nejde o zkratku, ale o rozkazovací způsob slovesa vidět. Dnes ho pociťujeme spíš jako ustrnulý výraz s odkazovacím významem. Množné číslo vizte se v současném jazyku využívá minimálně; setkáme se s ním v archaizujících obratech jako zde vizte drama, v němž se mihne tragédské ucho Shakespearovo. Přestože jde o slovo krátké, často se – zvláště ve slovnících, kvůli úspoře místa – zkracuje na pouhé v. a za touto zkratkou píšeme tečku ("v. str. 35"), obdobně jako za zkratkou dalšího užívaného odkazovacího slovesa srovnej, které zkracujeme na srov., srv. nebo sr. Ve starších textech najdeme ještě i v. t. (viz též nebo viz tam).

Po viz může následovat pád čtvrtý i první: viz – viz stranu 35 i viz strana 35.