Dobré výsledky se dosahují s pomletým nebo na prášek roztlučeným semenem pískavice (řecké seno) a to při odvápnění kostí, ale stejně tak při nádoru na kosti a při zánětu kostní dřeně. Přes den se vypijí dva šálky z řebříčku (čtyřikrát po půl šálku). Do dvou půlšálků se přidá půl čajové lžičky semletého semene pískavice.
___
___
Když se děti ve spánku nepokojně přehazují a nemohou se utišit, okamžitě pomáhá koupel v lipovém květu, pokud ovšem nepůsobí na dětskou postýlku nějaké záření. Větší vědro se naplní do poloviny lipovým květem, který se nechá na studeno přes noc vyluhovat. Druhý den se vše zahřeje a přileje do koupele, která trvá dvacet minut.
___
___
Za slunečného počasí se nasbírají květy heřmánku, divizny, řebříčku a mateřídoušky, dají se čerstvé nebo trochu přesušené do lněného sáčku, který se položí přímo na bolestivé místo tváře. Květy se sbírají za slunečného dne proto, že obsahují nejvíce éterických olejů, které mají léčivé účinky. Kromě toho se z uvedených rostlin pije čaj, čtyři šálky během dne. Připravíme jej tak, že květy jen spaříme a krátce vyluhujeme.
___
___
Túje, nazývaná rovněž zerav západní (latinsky thuja occidentalis), je ozdobný strom ceněný pro svou příjemnou pryskyřičnou vůni. Éterická silice túje působí jako prostředek povzbudivý, močopudný a dráždivý.
___
___
Starým a osvědčeným domácím lékem při nočním pocení je šalvěj, bylina, která se těší odedávna velké vážnosti a úctě. Spaří se ráno a pije nalačno a pomalu, delší dobu. Odstraní z těla látky, způsobující pocení. Staré bylinkáře uvádějí jako osvědčený domácí lék proti této chorobě tuto bylinkovou směs připravenou z 200 g šalvěje, 20 g kontryhelu a 20 g přesličky. Směs se spaří, vyluhuje a pije pomalu před snídaní.
___
___
Tolice setá, vojtěška (latinsky medicago sativa) - starověcí Arabové považovali vojtěšku (tolici) za matku všech medikamentů. Tato rostlina náleží do čeledi motýlokvětých. Polský název "abazur« neboli "lucerna", převzatý původně z latiny, získala v 17. století a poukazuje na to, že semena v luscích v noci svítí. Později se zjistilo, že semena obsahují značné množství fosforu.
___
___
Mladá matka si mi stěžovala, že její dvouletý synek má chronickou nechuť k jídlu, je bez nálady, cítí se unavený, nechce chodit na procházky a pod očima má silné tmavé kruhy. To se rázem změnilo, když podle mé rady vykoupala dítě v celkové koupeli z mateřídoušky (tymiánu). Připravuje se tak, že 50 g bylinek vyluhujeme přes noc na studeno; při koupeli, která trvá dvacet minut, má být srdce nad vodou.
___
___
Zemědým lékařský (latinsky fumaria officinalis) - tuto nenápadnou bylinku lidé málo znají. Řadí se mezi plevele, ale oproti ostatním plevelům se vyskytuje méně často, proto si jeho křehkého stonku se stříbřitými lístečky a drobnými kvítky jen málokdo všimne. Až když se rostlina tak rozroste, že pohltí vše okolo sebe, například hustě obalí celý hrob na hřbitově, ukáže se v celé své kráse.
___
___
Při velmi silném krvácení se pije ráno nalačno půl hodiny před snídaní jeden šálek spařeného čaje ze směsi těchto bylinek: 25 g květu arniky (prhy chlumní), 50 g kořenu kozlíku lékařského, 25 g pukléřky Islandské (lišejníku Islandského), 25 g meduňky lékařské, 25 g řebříčku, 25 g šalvěje lékařské. Jedna vrchovatá čajová lžička se spařiv 1/4 litru vody, tři minuty vyluhuje. I když se krvácení dostává do normálu, je třeba v pití čaje pokračovat.
___
___
Krtičník hlíznatý (latinsky scrophularia nodosa) - tato statná a dosti často se vyskytující rostlina v přírodě jaksi uniká naší pozornosti, neboť má nenápadné, velmi skromné květy. V době květu ji prozradí bzukot včel, neboť patří mezi nejlepší včelařské rostliny s bohatým obsahem nektaru. Bylinkáři ji málo znají a většinou ani nesbírají. Sběr se realizuje v červenci a srpnu.
___
___