Totální výpadek dodávky elektrické energie (Blackout) nebo rozsáhlé systémové poruchy jsou reálné jevy (např. Itálie 2003). Důsledkem jsou vysoké ekonomické ztráty prudce vzrůstající s dobou trvání výpadku.Obnova provozu po rozsáhlé systémové poruše může být obtížná.

co je to black out následky

Start ze tmy

Obnova provozu po rozsáhlé systémové poruše může být obtížná. Obvykle se elektrárny najíždějí z té části sítě, která nebyla poruchou zasažena. Není-li ale napětí v síti k dispozici, je pro obnovu provozu nezbytná funkce "startu ze tmy".

Výpadky proudu a ČR

V naší zemi se s výpadkem elektrického proudu setkáváme jen občas – po bouřce, sněhové kalamitě, haváriích na přenosové síti nebo při jejím místním přetížení. Elektrické energie máme zatím dost, můžeme ji vyvážet. Ale přesto například výpadek elektřiny na začátku srpna 2007 vyřadil na půldruhé hodiny bankomaty, platby kartami a internetové bankovnictví jedné velké české banky.

Na jaře 2007 přestal být zásobován elektřinou i New York. V tomto velkoměstě to nebylo poprvé. V roce 2003 byla situace daleko horší a do „tmy“ se ponořilo mnoho velkých měst na východním pobřeží Spojených států. Své o výpadcích elektřiny vědí i obyvatelé Kalifornie. Velký výpadek proudu zažila Itálie a také Albánie, Makedonie a Kosovo, kde se koncem července letošního roku zhroutil celý systém zásobování elektřinou, a to zrovna v době velkých veder a požárů.

Na Západě tomu říkají blackout – rozsáhlý a déletrvající výpadek elektrické energie. Nebezpečí „blackoutu“ se přitom stává hmatatelnou realitou ve světě, který začíná pociťovat trvalý deficit energetických zdrojů. Česko v tomto směru nemusí být výjimkou.

Smyšlený scénář blackoutu:

První den výpadku elektrického proudu

Česko bylo postiženo od počátku roku již téměř dva týdny silnými mrazy. Prudce stoupal odběr elektrické energie a již se začal projevovat její lokální nedostatek. Velká sněhová bouře v polovině ledna silně poškodila na několika klíčových bodech přenosovou soustavu elektrické energie. K přerušení dodávky elektrického proudu došlo náhle v nejnevhodnější okamžik – jednoho lednového pondělí v 7.23 hod., kdy většina lidí odcházela do práce a děti do školy. Kromě autobusů přestala fungovat i další městská hromadná doprava, železniční doprava a bylo přerušeno řízení letového provozu. Zhasly semafory, což vedlo k postupnému dopravnímu chaosu a na klíčových křižovatkách a dopravních uzlech ke kolapsu. Přestala svítit světla v dopravních tunelech. Většina řidičů autobusové dopravy to řešila návratem do garáží a řidiči soukromých vozidel se vraceli domů. Předpokládali, že by mohlo přestat fungovat i zásobování pohonnými hmotami. Kolem desáté hodiny přestalo fungovat spojení mobilními telefony.

Provoz nemocnic byl zpočátku zajišťován díky náhradním agregátům, ale po několika hodinách mohla být lékařská péče věnována jen naléhavým případům. Zhaslo vnitřní osvětlení. Přestaly fungovat banky, bankomaty a v obchodech pokladny, takže všechna tato a další zařízení včetně nejrůznější služeb bylo nutné přerušit.
V domácnostech začalo docházet k nepříjemným komplikacím: nefungovaly rozhlas, televize a domácí spotřebiče, byty přestaly být vytápěny. Bylo přerušeno telefonní spojení na pevných linkách.
Občané v prvních hodinách výpadku elektrického proudu vzniklou situaci brali jako nepříjemnost, poté ji začali vnímat jako nepohodlnou zátěž, ale neuvažovali o tom, že by vedla k velkým hospodářským i osobním ztrátám. K ohrožení lidských životů docházelo zatím jen ve výjimečných situacích, např. při selhání náhradních agregátů v nemocnicích či při vzniku paniky. Státní a samosprávné orgány měst a obcí se situací začaly vážněji zabývat až v pozdních odpoledních hodinách; odpovědní funkcionáři řadu hodin předpokládali, že jde pouze o dočasný výpadek.

