Je tomu jen pár let, co jsme ještě chodili – protože jsme museli chodit – po všech čertech, abychom zařídili všední i příležitostné potřeby svého života. Dnes už ale nemusíme chodit téměř nikam, takže nám zbývá daleko více času chodit ven – jak, kdy a kam se nám chce. Pánové a dámy, co jste žili před pěti lety a dříve, nechceme se vás dotknout, ale kdo z vás to měl?

___

___

1. Banka

Na internetu takovéhle fronty nebývají...Na internetu takovéhle fronty nebývají...
Čekání ve frontách s pořadovým číslem v ruce, vyplňování předtištěných formulářů, snaha načmárat klikyháky tak, aby se více méně shodovaly s podpisovým vzorem, a modlení se, aby vám paní za přepážkou neřekla, že máte konto v minusu nebo že vám tyhle ušmudlané bankovky nevezme. Někdo možná ještě – snad z čiré nostalgie – do banky skutečně chodí, stejně jako se dříve chodívalo s každým ‚prdem‘ na poštu.

Jestli toužíte po tomhle, tak si tam budete muset asi fakt zajít...Jestli toužíte po tomhle, tak si tam budete muset asi fakt zajít...
creativebloq.com
Snad ale každý už dnes má (nebo aspoň ví o tom, že by mít mohl) bankovní aplikaci zdarma přímo od toho ‚svého‘ peněžního ústavu a přes ni si pak může všechny peněžní toky dovnitř i ven spravovat sám, kdykoli a kdekoli.

2. Obchody

Taková normální situace u pokladen v jednom pražském obchodním doměTaková normální situace u pokladen v jednom pražském obchodním domě. 
Nakupování je stresující záležitost nejen před Vánoci. Je to více méně stres kdykoli a pořád, a taky notná várka spotřebovaného času. Pokud ovšem nenakupujeme po internetu. Nejen dárky, ale i věci běžné denní spotřeby, vybavení domácnosti, kulturní artefakty z oblasti literatury, hudby a filmu... prostě dnes neexistuje snad nic, pro co by bylo nutné chodit někam do kamenného obchodu. Dokonce už i takové věci jako třeba pivo a párky, gumové zvony nebo splachovadla či starožitnosti a knížky z antikvariátu nám přivezou až k domovním dveřím. Stojí to možná o něco víc peněz, ale o dost míň času.

3. Lékař

Jste desátý v pořadí...Jste desátý v pořadí...
Nechceme vás v žádném případě nabádat k tomu, abyste si na internetu vyhledávali, co asi tak mohou znamenat vaše příznaky a zcela zanevřeli na skutečné doktory. Ale existují stránky a aplikace jako třeba uLekare, kde na vaše dotazy budou odpovídat doktoři z masa a kostí. Může to dopadnout tak, že se návštěvě ordinace stejně nevyhneme, protože vyšetření u lékaře je vždycky přesnější než jakýkoli váš sebezevrubnější popis – ale díky internetu tam nebudeme muset běhat s každým pupínkem nebo píchnutím v zádech.

4. Škola

Scéna jak z nějakého filmu, nedávného či pro pamětníky, nebo ze starých fotek a obrázků... Děti rozdělené do skupin, co jsou každý den od rána do odpoledne nucené vysedávat pohromadě v jedné místnosti s dospělým dozorcem a rádcem. Škola, jak ji zavedla Marie Terezie před téměř čtvrt tisíciletím. Funguje sice dodnes, ale je to už snad jen taková setrvačnost.

Online škola už se prosazuje nejen ve formě různých výukových lekcí a kurzů, přičemž u mnohých z nich už můžete složit normální zkoušku a dostat na to stejné lejstro, jako kdybyste tam opravdu chodili – ale v běhu jsou i projekty klasické základky, v nichž do své třídy docházíte virtuálně: prostě se na ni připojíte přes internet, sledujete výuku, píšete na tabuli, děláte písemky. Proč je to výhodné nejen z toho důvodu, že se nemusí nikam chodit a kvůli tomu brzo vstávat, ale také proto, že odpadá šikana a nucené přizpůsobení se ne vždy prospěšnému prostředí, se dozvíte v našem rozhovoru s českým průkopníkem platformy e-learning.

5. Pokladní přepážky

Sorry, ale došel nám papír v tiskárně, takže lístky nejsou...Sorry, ale došel nám papír v tiskárně, takže lístky nejsou...
Jízdenky, letenky, vstupenky. Netřeba zde snad podrobně rozepisovat seznam institucí (od MHD přes nádraží a letiště až po kina a galerie), kde už nemusíme stát fronty a komunikovat s někým za přepážkou, kdo se třeba i snaží být milý, jenže má blbou náladu, protože za tou přepážkou sedí na svůj vkus už moc dlouho. Počítače a internet jsou v tomhle ohledu naštěstí vyrovnané a zcela nenáladové entity.

