Chybí-li tělu vitaminy, vzniká stav nazývaný hypovitaminóza. Předchází mu vyčerpání vitaminových zásob ve tkáních. Projevy se liší podle závažnosti deficitu a toho, který vitamin konkrétně schází. Výskyt příznaků signalizuje poruchu důležitých dějů látkové výměny, které probíhají v organismu a neobejdou se bez přítomnosti vitaminů. Pokud v této fázi vitaminy nedoplníme, dochází k poškozeni tkání a orgánů a k onemocněním z nedostatku vitaminů.

___

___

Dlouhodobé úplné chybění určitého vitaminu (avitaminóza) může skončit i nevratnými změnami, tyto extrémní případy se však v našich podmínkách nevyskytují; objevují se mezi obyvateli nejchudších oblastí světa, kteří se živí převážně jediným druhem potravy (například loupanou rýží).

• PŘÍZNAKY A PROJEVY NEDOSTATKU JEDNOTLIVÝCH VITAMÍNŮ JSOU UVEDENÉ ZDE. 

Hypovitaminóza hrozí hlavně lidem, kteří se nevhodně stravují (drží hladovku nebo jednostrannou dietu s převahou jednoho typu živin, k úpravě jídel používají převážně postupy nešetrné vůči vitaminům - dlouhé vaření ve vodě, pečení) nebo trpí chorobou narušující vstřebávání vitaminů z trávicího traktu (například porucha vstřebávání tuků při onemocnění slinivky břišní, žlučníku nebo střev může být spojena s nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích - A, D, E, K, karoteny). S dlouhodobě špatnou výživou souvisí hypovitaminóza u pacientů s poruchami příjmu potravy (mentální anorexií, bulimií a dalšími), u lidí podstupujících protinádorovou léčbu a u alkoholiků. Kuřáci bývají postiženi nedostatkem vitaminu C, B2 a kyseliny listové. Vitaminový deficit způsobují i některé léky (antibiotika, statiny na snižování cholesterolu, kortikosteroidy na zánětlivá onemocnění atd.).

Obecně platí, že rezervy vitaminů rozpustných v tucích vydrží déle (řádově měsíce i roky) než zásoby vitaminů rozpustných ve vodě - s výjimkou vitaminu B12, jehož zásoby, shromážděné zejména v játrech, vystačí na 1-2 roky. Ostatní hydrofilní vitaminy se vyčerpaj í v horizontu dnů a týdnů. „Předávkovat se“ jimi (například vitaminem C při léčbě nebo prevenci chřipkového onemocnění) nelze, aktuální přebytek se totiž vyloučí močí.

Příklady nemocí z avitaminóz:

• kurděje (skorbut) - při nedostatku vitaminu C
• beri-beri - při nedostatku vitaminu B, (thiaminu)
• křivice (rachitida) - nedostatek vitaminu D u dětí

Stále potřebujeme zdroje vitamínů

Vitaminy jsou chemicky různorodé látky patřící mezi esenciální mikroživiny. Na rozdíl od minerálních látek a stopových prvků jsou organického původu. „Esenciální" znamená, že musí být přijímány potravou, lidský organismus si je nedokáže vytvořit sám - s výjimkou vitaminu A, který v těle vzniká štěpením karotenů (nejznámější je beta-karoten), a vitaminu D3, jenž se syntetizuje v kůži působením slunečního záření. Lidské tělo je schopné „vyrobit" i další vitaminy, ale jen v malém množství, které zdaleka nestačí k pokrytí jeho potřeb. K2 (menachinon), B12 a biotin jsou produkovány bakteriemi v zažívacím traktu, B3 (niacin) vzniká metabolickou přeměnou aminokyseliny tryptofan. Základním kritériem dělení vitaminů je jejich rozpustnost. Rozpustné ve vodě (hydrofilní) jsou vitaminy C a skupiny B, rozpustné v tucích (lipofil ní) jsou vitaminy A, D, E, K (k zapamatování se nabízí mnemotechnická pomůcka v podobě slova, z něhož vynecháte počáteční písmeno „z").

Vitaminy k prevenci a léčbě nemocí

Nedostatečná funkce imunitního systému: vitaminy C a E. Kardiovaskulární (srdečně-cévní) choroby: antioxidační vitaminy (E, C, beta-karoten). Osteoporóza („řídnutí" kostí): vitaminy účastnící se metabolismu vápníku - C, B6, K1, a D3. Neuropatie (poruchy funkce periferních nervů): vitaminy skupiny B, především B1, B6 a Bl2. Poruchy vývoje a funkce centrální nervové soustavy: vitaminy skupiny B, hlavně B9, (kyselina listová), B1, B6 a B12. Chudokrevnost, poruchy krvetvorby: vitaminy B12, B6, B9 (kyselina listová), C a E. Poruchy krevní srážlivosti: vitamin K. Poruchy zraku, šeroslepost, makulární degenerace (degenerace oční sítnice): vitamin A

Výsledky studie - dětem chybí vitamin D

V naší republice je relativně málo studií, které by se zabývaly problematikou konzumace jednotlivých nutričních složek výživy z naší běžné stravy. Společnost pro výživu uskutečnila v letech 2007 a 2010 dvě takovéto studie, které se mimo jiné zabývaly příjmem vitaminů z potravin, jež jsou na našem trhu běžně k dispozici. Výsledky byly získány po zhodnocení dvou- a pětidenních jídelníčků předškolních, mladších školních a starších školních dětí. Do obou studií bylo zařazeno cca 4300 dětí. Pomocí nutričního programu (Nutridan) byly získané údaje zhodnoceny podle doporučených referenčních dávek pro příjem jednotlivých živin (DACH).
Z výsledků bylo patrné, že strava našich školáků je především velmi chudá na obsah vitaminu D. Předškolní děti měly průměrný příjem, který odpovídal 46 % denní doporučované dávky. U starších školních dětí tento příjem odpovídal pouze 55 % doporučované denní dávky. Z výsledků se ukázalo, že v každé skupině bylo 10 % dětí, které měly příjem vitaminu D nižší než jednu desetinu doporučené denní dávky.
Vitamin D organismus získává jednak účinkem slunečního záření a dále z potravy. Zimní období bez působení sluníčka na naši pokožku tak redukuje možnosti pro získání vitaminu D na příjem pouze z potravy. Jak se ukazuje, dostatečná konzumace rybího tuku, kde je vitamin D nejvíce obsažen, není naší stravovací prioritou. Zákonitě se tak v našem organismu projevuje nedostatek této látky. Důsledkem je nedostatečná mineralizace a vyšší riziko zlomenin kostí, zvýšená náchylnost k infekcím, nebezpečí vyššího rizika rozvoje civilizačních onemocnění a vyšší riziko pádů u starších lidí. Z uvedeného výčtu je patrné, že bychom na dostatečný příjem vitaminu D měli myslet a využívat všech zdrojů, které nám jej mohou zajistit.