První chybou, která byla v Dotazníku stravovacích zvyklostí často viditelná, je nadměrná konzumace sladkostí. Nemuseli jsme se proto divit vyššímu výskytu nadváhy a obezity u dětí, jejichž rodiče nás kontaktovali, protože sladkosti mohou přispět k rozvoji nadměrné hmotnosti. Pokud mají dětive stravě hodně jednoduchých sacharidů (jejichž zdrojem právě sladkosti jsou), které nejsou vykompenzovány dostatkem pohybu, nadbytečné sacharidy se přeměňují na tuky a ukládají se. V normálním jídelníčku zdravých dětí jistě mají sladkosti své místo, neměly by však tvořit jeho základ. Můžeme také volit jejich zdravější varianty – kvalitní čokolády s vysokým podílem kakaa, sušené ovoce, ořechy, müsli výrobky.

Ke zvyšování tělesné hmotnosti, ale i hladiny cholesterolu a krevních tuků přispívá také časté stravování v bufetech či stáncích a restauracích rychlého občerstvení. Většina jídel v těchto podnicích je bohatá nejen na výše uvedené jednoduché sacharidy, ale také na tuky s nevhodným složením (s nasycenými mastnými kyselinami), cholesterol a sůl. Tzv. „fast food“ by se tedy neměl ve zdravém jídelníčku dětí (ani dospělých) objevovat denně. Když už si děti nějaké jídlo v rychlém občerstvení dají, měly by pak svůj denní jídelníček doplnit dostatkem zeleniny a ovoce a také již ve stejný den nejíst například uzeniny nebo další tučná jídla.

Protože je u dětí stále častěji diagnostikována vysoká hladina cholesterolu, je dobré si povšimnout toho, jak často se v jejich stravě vyskytují potraviny bohaté na cholesterol. K těm nejviditelnějším patří tradiční máslo, které je stále pravidelnou součástí jídelníčku asi třetiny dětí, dále například uzeniny, tučnější druhy tavených sýrů, smetanové jogurty atd. Nejen dospělí, ale i děti by přitom podle zásad zdravé výživy měly dávat přednost kvalitním rostlinným tukům, které neobsahují cholesterol a navíc dodávají tělu esenciální mastné kyseliny. Tyto látky přispívají ke zdravém růstu dětí, podle posledních výzkumů také podporují správný mentální vývoj. Doporučený poměr tuků ve stravě by měl být 2/3 tuků rostlinných a 1/3 tuků živočišných.

Setkáváme se také s opačným přístupem – maminky se bojí, aby jejich dítě nepřibralo, tak jim odmalička dávají nízkotučné potraviny (mléko a mléčné výrobky, tuky) a pokrmy připravují prakticky bez tuku. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, když v ní tuky chybí, protože je děti potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, využití vitaminů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých hormonů. Nejde tedy o to, tuky z dětského jídelníčku vyloučit, ale měli bychom se zaměřit na jejich správný výběr.

V mnoha Dotaznících byl už na první pohled patrný nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny. Vícekrát denně jí čerstvé ovoce jen třetina dětí, zelenina je na tom ještě podstatně hůře – pouhých 15 % jí čerstvou zeleninu vícekrát za den. Zelenina a ovoce jsou cennými zdroji vitaminů, minerálních látek a vlákniny, proto bychom je měli jíst 5x denně - měly by tedy být součástí každého denního jídla dětí i dospělých. Navíc kdyby děti měly dostatečný přísun vitaminů a minerálních látek z ovoce, zeleniny, luštěnin a cereálií, nemuseli by jim je rodiče denně podávat ve formě tabletek či šumivých nápojů. Všeobecně by se tyto preparáty měly užívat pouze v obdobích chřipek, oslabení imunity nebo při střídání ročních období, například při přechodu ze zimy do jara.