6. Kino

Do kina jdete na film, který chcete vidět, ale zároveň i na cizí lidi, které vidět nechcete...Do kina jdete na film, který chcete vidět, ale zároveň i na cizí lidi, které vidět nechcete...
Vlastně už ani do toho biografu se nemusí chodit na všechny ‚horké novinky‘ ani starší kultovní klasiku. Ne každá za to totiž stojí, jenže vidět ji člověk stejně musí, aby nebyl mezi přáteli – a že jich teď díky sociálním sítím máme požehnaněji než když předtím – za úplného vola a ignoranta. Ale stačí se kouknout přes streamované video nebo si film stáhnout do mobilu a zkouknout doma pěkně v posteli na dobrou noc.

7. Galerie

Nač tam vůbec chodit, když ji máme vyfocenou ze všech stran a skrz všechny objektivy...? Nač tam vůbec chodit, když ji máme vyfocenou ze všech stran a skrz všechny objektivy...?
Ani příznivci ‚vyššího‘ umění už se nemusejí trmácet po světových galeriích, aby uzřeli (ne)slavná výtvarná díla – podívají se na ně online ve vysokém rozlišení, kde si mohou zvětšovat detaily podle libosti. A taky se už nemusejí tísnit na vernisážích nových trendy počinů, protože si je prohlédnout dopředu na internetu, a teprve pak se rozhodnou, zda za to stojí vidět je na vlastní oči. Popravdě, většinou ani ne.

8. Koncerty a diskotéky

Proč se nudit v davu, když se můžeme bavit sami...? Proč se nudit v davu, když se můžeme bavit sami...?
To samé se týká hudby – dříve to byla vždy událost jít někam na svou oblíbenou kapelu nebo si jen tak ‚zatrsat‘ (anachronický výraz pro pařbu spojenou s tancem). Proč ale dnes platit nehorázné peníze za lístky či povzbuzující nápoje, když si můžeme všechno ‚nasosat‘ přes mobil, připojit ho do beden a udělat si mejdan kdekoli a za jakékoli peníze.

9. Hospoda

Je to smutné, ale je to tak. Když jste na síti, do hospody dnes už vůbec nemusíte. Protože proč tam vlastně chodíme? Dát si pivo, víno, panáka, dlouhej kouř? To můžeme i doma. Pokec s kamarády. To taky můžeme doma, tedy přes mobil, stejně jsme na tom facebooku přes den v práci skoro furt. Navíc mnohé dlouhosáhlé debaty utneme už v zárodku, protože díky internetu dohledáme konkrétní fakta – odpadne tak například hádání se o tom, zda byla první slepice, nebo vejce, protože i to už internet ‚ví‘ (byla to slepice – jako fakt, ačkoli jiné zdroje tvrdí opak).

Doma si to uděláte ještě lepší, třeba v bledě modrým...Doma si to uděláte ještě lepší, třeba v bledě modrým...
Zkrátka přestaneme se nesmyslně hádat a začneme se bavit o smysluplných věcech, třeba jako proč se vůbec lidi přou o to, zda byla první slepice, nebo vejce. A hlavně, až budeme chtít odejít, tak prostě řekneme „dík, čau“ a odpojíme se. Nehrozí žádné nebezpečí, že nás cestou domů někdo přepadne nebo že my sami nechtěně někam přepadneme a ještě si nedejbože fyzicky ublížíme.

10. Procházky

I tu naši ikonikckou Zlatou uličku u Pražského hradu si dnes můžete projít v klidu na internetové mapě...I tu naši ikonikckou Zlatou uličku u Pražského hradu si dnes můžete projít v klidu na internetové mapě...

Vlastně už vůbec nemusíne chodit ven. Díky mapovým aplikacím, které nám primárně mají ukazovat naši aktuální polohu a pomáhat tak v orientaci a navigaci, se dá úplně v pohodě sedět doma a vydávat se na výlety stylem – jak se dříve říkávalo „prstem po mapě“. Akorát že teď už se nekoukáme jen na kreslenou mapu, ale díky funkcím jako StreetView nebo Panorama se můžeme kolem zabodnutého ‚prstu‘ rozhlížet kolem dokola a chodit vlastním tempem. Místní highlighty pak uvidíme v mnoha verzích fotek, přitaggovaných k danému místu. Takhle můžeme sjezdit nejen značnou část naší vlasti, ale prakticky celý svět.

Zkrátka všechno, co vyžaduje někam fyzicky dojít, si můžeme dnes pěkně v klidu dopředu prohlédnout a zjistit z pohodlí mobilu. A pak si po zralé úvaze vybereme, kam se sami skutečně vydáme – zda někam do města, do přírody, za kulturou... Nebo holt k tomu doktorovi.