Nejsem zdravotník a mám trošku zmatek ve vyšetřeních – kdy se používá CT, kdy MR a kdy rentgen? Jsou tato vyšetření nějak nebezpečná? Může na ně jít každý? Děkuji, Daniela

___
___

To je dobrá otázka, která, myslím si, zajímá hodně lidí.

Rentgen - výhody, nevýhody

Rentgenové záření (druh elektromagnetického ionizujícího záření) na RTG vzniká v rentgence a prochází tkáněmi. Podle hustoty jednotlivých tkání lidského těla se jeho intenzita „filtruje“ a je zachyceno na detektoru (např. kosti ho pohlcují výrazně, orgány s vysokým obsahem vody minimálně).
Výhoda: zátěž zářením u prostého RTG vyšetření je minimální. Nevýhodou RTG je, že jsou všechny orgány na snímku „spojeny“ do sebe a patologické změny v obraze často odhalí tak jen zrak zkušeného rentgenologa.

CT - počítačová tomografie

CT dokáže, na rozdíl od RTG, pacienta zobrazit v příčných řezech (šířka 1-10 mm) – výrazně lépe se tedy v CT obraze (ve srovnání s RTG) lékaři orientují a veškeré patologie jsou zřetelnější a snadněji odlišitelné (oddiferenciovatelné). CT umí dělat i 3D snímky (spojením řezů v počítači). I CT přístroj vydává rentgenové záření a bohužel je jeho množství výrazně větší než u prostého RTG (z tohoto důvodu by měl být lékaři počet CT vyšetření stejného úseku těla v čase redukován (různé tkáně jsou různě citlivé na RTG záření). Při CT je možné použít kontrastní látky. Přístroj má tvar prstenu a není vhodný např. pro těhotné ženy v určitém období těhotenství.

MR - magnetická rezonance

Největší přínos (a výtěžnost) má MR. Vyšetření magnetickou rezonancí je o něco dražší než CT (RTG je nejlevnější). MR vyšetření je vhodné na diagnostiku nemocí mozku, míchy a pohybového aparátu (hlavně klouby a svaly) a samozřejmě všech orgánů.
Princip magnetické rezonance je poměrně složitý, je založen na silném magnetickém poli (z toho vyplývá, že nezatěžuje organismus žádným „nezdravým“ zářením). MR umí detekovat signál z atomů vodíku, který je v těle v různé koncentraci v různých orgánech. Díky tomu vzniká obraz, který je přesnější než z CT přístroje. Navíc je možné použít speciální nejodovou kontrastní látku (gandolinium). Přístrojem nesmí být vyšetřen pacient s feromagnetickým kovem (železo, ocel) v těle a s kardiostimulátorem (tzv. absolutní kontraindikace).
Relativní kontraindikace (bohužel ne vzácná) je klaustrofobie (strach z uzavřených prostor) – ta se řeší lékovou sedací („uklidnění pacienta léky“) nebo celkovou anestezií („uspání“). Přístroj má tvar tunelu, při vyšetření vydává hluk, který je tlumen sluchátky s hudbou. CT a MR je obrovským přínosem pro všechny lékaře, obzvláště pak neurology a neurochirurgy a to při vyšetření mozku a míchy (ty nejsou na RTG vidět skoro vůbec).

Na závěr bych rád zdůranil, že všechna tato 3 vyšetření zobrazují strukturální změny na orgánech a tkáních.

Např. metabolické poruchy nebo dysfunkce orgánů odhalí další vyšetření (především laboratorní komplement).