Dobré odpoledne, dnes je pátek 11.10.2024, svátek slaví Andrej, zítra Marcel.

Byliny pro zimní nachlazení - jitrocel, lípa, česnek, cibule, tymián, podběl, echinacea (třapatka)

byliny-pro-zimni-nachlazeni-jitrocel-lipa-cesnek-cibule-tymian-podbel-echinacea-trapatka

byliny-pro-zimni-nachlazeni-jitrocel-lipa-cesnek-cibule-tymian-podbel-echinacea-trapatka
Zatímco v některých rodinách mají plný šuplík tabletek, sirupů a mastí, v jiných preferují bylinky a přírodní preparáty. Vybrali jsme pro vás hlavní favority pro zimu. V době nachlazení vám pomůže například jitrocel, lípa, česnek, cibule, tymián, podběl, echinacea (třapatka) a samozřejmě "nebylinka" med.  

___

___

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Hojně rozšířená bylina na českých loukách, polích a u cest v sobě mimo jiné skrývá vitamin C, zinek a také kyselinu křemičitou. Tedy látky, které účinně působí při onemocnění dýchacích cest. Navíc zmírňuje projevy sezónních alergií, senné rýmy a používá se v léčbě astmatu. V listech jitrocele najdeme také glykosid aukubin (protizánětlivé a antibakteriální účinky) a hojivý sliz. Ten pokryje a zklidní zanícené sliznice, což se uplatní i v případě žaludečních a dvanáctníkových vředů, při vředové chorobě tlustého střeva a u Crohnovy choroby. III Droga se však nehodí pro nastávající maminky, neboť funguje jako uterotonikum s povzbuzujícími účinky na dělohu.

 

Jitrocelový macerát

Jednu čajovou lžičku sušené drogy zalijeme 1,5 dl studené vody a během dvouhodinové macerace občas zamícháme. Připravený roztok pak využijeme jako kloktadlo na záněty dutiny ústní, hrtanu, jako ústní vodu po čištění zubů obzvlášť při krvácení dásní) nebo obklad na kůži (řezné rány, odřeniny, spáleniny, kousnutí hmyzem).

 

Lípa

Ačkoli kolem nás roste spousta druhů lip, pro léčebné účely využíváme lípu malolistou (Tilia cordata), velkolistou Tilia platyphyllos) a stříbrnou (Tilia tomentosa). Čaj z voňavých květů je velmi populární v zemi galského kohouta, pije se denně jako běžný nápoj. Možná proto mají Francouzi pohodový život. Nálev totiž zmírňuje podrážděnost, úzkost, pomáhá při nespavosti, neklidu a podílí se také na zmírnění stresu. Jestliže jste přepracovaní a napjatí, vypijte tři aŽ čtyři šálky denně - ochráníte se před negativními důsledky stresu ze současného uspěchaného života. Lipové květy působí sedativně, proto by se jim měli vyhýbat lidé, kteří cítí výraznou únavu, pak by se tato potíž mohlaještě zhoršit. Lípa se také podílí na prevenci onemocnění srdce (snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak spojený s aterosklerózou a posiluje cévy). " Pro příjemnou, nasládlou chuť mají čaj rády i děti. Patří u nich mezi nejpoužívanější bylinky. Povzbuzuje imunitní systém, ulehčuje odkašlávání a odstraňuje nachlazení. Což samozřejmě mohou ocenit i dospělí.

 

Tip na léčbu rýmy, kašle a chřipky

v obdobích zvýšeného výskytu chřipky nebo většího stresu pijte pravidelně lipový čaj. Lze ho přisladit i lipovým medem. Při horečce a chřipce připravujte čaj silnější (jedna polévková lžíce na 2,5 dl vody) a pijte ho takhorký, jakjen to je možné. Užitečná je i koupel z lipových květů.

 

Zklidňující koupel nohou

Trpíme-li rozrušením, neklidem, hyperaktivitou nebo nespavostí, připravme si koupel nohou z lipových květů. Čtyři polévkové lžíce sušené drogy vhodíme do tří litrů studené vody, přivedeme k varu a tři minuty povaříme. Poté hrnec stáhneme z ohně aještě deset minut luhujeme pod pokličkou. Odvar přecedíme do lavoru a chodidla ponoříme do vody o teplotě 37-38 "C, Nakonec nohy osušíme, jemně promasírujeme třezalkovým olejem, navlékneme teplé ponožky a zalehneme do postele.

 

Voňavý med

v tomto případě. Jipový" med slouží nejenjako sladidlo, nýbrž ijako lék na nervovou soustavu. Zklidňuje "pocuchané" nervy a přispívá ke kvalitnějšímu spánku. Harmonizuje nedostatečné trávení způsobené špatnou funkcí žlučníku a přispívá k odstranění migrén, jež vznikají v důsledku nedostatečného trávení. Užíváme jednu čajovou lžičku třikrát denně.

