Všichni v mé rodině trpěli nebo trpí nějakou poruchou učení včetně mne. Mám tříletou dceru, která je podle mě bystrá, ale to říká o svém dítěti každá máma. Ráda bych, aby se u ní případná porucha odhalila co nejdříve, a tím pádem co nejvíce minimalizovala. Manžel říká, že se to pozná, až půjde do školy, ale to je podle mě už pozdě. Dá se porucha učení rozpoznat už u tříletého dítěte? A kam bych měla s dcerou eventuálně zajít? Martina

___

___

ODPOVĚĎ:

I zde platí, že „kdo hledá, ten najde“ (někdy dokonce i to, co není). Na druhou stranu ale chápu, že je vám bližší postoj typu „štěstí přeje připraveným“. Zároveň by ale bylo poněkud pošetilé vnímat zdánlivou rodovou zátěž jako něco fatálního. Přímá dědičnost poruch učení nebyla spolehlivě prokázána; vaše dcera sice může, ale také nemusí některou z nich trpět. Jisté dispozice by zřejmě bylo možné diagnostikovat již ve třech letech. Sporné však je, zda by se dané dispozice ve školním věku projevily nebo nikoli. Už jen přirozené zrání nervové soustavy může některé z nich zmírnit a jiné se naopak mohou až v jeho průběhu objevit. Volba je tedy na vás. Máte-li pocit, že by vám výsledky odborného vyšetření mohly pomoci, pak se obraťte na někoho z dětských psychologů.