občanský zákoník hovořil místo o podnikateli o dodavateli. NOZ opouští od označení dodavatel a přiklání se k širšímu označení podnikatel. Podnikatel se nezprostí odpovědnosti vůči spotřebiteli, ani pokud si zvolí zástupce, který jeho jménem a na jeho účet jedná se spotřebitelem.

 

Za spotřebitelské smlouvy jsou považovány všechny smlouvy, ve kterých na jedné straně vystupuje spotřebitel a na druhé straně podnikatel. Tedy nejedná se o konkrétní smluvní typ, ale o všechny smlouvy, ve kterých vystupuje spotřebitel a podnikatel. Spotřebitelskou smlouvu může být kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o úvěru nebo třeba smlouva inominátní.

 

Obecná informační povinnost podnikatele
Právní ochrana spotřebitele se projeví ještě před uzavřením smlouvy, kdy podnikatel je povinen spotřebiteli poskytnout před uzavřením smlouvy dostatek důležitých informací. Podnikatel poskytuje informace spotřebiteli jasně, srozumitelně a v jazyce, ve kterém uzavírá smlouvu. Porušení těchto povinností nezakládá neplatnost, ale může mít za následek, že se smlouva vyloží ve prospěch spotřebitele nebo u závažnějšího porušení informační povinnosti může spotřebitel i odstoupit od smlouvy za zvýhodněných podmínek.

 

Spotřebitel před uzavřením smlouvy musí mít k dispozici zejména identifikační údaje o podnikateli včetně kontaktu na něj, základní informace o ceně zboží nebo služby, jeho označení, dodací podmínky a odpovědnost za vady a v případě digitálního obsahu informace o jeho funkčnosti a součinnosti s elektronickým zařízením.

 

Výjimkou z této rozsáhlé informační povinnosti podnikatele jsou případy týkající se vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření (např. běžný nákup potravin v obchodě, občerstvení v bistru, nákup novin či cigaret v trafice, zaplacení poplatku za veřejné WC...). Další výjimku z povinnosti podnikatele sdělit shora uvedené informace představuje dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči.

¨

Výkladové pravidlo spotřebitelských smluv
Je-li obsah smlouvy možné vyložit různými způsoby, vždy se použije výklad pro spotřebitele příznivější. V tomto případě bude záležet na spotřebiteli, který z možných výkladů je pro něj příznivější. Dvojí výklad nemá vliv na platnost smlouvy, ale vztahuje se pouze ke sporným odstavcům, resp. ujednáním. Ostatní ustanovení smlouvy tím nejsou dotčena.

 

Zákonodárce v souladu se evropskou směrnicí v NOZ vymezil zvláště zakázaná ujednání, dle kterých nelze např. omezit spotřebitelovo právo z vadného plnění nebo na náhradu újmy. Podnikatel si nemůže stanovit právo odstoupit od smlouvy bez důvodu či vypovědět závazek bez důvodu. Zakázané je i ujednání, které zakládá spotřebiteli povinnost uplatnit své právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce. Dojde-li k porušení zákazu, má se zato, že k takovému ustanovení se nepřihlíží a hledí se na ně jako na právně bezvýznamné. Spotřebitel se může neúčinnosti ujednání dovolat, tedy na takové ustanovení se hledí jako na platné a bude se pro daný právní vztah aplikovat.  


Smlouvy uzavírané na dálku a mimo obchodní prostory

Kromě obecné informační povinnosti podnikatele uvedené výše je u této kategorie smluv uvedena speciální informační povinnost podnikatele, kdy obě tyto úpravy musí být při uzavírání smluv na dálku nebo mimo obchodní prostory zohledněny.

 

Smlouvy uzavírané na dálku

Smlouvou uzavíranou na dálku (distančním způsobem) se rozumí smlouva, při jejímž sjednání podnikatel použije výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti stran. Za prostředky komunikace na dálku je považován např. neadresovaný tisk, adresovaný tisk, katalog, telefon s (lidskoku) obsluhou i bez obsluhy, rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), elektronická pošta, televize (teleshopping), veřejná komunikační síť (internet). V NOZ jejich příkladný výčet již nenajdeme. Je zde nechaná jistá volnost a také předpoklad, že v budoucnu dojde k rozšíření prostředků, jimiž bude možné uzavřít smlouvu na dálku.