 

Česnek setý (Allium sativum)

Skoro celou historií lidstva se line léčivá síla česneku. Denní příděl "bílých palic" dostávali při dlouhých pochodech římští vojáci. Ve středověku tato aromatická rostlina sloužilajako prevence před morovou nákazou a používala se spolu se stříbrem k léčbě lepry. Při nedostatku léků se během první světové války na otevřené rány přikládala gáza nasáklá česnekovou šťávou, aby zabránila infekci. Právě allicin ničí nežádoucí bakterie i plísně, včetně stafylokoků a kandidy. Obsahové látky česnekových stroužků (fytoncidy, sloučeniny síry, vitaminy A, C, D a skupiny B) přispívají k léčbě zánětů dýchacích cest. Regulují i střevní mikroflóru a povzbuzují pomalou činnost střev. Při křečích, nadýmání a průjmech zklidňují a dezinfikují střeva. Další pole působnosti česneku najdeme u kardiovaskulárního systému. Snižuje nadměrnou hladinu cholesterolu i lipidů v krvi, pročistí a také následně zabrání vzniku tukových a minerálních usazenin na cévních stěnách. Tato kúra však probíhá při malých dávkách delší dobu, neboť by mohlo dojít k odloupnutí silnější vrstvy sklerotických usazenin a tím i k následné embolii! U citlivých osob může po konzumaci česneku (zvláště syrového) dojít k podráždění trávicího traktu, nevolnosti, průjmu nebo zvracení. Obecně platí, že syrové stroužky jíme ráno a během dopoledne. Po obědě a večer už je česnek hůře stravitelný. Často pak po něm cítíme "těžko od žaludku" a stále nepříjemný zápach i přes snahu o jeho neutralizaci. Co se týká období těhotenství a laktace, raději preferujeme malé dávky.
Česnek je zajímavý jako přírodní zdroj jodu, obzvlášť v našich zeměpisných šířkách, kdy jsme ochuzeni o mořské klima. Je důležitý nejenom pro štítnou žlázu, nýbrž i pro mozek. Chybí-li nám jod, náš "centrální nervový počítač" funguje nedostatečně, což se neblaze projevuje na všech mozkových funkcích.

 

Cibule kuchyňská (Allium cepe)

Již naši předkové tvrdili, že kdo jí cibuli na podzim, nedostane před zimou žádné tělesné bolesti. A při čtení následujících řádků zjistíte, že tato "celkem obyčejná" zelenina nám poskytuje mnohá dobrodiní pro náš organismus. Nechat zajít chuť si musí jedině osoby se žaludečními vředy a se syndromem dráždivého tračníku. Konzumace cibule (zhruba sedm porcí týdně) má ochranný účinek proti rakovině hrtanu, střev, žaludku, vaječníků, prostaty a mozku. Její výtažky mohou působit v různých fázích vývoje karcinomu a s největší pravděpodobností snižují množení rakovi nových buněk. Jelikož tato zelenina obsahuje vitamin C, antokyany a flavonoly (konkrétně kvercetin), označujeme jijako antioxidant se střední až vysokou intenzitou (podle odrůdy cibule). Chrání naše buňky před poškozením volnými radikály, a to zejména u kardiovaskulární soustavy. Navíc snižuje hladinu LDL cholesterolu a riziko vzniku krevních sraženin. Cibule také příznivě ovlivňuje činnost mozku a nervové soustavy, neboť v ní najdeme mangan a vitamin B6 (pyridoxin).

 

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Drobný, nenápadný keřík v sobě skrývá velkou sílu. Jeho kvetoucí nať má skvělé antiseptické účinky na infekce dýchacích cest, kdy navíc uvolní křeče a zklidní kašel. Tyrniánu se zalekne i silná rýma. Popíjením čaje či inhalací tymiánové silice (aromaterapie) výrazně snížíme nepříjemnou nosní sekreci. "Bratr mateřídoušky" rovněž efektivně dezinfikuje trávící trakt. Například při střevních chřipkách nebo při průjmových onemocněních kombinace čaje a černého uhlí přinese brzkou úlevu. Podobně řeší i zažívací potíže jako plynatost, nadýmání a křečovíté bolesti břicha. Tato trvalka také patří k nejsilnějším přírodním antibiotikům a antivírotikům.