Nebylo proč se znepokojovat: bylo to nepříjemné, ale jednodenní výpadek elektrické energie neměl katastrofický průběh, ani nezpůsobil nějaký rozklad. Kromě výjimečných situací šlo o to, že přestaly fungovat běžné služby. Vzhledem k zimnímu období bylo netěžším problémem vytápění. Nefungovalo venkovní osvětlení. Prokázalo se, že čím větší osídlení, tím vážnější jsou problémy, což pociťovala jako hlavní město nejtíživěji Praha.
Ale pokračujme: co kdyby výpadek probíhal dál?

Třídenní výpadek eletřiny

Následný den se dopravní chaos zmírnil jen proto, že pro zmenšující se zásoby pohonných hmot se provoz automobilů omezil na minimum. Řada dobře situovaných lidí raději preventivně odjela s rodinami do zahraničí. Protože tři dny nefungovaly banky a bankomaty, začala část obyvatel pociťovat nedostatek hotovosti. Množily se komplikace v zásobování, kdy přestaly fungovat supermarkety a hypermarkety, a menší klasické prodejny skromné zásoby zboží brzo vyčerpaly. Lékařská zařízení mohla nemocným poskytovat jen velmi omezenou péči. Mohly být prováděny jen nejnutnější akutní operace. Hygienické problémy související s kažením potravin naštěstí minimalizovalo jinak hrozivě nepříjemné mrazivé počasí. Pro trvající mráz se komplikovalo zásobováním pitnou vodou.

Rostla nespokojenost občanů, objevily se první případy násilí a zneužití situace, zvláště rabování v opuštěných bytech a domech. Státní a samosprávné orgány sice mobilizovaly svůj potenciál, ale efekt byl jen sporadický. Primárním strategickým cílem bylo obnovit dodávky elektrické energie ze zahraničí.
Tři dny souvisle trvající výpadek elektrické energie vedl ke kritickému stavu základních páteřních odvětví (doprava, počítačové sítě, zásobování, zdravotnictví, hygiena). Na postiženém území nefungovala výroba, převážná většina lidí nechodila do zaměstnání, byla doma, stravovala se ze zásob a trpěla zimou. Vytvořily se předpoklady pro závažnou trestnou činnost včetně organizované. Zároveň však začala fungovat zatím skromná, a tudíž ještě nepostačující pomoc z nepostižených krajů a ze sousedních zemí, tedy především z Německa a Rakouska.

Už to trvá týden

V dalších dnech nadále trval kolaps dopravy, telefonního spojení a bankovního systému, selhávalo zásobování, problematické se stalo předávání jakýchkoliv informací.
Obyvatelstvu docházely potraviny a peníze, což vedlo ke stresovému i násilnému chování jednotlivců. Došlo k ochromení zdravotní péče a vznikly již závažné hygienické problémy vyvolané nedostatkem pitné vody.
Občané se odvažovali vycházet z domova pouze ve dne – v noci vzrostla závažná trestná činnost, a proto se většina lidí zdržovala doma a soustřeďovala se na ochranu majetku. Někteří lidé začali postižené území opouštět.

Zahraniční pomoc sice zesílila, zvláště díky mobilizaci vojenských jednotek Severoatlantické aliance, ale situaci se dařilo zvládat jen zčásti, tíživá byla zejména zima, která panovala v bytech. Významně pomohlo zvláště v příhraničních oblastech Slovensko, Německo a Rakousko. Dodávky elektřiny se podařilo obnovit po sto šedesáti hodinách, zvláště za pomoci ze zahraničí.
Souvislý, rozsáhlý a týden trvající výpadek elektrické energie znamenal vážný kolaps řady základních páteřních odvětví a služeb. Proběhlá situace byla riziková po všech stránkách, zasáhla všechny oblasti společenského a osobního života. Krizový stav prověřil nejen chování a schopnost přežití obyvatel na postiženém území a stupeň deviantního chování, ale zároveň zpětně prověřil schopnost vládnoucí elity strategicky vládnout.
Znovu se jako memento potvrdilo, že národy a jejich vládnoucí politické elity se přečasto učí až katastrofami.