Zákon dále u tohoto typu smluv chrání spotřebitele před lákáním ze strany podnikatele na výhodnou cenu či výborné podmínky. Pokud podnikatel nesdělí všechny náklady předem, nemusí spotřebitel po uzavření smlouvy platit žádné další mu neznámé náklady na dodání zboží, poplatky, daně atd.. Stejně tak podnikatel po uzavření smlouvy nemůže již měnit cenu, ta je pro spotřebitele konečná.

 

V neprospěch spotřebitele se nabízí skutečnost, pokud všechny sliby podnikatele před uzavřením smlouvy budou učiněny v ústní podobě, může se spotřebitel dostat do důkazní nouze.

 

. Pan Radim našel na slevových internetových stránkách velkou akci na třídenní pobytový balíček pro dvě osoby s wellness. Po objednání a uhrazení tohoto pobytu se dozvěděl, že na welnes má pouze slevu 40 % z ceny. Zájemce z toho důvodu by mohl odstoupit od smlouvy, ale může na smlouvě trvat a požadovat příznivější nabídku, tedy wellness v ceně.

 

Objednal-li si spotřebitel poskytování služeb, budou mu ze strany podnikatele poskytnuty až po uplynutí lhůty pro odstoupení od smlouvy, pokud spotřebitel netrvá na dřívějším plnění. Spotřebitel v tomto případě musí učinit svou žádost v textově podobě (email, SMS).

 

NOZ dále rozšiřuje u smluv uzavřených pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku v ust. 1826 odst. 1 NOZ informační povinnost podnikatele o další okruh pro podnikatele povinných údajů jako například – údaj o uložení smlouvy a možnosti do ní nahlédnout, o výběru jazyka smlouvy, o technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy ad. Tato informační povinnost je užší než celkový okruh smluv uzavřených prostředky komunikace na dálku. Nevztahuje se např. na smlouvy uzavřené prostřednictvím telefonu, rozhlasu, inzerátu v novinách ad.  

 

Rozšíření výše uvedené informační povinnosti podnikatele u elektronických prostředků komunikace na dálku se nepoužije při uzavírání smlouvy prostřednictvím emailové korespondence umožňující samostatné spojení a uložení dat. Stejně je tomu u korespondence prostřednictvím jiných programů (např. ICQ, Skype) nebo sociálních sítí (facebook, twitter). Vždy je však podnikatel u těchto typů smluv vázán informační povinností vymezenou v ust. 1811 odst. 2 NOZ a ust. § 1820 odst. 1 NOZ.

 

Př. Paní Anna si prostřednictvím facebooku objednala ve skupině dětské království mašinku pro svého vnuka. Podnikatel (prodejce) není vázán informační povinnosti uvedenou v ust. 1826 odst. 1 NOZ, neboť jde o uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na sociální síti, která umožňuje samostatné spojení spotřebitele a prodejce, kdy paní Anna má možnost v rámci jednotlivých dotazů se lépe informovat na zboží a dohodnout si individuální přístup, který může vybočovat z automatizovaného postupu prodejce.


Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory

Za smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory se považují smlouvy uzavírané za fyzické přítomnosti spotřebitele a podnikatele, ale v místě, které nelze považovat za obchodní prostory podnikatele (např. na ulici, předváděcí akce v pronajatém sále, nevyžádané pozvání ve spotřebitelově domě).


Významným přínosem pro posílení práva spotřebitele je ust. § 1828 odst. 2 NOZ, dle kterého se považuje za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání také smlouva uzavřená:
a)    v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory,
b)    během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb.

 

Př. Každému z nás se jistě stalo, že nás na ulici oslovil příjemný dobře vypadající muž, který nám pochválil šaty a následně začal nabízet nějaký super výhodný tarif. Pokud by se mu nás podařilo přesvědčit, pozve nás pro uzavření smlouvy do prodejny, která je hned za rohem a je tam více pohodlí. Ještě nabídne něco k pití a podstrčí spoustu papírů k podpisu. Od 1. 1. 2014 se i takové jednání považuje za smlouvu uzavřenou mimo prostory obvyklé pro podnikání a tedy lze si takto uzavřený obchod do 14 dnů rozmyslet a odstoupit od smlouvy.

 

Podobnou výhodu budou mít i zejména senioři využívající levné zájezdy spojené s předváděcí akcí skvělých hrnců za 50.000,- Kč, vysavače za 40.000,- Kč bez něj již žádná hospodyně nemůže být a dalších velmi užitečných výrobků, které někdy nevydrží ani cestu domů. Nyní už podnikateli nepomůže označení části předváděcích prostor nebo jiné boční místnosti za provozovnu, kde zpravidla se zájemci byly uzavírány smlouvy, aby nemohli uplatnit 14denní lhůtu pro odstoupení od smlouvy.

