Nová témata diskuze

Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Texty Peníze, finance, ekonomika Jak vyhlásit osobní bankrot - postup

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Jak vyhlásit osobní bankrot - postup Email
Úterý, 03. únor 2009 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 19226x

jak_vyhlasit_osobni_bankrot_podminky_princip_co_je_to.jpgČlánek podává podrobné informace o osobním bankrotu - především jak ho na sebe vyhlásit, proč, za jakých podmínek je to možné a zmiňuje se i o splátkovém kalendáři. Popisuje jak budete poté žít a co vše vám bude zabaveno k uplatnění pohledávek, též kolik se musí z původního dluhu minimálně uhradit.

___

Novela insolvenčního zákona platí od roku 2008

Předluženým domácnostem se nabízí od začátku roku 2008 nové řešení jejich situace. Od 1. ledna 2008 totiž platí nový insolvenční zákon. Ten nově zavádí možnost oddlužení pro fyzické osoby-nepodnikatele, jejichž dluhy jsou již tak velké, že je nelze splatit ani během jejich celého života.

 

Princip osobního bankorotu - zabavení majetku, splátky 30% dluhů nebo i méně

Dva principy. Osobní bankrot zavádí jednorázové zpeněžení majetku dlužníka, nebo plnění podle pětiletého splátkového kalendáře. Společnými podmínkami jsou splacení alespoň 30 % dlužné částky a tzv. poctivé záměry dlužníka zbavit se svých závazků.

Zatímco v prvním případě se jedná o rozprodání veškerého stávajícího majetku, ve druhém případě dlužníkovi majetek zůstává a naopak splácí prostřednictvím svých budoucích příjmů. To se ovšem týká pouze nezajištěných dluhů, zajištění věřitelé jsou uspokojeni přednostně prostřednictvím zástav. O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé prostou většinou hlasů, dlužník volit nemůže. Oba případy končí vymazáním dluhů a zaplacením alespoň 30 % nezajištěných závazků.

Zákon nechává možnost splacení nižší než 30% částky vůči věřitelům, kteří s tím vyjádří písemný souhlas. Věřitelé mohou získat zpět méně než 30 % i v případě, když dlužník v průběhu oddlužování prostřednictvím pětiletého splátkového kalendáře nebude schopen ne vlastní vinou dodržet předem dohodnutou výši splátek, například z důvodu nemoci. V tomto případě může soud rozhodnout po skončení pětileté lhůty o vymazání dluhů, aniž by byla dodržena minimální 30% hranice.

 

V čem je novela přínosem?

Jaké budou dopady? Jedná se o zcela nový institut. Česká národní banka si od zákona slibuje lepší vymahatelnost pohledávek pro věřitele, zlepšení pozice dlužníků a celkové narovnání vztahů věřitel-dlužník. Předpokládá dále transparentnější a efektivnější prostředí, které by následně mělo generovat vyšší stabilitu finančního systému v ČR. K tomu by dále mělo přispět zavedení insolvenčního rejstříku, který je společně s databází úpadců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti.

 

Znaužití zákona?

Experti jsou pro. Ekonomové se vesměs shodují na převažujících pozitivních dopadech zákona. Přesto praxe jednotlivých zemí ukazuje, že existují případy zneužívání, třeba vyhlášením záměrného a předem plánovaného bankrotu. Například v USA, kde je drahé vysokoškolské vzdělání, bývá obtížné jeho následné splácení. Vynalézaví jedinci pak zaplatí studentskou půjčku státu prostřednictvím vyčerpání maximálního limitu na řadě kreditních karet a následně vyhlásí osobní bankrot. Poté zbývá vydržet několik let s minimálními příjmy a dluhy jsou kompletně smazány.

Obdobně byl tento zákon zneužíván i ve Velké Británii, kde byla poté přijata opatření, aby zneužívání zamezila. Podle informací z britské státní insolvenční agentury se však jednalo o relativně malý počet případů. Lze předpokládat, že i vynalézaví Češi najdou způsob, jak zákon zneužít. Pokud k tomu skutečně dojde, měli by zákonodárci pružně reagovat a přijmout příslušné kroky proti těmto praktikám. Mezinárodní srovnání. Počet podnikových úpadků v posledních letech klesal z důvodu příznivého ekonomického vývoje, osobní bankroty domácností v některých zemích výrazně rostly. Pokračoval trend dalšího zadlužování a s tím přibývaly domácnosti, které nebyly schopny dluhy splácet. Průměrný roční růst osobních bankrotů v roce 2006 byl v těchto zemích v průměru 30 %, přičemž toto číslo se v jednotlivých státech výrazně lišilo.

 

A jak je to v zahraničí?