 

Třapatka

S léčivkou severoamerických indiánů se Evropa poprvé seznámila asi před 300 lety, ovšem nejdříve jako s okrasnou rostlinou. Pro farmaceutické využití se používají dvě rostliny - třapatka nachová (Echinacea purpurea) a třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia). Za posledních třicet let se staly předmětem velmi rozsáhlého výzkumu v souvíslosti s nedostatečnou imunitou, virem Epsteina- Barrové, rakovínou a vírem HIV. Třapatka patří svými účinky mezi nejvýznamnější rostlinné imunostimulanty. Zabraňuje vírům v jejich reprodukci a vstupu do buňky, zvyšuje množství bílých krvinek zodpovědných za nespecifickou obranu těla (fagocytóza), má antibiotické vlastnosti (i proti nechvalně známým mikroorganismům, jako jsou streptokoky a stafylokoky) a likviduje cizí látky v krvi. Zajímavé je, že třapatka funguje i jako imunotonikum. To znamená, že udržuje vyvážený poměr červených a bílých krvinek. V případě malého počtu bílých krvinek podněcuje jejich produkci a naopak při nadbytku j ejich množství redukuje. Nejlépe se nám tato rostlina osvědčí při infekcích dýchacích a močových cest, chřipkách, vírózách a při dlouhodobě snížené imunitě. Největší množství cenných látek se nachází v kořenech, méně pak v kvetoucí nati, proto při výběru doporučuji preferovat produkty obsahující právě výtažky z kořenů. Nejlepší formu poskytuje tinktura, kapsle s rozemletým kořenovým práškem, vhodný je i sirup (zejména pro malé děti), méně pak čaj, neboť účinnost drogy se sušením výrazně snižuje.

 

Podběl lékařský (Tussilago farfa)

Latinsky tussis agere znamená "od anit kašel", což se v případě podbělu uplatňuje u zán v dýchacích cest, - onemocnění průdušek a astmatu. Č se připravuje jak z listů, tak i z květů, případně užíváme prášek ze sušených listů (1-2x denně na špičku noze).
V listech i květech jsou identifiková y pyrolizidinové alkaloidy (skupina alkaloid o cr á má při nadměrné konzumaci toxické účinky j). Nálev tedy zásadně připravujeme ze sušených částí rostliny, dodržujeme správné dávkování (5 gramů listů nebo květů zalijeme 2,5 dl studené vody, krátce necháme přejít varem a pak ještě deset minut vyluhujeme) a užíváme krátkodobě. !!! Pro děti, těhotné a kojící ženy podbělová droga není vhodná vůbec.

 

Bez černý (Sambucus nigra)

Už Hippokratés dal ve známost sílu černého bezu, který i přes několik století stále patří mezi významné léčivé rostliny. Žlutobílé květy zavoní na přelomu jara a léta, jejich sílu však oceníme s příchodem plískanic, sychravého a chladného počasí. Černý bezje výborným pomocníkem při nachlazení, chřipce, kašli, zánětu průdušek, velké horečce. Čajem z květů podpoříme svoji imunitu, snížíme tělesnou teplotu a celkově napomůžeme k rychlejšímu i mírnějšímu průběhu onemocnění. Nejlepších výsledků dosáhneme, pijeme-li nálev často (až 6 šálků denně, v ostatních případech stačí 2-4x denně) a horký, jak jenje to možné. Černý bez nám poslouží i v léčbě ORL onemocnění. Urychluje odeznění rýmy, zánětu dutin, středního ucha a laryngitidy tím, že zlepšuje a posiluje funkci sliznic v těchto oblastech a působí proti zánětu.

 

Tipy - tymiánový med, kloktadlo z bezových květů

Až pojedete na dovolenou do Řecka, rozhodně sijako "suvenýr" přivezte domů tymiánový med. Tekuté přírodní tonikum obsahuje na 180 prvků prospěšných pro lidský organismus. Při fyzické a psychické únavě nás postaví na nohy a posílí náš nervový systém. Nasazujeme jej při zánětech dýchacích cest, dutin, v krku, při kašli, nachlazení a při výskytu oparů (na rtech i pásové opary). Disponuje silnou antibakteriální a antimykotickou aktivítou, kdy likviduje stafylokoky, streptokoky, plísně i kvasinky v organismu. Tyrniánový med se užívá jako lék, to znamená, že v ústech necháme rozpustit jednu čajovou lžičku třikrát denně.

Kloktadlo z bezových květů na bolesti v krku, záněty mandlí, afty a záněty v ústní dutině Potřebujeme: 30 g květů černého bezu, 0,251 octa, jednu lžičku medu. Květy necháme vyluhovat pod pokličkou 15minut v horkém octě. Poté scedíme, přidáme med a vlažný nálev aplikujeme na kloktání či výplachy několikrát denně, dokud potíže neustoupí.