Žaloba na odstranění neoprávněné stavby - vzor, formulář, tiskopis ke stažení online zdarma
______
Okresnímu soudu
Plzeň – město
Nádražní 7
Trojmo.
Žalobce: Jan Občan, r.č. …………… , bydliště: ………………………
Žalovaný: Václav Obchod, r.č. ……………, bydliště: ………………………
Soudní poplatek:
Přílohy:
* usnesení o potvrzení nabytí dědictví ze dne ………, č.j. ………,
* výpis z katastru nemovitostí – LV č. ……,
* kopie doporučeného dopisu zaslaného žalovanému dne ………
* kopie doporučených dopisů ze dne ……… a dne ………
Žaloba na odstranění neoprávněné stavby
vzor
na pozemku p.č. …, katastrální území …………, obec ……………
Pozemek jsem zdědil po svém otci, sám jsem dlouhodobě pobýval v zahraničí.
Důkaz:
* usnesení o potvrzení nabytí dědictví ze dne ………, č.j. ………,
* výpis z katastru nemovitostí – LV č. ……,
* výslech účastníků
Důkaz:
* kopie doporučeného dopisu zaslaného žalovanému dne ………
* výslech svědků
Důkaz:
* kopie doporučených dopisů ze dne ……… a dne ………
„Žalovaný je povinen na vlastní náklady odstranit garáž postavenou na pozemku žalobce p.č. ……, zapsaného v Katastru nemovitostí u katastrálního úřadu v ……………… na LV č. ……, pro katastrální území ……………, obec ……………, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen uhradit žalujícím náklady soudního řízení do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.“
V Plzni dne ………
Jan Občan, v.r.
Dle našeho práva stavba není součástí pozemku, čímž se lišíme od tradičního pojetí a dnes i od pojetí, které platí např. v Rusku. Na začátek je nutno rozlišit dva pojmy:
-
“černá stavba” – stavba bez stavebního povolení
-
“neoprávněná stavba” – stavebník nemá občanskoprávní titul na pozemku stavět = jedná se o neoprávněný zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku (o to zde teď jde)
Může se stát, že oprávněná stavba je stavbou černou, nebo naopak, že stavba neoprávněná je stavěna i se stavebním povolením. Oprávněnost stavby musíme posuzovat podle právní úpravy platné v okamžiku vzniku stavby jako věci v právním smyslu, zatímco vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku probíhá podle právní úpravy platné v době rozhodování soudu o neoprávněné stavbě.
O neoprávněné stavbě můžeme hovořit pouze tam, kde se důvody neoprávněnosti nesou k počátku – ke vzniku stavby jako věci – jestliže však stavba jako věc byla na pozemku zřízena z hlediska občanského práva oprávněně, jde o jinou situaci, která musí být také jinak řešena.
Jde-li opravdu o neoprávněnou stavbu, vlastník pozemku se nemůže bránit vlastnickou žalobou, ale musí postupovat dle § 135c občanského zákoníku. Má právo žádat soud o rozhodnutí o neoprávněné stavbě a toto právo se nepromlčuje (tzn. může se na soud obrátit třeba i více než tři roky poté, co byla stavba zřízena). Soud může na návrh vlastníka pozemku (vzor) rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil. Pokud to však není účelné – přikáže soud stavbu za náhradu do vlastnictví vlastníka pozemku (pokud s tím ten souhlasí). Tento výčet je demonstrativní, soud může rozhodnout i jinak – např. ve výjimečných případech zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (např. právo cesty).
Když se o neoprávněnou stavbu nejedná, nelze použít § 135c občanského zákoníku. Jsou to situace, kdy např. stavebník stavěl na základě časově neomezeného práva (mohl se oprávněně domnívat, že neomezené bude) – např. právo zaniklo v důsledku změny právní úpravy. Poté zde dochází ke konkurenci dvou rovnocenných vlastnických práv. Zákon toto neřeší, takto vzniklý stav je nutno vypořádat tento na základě zásad o bezdůvodném obohacení.
Jestliže staví stavebník na základě práva, o kterém musí vědět, že je časově omezené (např. má pozemek v nájmu a je tu možnost výpovědi), nejde o neoprávněnou stavbu, ale vlastník pozemku se může domáhat ochrany dle § 126 občanského zákoníku – může podat vlastnickou žalobou na odstranění stavby.