Zatímco nejvyšší nárůst zaznamenala Velká Británie s růstem 47,3 % či Německo s 22,5 %, v některých zemích došlo dokonce » k poklesu. Například v Nizozemsku o 2,5 %, ve Švédsku o 15,4 % a Norsku dokonce o 24,7 %. Proč? Jedná se především o zcela jiné typy zemí s odlišnými finančními systémy.

Obecně lze říci, že počet osobních úpadků záleží na fázi hospodářského cyklu i celé řadě dalších faktorů, jako jsou parametry insolvenčního práva, sklon obyvatel k zadlužování, míra státní ochrany i pohled společnosti na »bankrotáře«. Vše se odvíjí od specifik jednotlivých zemí.

 

Definice, kritéria předlužení

O.b. jsou pouze pomyslnou »špičkou ledovce«. Jednotná definice předluženosti domácností neexistuje, přesto můžeme říci, že za předlužené lze považovat ty, které nebudou v dohledné době schopny dostát svým platebním závazkům, nemají dostatečné příjmy ani majetek k prodeji na uspokojení každodenních nezbytných životních potřeb a současně nemohou získat další úvěr. Podle studie společnosti Creditreform disponující veřejně dostupnými daty za jednotlivé země je v současnosti nejvyšší míra předlužení ve Spojených státech amerických, Velké Británii a Německu.

 

A co ČR?

Bankroty v ČR. Pokud bychom se podívali na počet bankrotů na 10 tisíc obyvatel za rok 2006, které lze získat ze studie Creditreform, zjistili bychom, že ve Švédsku bylo toto číslo pouze 0,4, v Nizozemsku a Norsku 2, ve Švýcarsku 8, v Rakousku 9, v Německu 15 a ve Velké Británii dokonce 20. ČR bude zřejmě blíže Rakousku či Německu než Velké Británii nebo Skandinávii. Lze očekávat, že náběh počtu bankrotů bude pozvolný, do budoucna se ale bude rychle zvyšovat, zejména s rostoucím zadlužováním českých domácností.

 

Problém: zadlužování domácností a jeho růst

Zadlužování domácností. Počet osobních bankrotů bude tedy ovlivněn zejména mírou zadlužování domácností. V současné době již české domácnosti dluží okolo 800 mld. Kč, z toho okolo 650 mld. Kč bankovním institucím. Tento dluh roste od poloviny roku 2002 stabilním ročním tempem pohybujícím se okolo 30 %, což je zhruba trojnásobné tempo oproti průměru eurozóny. Přestože toto tempo vypadá hrozivě, je třeba si uvědomit, že úroveň dluhu je stále poměrně nízká oproti západoevropskému průměru. Půjčky domácností jako procento hrubého domácího produktu překročily v tomto roce 20 %, to je ovšem stále asi třetinová úroveň zemí eurozóny. Z tohoto pohledu se dá očekávat další zadlužování a konvergence k průměru západoevropských zemí.

České domácnosti jako celek nelze zatím považovat za předlužené, riziko ale představuje růst zadlužení nízkopříjmových skupin. Tato skupina obyvatel si velmi často půjčuje na spotřebu u nebankovních institucí za vysoký úrok, protože kvůli špatné bonitě nedosáhne na úvěry bank. Růst rizika v sektoru domácností je možné sledovat na zvýšeném počtu těch, kteří nejsou schopni splácet závazky. Vzhledem k tomu, že 75 % bankovních úvěrů domácnostem tvoří úvěry na bydlení, je tempo růstu úvěrů ovlivněno také vývojem cen nemovitostí.

Míra insolvencí v budoucnu bude záležet také na růstu ekonomiky, zpomalení může mít negativní dopady na příjmy, růst úroků zase zvýší výdaje.

 

Rada na závěr aneb co dělat?

Jaká je rada? Každý člověk, rozhodující se pro úvěr, by měl pečlivě zvážit své finanční možnosti a seznámit se s jeho podmínkami. U některých společností hrozí, že na poplatcích a úrocích zaplatí částku blížící se půjčené sumě. Je dobré si porovnat několik nabídek od různých institucí, a získat tak lepší orientaci o ceně úvěru. Zejména u půjček na bydlení na sebe člověk přijímá závazek leckdy na celý život, proto by mělo být jeho rozhodnutí uvážlivé.

O.b. je opravdu až krajní možností, která umožňuje znovu začít lidem, kteří své dluhy nezvládli a prostřednictvím splácení novými půjčkami se dostali do dluhové pasti. Ačkoli může proces oddlužení vypadat velmi jednoduše, pět let života na životním minimu či ztráta veškerého majetku včetně bydlení, není rozhodně procházkou »růžovým sadem«.

 

Související odkazy:

 


Poznámka: statistické údaje jsou z roku 2006 a 2007.

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny