Nová témata diskuze

Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Texty Právo a sebeobrana Předkupní právo nájemníka na byt, bytovou jednotku - informace, pravidla

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Předkupní právo nájemníka na byt, bytovou jednotku - informace, pravidla Email
Čtvrtek, 24. září 2009 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 8218x
predkupni_pravo_na_byt_bytovou_jednotku_pravidla.jpgŘada nájemníků má velký zájem koupit si byt, ve kterém žijí. Samozřejmě za předpokladu, že by se majitel domu rozhodl byt prodat. Mají nájemníci v takovém případě předkupní právo, nebo majitel může byt převést na kohokoli?

 

___

Nájemníci mají předkupní právo v případě, když majitel domu rozdělí dům na jednotky (byty a nebytové prostory) na základě prohlášení vlastníka, které se vloží do katastru, a má v úmyslu byty převádět. Ze zákona o vlastnictví bytů (č. 72/1994 Sb.) plyne, že má povinnost nabídnout převod bytu přednostně tomuto nájemci. Teprve nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě.
V praxi jde nejčastěji o případy, kdy obec prodává svůj bytový fond nikoli po domech, ale po bytech. Prodej jednotlivých bytů je ale běžný i u soukromých vlastníků činžovních domů, kteří si třeba chtějí nechat jen některé byty v domě a ostatní prodají. I zde platí předkupní právo nájemníka.
Předkupní právo platí v takovém případě i pro ateliér v domě. Majitel domu ho musí přednostně nabídnout nájemci. Jiné je to ale u nebytových prostorů. Zde předkupní právo pro nájemce neplatí a majitel může tento nebytový prostor prodat komukoli.

 

Kdo nemá nárok na předkupní právo

Jiná situace ale je, když se kterýkoli majitel rozhodne prodat dům jako celek nebo jeho ideální část. V takovém případě nájemníci předkupní právo nemají. Jde-li o dům v podílovém spoluvlastnictví, předkupní právo mají ostatní spoluvlastníci, ale to už je jiná záležitost.
Předkupní právo nájemníka také neexistuje, když někdo získá na základě zákona o vlastnictví bytů byt do vlastnictví a ten pronajímá. Tento nájemník už nemá předkupní právo.
Od předkupního práva je třeba odlišovat právo nájemců-členů stavebních bytových družstev. Ti mají nejsilnější postavení. Tento byt nemůže být ze zákona převeden nikomu jinému než nájemci bytu.


Lhůta na rozmyšlení - 6 měsíců

Vraťme se k případům, kdy má nájemník předkupní právo. V takovém případě mu majitel domu, který chce byt převést, musí učinit přednostní nabídku. Nabídka musí být písemná, musí být doručena všem společným nájemcům (při společném nájmu bytu manžely oběma manželům) a musí obsahovat všechny potřebné údaje, včetně ceny. Cena může být tržní (přesněji obvyklá v daném místě). Bez uvedení ceny je nabídka absolutně neplatná.
Nájemník má na rozhodování šest měsíců a až po této době může majitel nabídnout byt někomu jinému. Lhůta nejde nijak zkrátit, a to i kdyby se nájemník v kratší lhůtě vyjádřil, že byt nechce. Když nájemník ve lhůtě vůbec neodpoví, má se za to, že o byt nemá zájem.
Ani po těchto šesti měsících nájemník nemusí zcela vypadnout ze hry. Po uplynutí této lhůty má totiž po dobu dalšího jednoho roku tzv. právo na přednostní nabytí.

Právo na druhou nabídku

Toto právo spočívá v tom, že kdyby v průběhu této roční lhůty chtěl majitel byt prodat, musí ho i tentokrát přednostně nabídnout nájemci. Nájemník ovšem musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným.
Příklad: Pan Novák se rozhodl prodat jeden byt ve třetím patře svého domu. Předkupní právo v délce šesti měsíců nájemníci – manželé Beranovi – nevyužili, protože se jim zdál příliš drahý, majitel za něj chtěl dva milióny. Mohli si bez půjček dovolit tak půldruhého miliónu a zadlužovat se na stáří nechtějí.
Pan Novák ale vzápětí sehnal kupce, který je za byt ochoten dát 1,7 miliónu korun. Majitel je i nyní povinen opět byt nabídnout manželům Beranovým, a to za cenu 1,7 miliónu korun. Jméno potenciálního kupce nemusí prozrazovat. Pokud Beranovi změní svůj postoj a nabídku přijmou, musí uzavřít smlouvu do tří měsíců od doručení nabídky, jinak jejich právo na přednostní nabídku zaniká.
A co by se stalo, kdyby pan Novák zašvindloval a dal Beranovým – s cílem je od koupi odradit – druhou nabídku záměrně ve vyšší ceně, než je kterýkoli z potenciálních kupců ochoten zaplatit? Například kdyby chtěl za byt Beranových 2,5 miliónu korun a po jejich odmítnutí by prodal byt jen za 1,7 miliónu.
Pokud by se Beranovi třeba z katastru nemovitostí, kde jsou uloženy převodní smlouvy, dozvěděli, že byli obelháni, mohli by požadovat od nového nabyvatele, aby na ně byt převedl za částku, za kterou on byt koupil, tedy za 1,7 miliónu korun.
Kdokoli, tedy i pan Novák, má však možnost po odmítnutí první nabídky jeden rok počkat a pak byt prodat komukoli. Po uplynutí této roční doby totiž již nájemník nemá právo na druhou nabídku od majitele.
Pokud nájemník nevyužije předkupního práva ani práva na přednostní nabytí a majitel byt prodá někomu jinému, nájemníkovo postavení se nijak nemění. Noví nabyvatelé totiž vstupují do práv dosavadního pronajímatele.
 
 
 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny