Náhodné stránky webu
- (14.07.2008) Syndrom karpálního tunelu – příznaky, příčiny, projevy, léčba, vyšetření, diagnostika
- (31.08.2015) Psychologie rozchodu a rozvodu - vliv na psychiku, léčba úzkosti (psychoterapie, farmakoterapie, kognitivně-behaviorální léčba)
- (30.01.2013) Co patří do vyměřovacího základu, minimální a maximální výše
- (29.04.2014) Předžalobní upomínka, výzva k uhrazení dluhu podnikatelů - vzor ke stažení zdarma - nový občanský zákoník 2014
- (12.01.2008) Žádost o vyřazení vozidla z registru - tiskopis, formulář, vzor ke stažení
Nacházíte se:
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
7308
Matka samoživitelka, svobodná matka a její práva na příspěvky na dítě od otce |
![]() |
Čtvrtek, 09. duben 2009 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 44580x |
![]() ___
___
Definice osamění v právuZákonná definice „osamělého“ rodiče (zaměstnance) je uvedena v ust. § 350 zákoníku práce, který říká, že: „Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou.“Za „neprovdanou matku“ je považována každá žena mající dítě, která neuzavřela manželství s mužem, jehož otcovství bylo k dítěti již určeno nebo jehož otcovství k dítěti je pravděpodobné. Rozdíly v čerpání mateřskéOd 1. 1. 2007 již nejsou rozdíly v čerpání mateřské dovolené u osaměle žijící ženy a u ženy žijící v partnerském svazku. Mateřská dovolená přísluší ženě v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Poskytuje se v rozsahu 28 týdnů (u žen, které porodily 2 nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů). Delší mateřská dovolená se do 31. 12. 2006 poskytovala i ženám žijícím osaměle, od této praxe se však ustoupilo. (Docházelo ke spekulacím, kde delší mateřskou dovolenou čerpaly ženy sice nesezdané, ale přesto žijící v partnerském svazku s otcem dítěte.)V rámci mateřské a rodičovské dovolené se tedy již nedělají žádné rozdíly mezi osaměle žijícím rodičem a rodičem žijícím v partnerském svazku. Doklady k poroduNastupuje-li neprovdaná žena do porodnice, musí stejně jako ostatní ženy předložit občanský průkaz (cizinky pas) a prohlášení o jménu dítěte. Je-li to skutečně svobodná matka - tedy žena, která nemá pro své dítě otce, nebo tohoto otce nechce uvádět v rodném listu dítěte, postačí, je-li prohlášení o jméně podepsáno matkou dítěte, další doklady již nepředkládá. V případě, že neprovdaná žena chce, aby dítě mělo v rodném listě uvedeného otce, musí předložit - kromě výše uvedených dokladů - jednak doklad o určení otcovství a jednak dohodu o příjmení dítěte.
Souhlasné prohlášení otcovstvíOtcovství lze v tomto případě určit i k nenarozenému dítěti tzv. souhlasným prohlášením učiněným na matričním úřadě, na stejném úřadě je sepsána i dohoda o příjmení dítěte. Je však třeba uvést, že ani skutečnost, že dítě nemá v rodném listě uvedeného otce, nebrání pozdějšímu určení otcovství, a to jak souhlasným prohlášením, tak soudním rozhodnutím. K určitým komplikacím může dojít, když matka otce dítěte zná, ale otec se k dítěti a jeho matce nehlásí. Zde může matka dítěte, případně Orgán sociálně právní ochrany dětí (bývalé OPD) podat po narození dítěte návrh na určení otcovství. S řízením o určení otcovství je spjato i řízení o výživě a výchově dítěte.
Příspěvky od otce dítěteNeprovdaná matka má dle ust. § 95 zák. o rodině právo na určité finanční příspěvky od otce dítěte a není-li otcovství k dítěti určeno, i od muže, jehož otcovství k dítěti je pravděpodobné. V zásadě má právo na příspěvek na svou přiměřenou výživu po dobu dvou let a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím od otce dítěte, s nímž není sezdána, a od muže, jehož otcovství je pravděpodobné, má žena kromě již uvedených nároků i nárok na uhrazení nákladů potřebných k zajištění výživy dítěte po dobu, po niž by jí jako zaměstnankyni náležela mateřská dovolená. O těchto nárocích rozhoduje k návrhu ženy soud, těhotná žena může po muži, jehož otcovství je pravděpodobné, požadovat, aby potřebnou částku uhradil předem.
Nároky na otce dítěteV zásadě má matka dítěte právo požadovat po otci dítěte příspěvek na těhotenské oblečení, vitamíny, na stravu, která je v tomto období náročnější na příjem živin, a to v takové výši, jaká by jí náležela v případě, že by s tímto mužem žila v manželství. Proti muži, jehož otcovství je pravděpodobné, může matka dítěte navíc požadovat i výživné na dítě a náklady spojené se zakoupením výbavičky. Tyto nároky je třeba uplatnit v rámci klasického civilního řízení, soud je návrhem žalobkyně - neprovdané matky vázán, (tzn., že nemůže přiznat vyšší částku, než jakou matka v žalobě požadovala, i když by na ni měla po provedení dokazování nárok). Bude-li matka dítěte požadovat příspěvek na výbavičku od otce dítěte (tedy po muži, jehož otcovství je již určeno), musí tak učinit v řízení opatrovnickém, tedy v řízení, v němž je řešena již konečná úprava výživného pro dítě. Zde soud není návrhem matky dítěte vázán a po svém uvážení může na základě předložených důkazů přiznat i vyšší částku.
Vztah k zaměstnavateliOsaměle žijící rodiče pak mají určitá zvýhodnění i v rámci svého zaměstnaneckého vztahu. Zákoník práce osaměle žijícího rodiče zvýhodňuje při vysílání na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště a v případě přeložení. Ve srovnání s ostatními zaměstnanci pečujícími o nezletilé děti se mu poskytuje delší doba před odesláním na pracovní cestu a o přeložení musí on požádat. (Zaměstnanec žijící v páru musí vyslovit souhlas s vysláním na pracovní cestu, případně požádat o přeložení, pečuje-li o dítě do 8 let věku, osaměle žijící zaměstnanec musí vyslovit souhlas s takovouto pracovní cestou, či požádat o přeložení až do 15- ti let věku dítěte, o něž pečuje. Bez takovéhoto souhlasu nesmí být na pracovní cestu vyslán, bez žádosti nesmí být přeložen). |