 

Následně poté co se ostatní členové rodiny dozvěděli, že jejich babička utratila všechny svoje úspory za jedinečné přikrývky do postele a chtěli odstoupit od smlouvy, dočkali se (pokud se vůbec dočkali) odpovědi podnikatele, že smlouva byla uzavřena v prostorách obvyklých k podnikání („v provozovně“) a tudíž nelze odstoupit od smlouvy. S účinností NOZ, tj. od 1. 1. 2014 jsou podnikatelé o tuto výmluvu připraveni a odstoupení od smlouvy a vrácení přikrývek ve lhůtě 14 dnů od zakoupení musí akceptovat a vrátit všechny peněžní prostředky, co za prodej obdrželi.

 

Tedy lze čekat, že letáků s těmito zájezdy bude ve Vaší schránce ubývat, alespoň do té doby, než prodejci nepřijdou na jinou fintu, jak získané peníze za prodej „šmejdů“ reklamujícím spotřebitelům nevracet.

 

Ochrana spotřebitele však není bezbřehá a je namířena na situace, kdy rozhodovací schopnosti spotřebitele jsou omezeny momentem překvapení a určitým psychologickým nátlakem ze strany prodejce. Spotřebitel v takovém případě musí čelit marketingově proškoleným pracovníkům a dostává se do oslabeného postavení, ve kterém je schopen koupit věc, kterou by normálně nekoupil.

Ochranná ustanovení se nepoužijí v případech, kdy máme dostatek času na zvážení nabídky na uzavření smlouvy. Pokud dostaneme na ulici letáček s nabídkou výhodného internetového připojení, kdy nám k tomu pán poskytne dostatek informací, daná nabídka nás zaujme a na základě toho se dostavíme do prodejny podnikatele nebo po telefonu si službu objednáme, nemusí jít o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory a nebude se na spotřebitele vztahovat speciální ochrana.

 

Odstoupení od smlouvy

Spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku i mimo obchodní prostory ve lhůtě 14 dnů a bez uvedení důvodů. Lhůta počíná běžet ode dne uzavření smlouvy nebo:
-    u kupní smlouvy, ode dne převzetí zboží,
-    od převzetí poslední části dodávky zboží (např. poslední křeslo od sedací soupravy)
-    od převzetí první dodávky zboží, pokud spočívá v opakované dodávce zboží (např. pravidelná dodávka zeleniny od farmářů).

 

NOZ mění sice nepatrně, ale pro spotřebitele velmi výhodně charakter lhůty z hmotněprávní na procesněprávní, což pro spotřebitele znamená, že stačí, když poslední den lhůty dá zboží k přepravě dopravci. Dříve muselo zboží ve stanovené lhůtě dojít podnikateli nebo alespoň měl podnikatel možnost si odstoupení převzít.

 

Spotřebitel by se měl pozorně seznámit s informacemi poskytnutými mu podnikatelem předtím, než uplatní své právo odstoupit od smlouvy. Pokud by z pokynů podnikatele vztahujících se k odstoupení od smlouvy vybočil a např. zboží zaslal zpět na adresu obchodního zástupce namísto podnikatelem uvedené adresy sídla společnosti, nemusel by takovéto odstoupení podnikatel přijmout, neboť nebylo uplatněno na adrese sídla společnosti.

 

Podnikatel má v rámci své informační povinnosti povinnost poučit spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy. Pokud tak neučiní, prodlužuje se lhůta pro odstoupení o rok, tzn na rok a 14 dní. Podnikatel má v takové situaci možnost svoji povinnost splnit dodatečně a spotřebitele poučit. Poté běží následující den již jen čtrnáctidenní lhůta.

 

Podnikatel je povinen poté co obdrží od spotřebitele odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů vrátit všechny od spotřebitele přijaté peněžní prostředky včetně nákladů na dodání. Pokud si spotřebitel jako způsob dodání vybral expresní dodávku o víkendu, která byla mnohem vyšší než klasické dodání, které podnikatel nabízel, nese náklady, které převyšují nejlevnější nabídku podnikatele na dodání zboží spotřebitel.


Podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli, dříve než mu bude předáno zboží spotřebitelem nebo alespoň prokázáno, že je podnikateli odeslal.

 

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny