Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, většinou v podobě plastikové krabičky nebo zavařovací sklenice, které se v angličtině říká cache  - čtěte „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace, týkající se místa úkrytu. Ostatní potom tuto schránku pomocí GPS navigace hledají. Při nalezení se zapíšou do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch svěří speciální internetové schránce.

Jak už bylo řečeno, keš může založit kdokoli. Většinou se volí místa, která mají smysl a ostatním geocacherům umožní něco hezkého vidět nebo zažít. Protože o to vlastně jde, vyrazit na zajímavý výlet s cílem nálezu „pokladu“. Ale na druhou stranu je i spousta skrýší umístěných na veřejných místech ve velkých městech (viz foto vlevo).
Geocaching má i své nepřátele a těmi jsou lidé, kteří vůbec netuší, v čem tato hra spočívá a kteří by mohli nalezené schránky odcizit, poškodit či přemístit na jiná místa. Toto hrozí zejména, pokud jsou skrýše zvolené ve velkých městech.

Keše mají také různé stupně složitosti. Některé najdete ihned, jiné zase po provedení určitých zadaných úkolů. Geocaching můžete hrát také s dětmi, které jistě rádi podniknou výlet do přírody, a ne jen do ní, na jehož konci objeví poklad.