Říká se, že někteří ze svých alergií „vyrostou“ - co je na tom pravdy a čemu to lze přičítat? Jak si vysvětlit, pokud nikdo z rodiny alergikem není (tedy není tam genetická zátěž), ale dítě alergické je? Díky, Soňa

___

___

ODPOVĚĎ:
Imunitní systém dítěte se formuje v těhotenství (po narození se u dětí ukáže obecná kvalita imunity) a několik následujících let. Děti, které mají významně sníženou imunitu, jsou často nemocné a závislé na opakovaném užívání antibiotik (například IgA deficit, trvalý nebo přechodný: jedná se o sníženou přítomnost protilátky - imunoglobulinu A - na slizničním povrchu). Jejich imunitní systém je i více náchylný k alergiím. Pak existuje velká skupina dětí, které nejsou tak často závislé na antibiotikách, přesto alergiemi trpí. U těchto dětí v ordinaci hovořím o popleteném imunitním systému, reagujícím na věci v našem okolí, na něž reagovat nemá. Je zde patrné zrání imunitního systému: nejčastějším alergickým projevem krátce po narození bývá ekzém (seboroický a/nebo atopický), nejčastějším alergenem bílkovina kravského mléka, vaječný bílek a lepek. Tento stav trvá do 2 až 4 let; mezi druhým a čtvrtým rokem ustupují ekzémové projevy a začínají slizniční alergie typu alergické rýmy, zánětu spojivek a astmatu, mizí potravinové alergie a nastupují takzvané vzdušné alergeny jako pyly, roztoči, srst zvířat nebo plísně.

Konstituce imunitního systému je dána geneticky. Myslím však, že jasných, geneticky podmíněných vad předurčujících novorozence k alergii není mnoho. Proto se domnívám, že nejdůležitějším faktorem v pozadí nárůstu alergii u lidské populace je špatné formování naivního imunitního systému dítěte. Tímto je možné vysvětlit přítomnost alergie u dítěte v rodině nealergiků.