Víte, ona není lež jako lež. U malých dětí dokonce může někdy jít i o stírání hranic mezi realitou a fantazií. Což ale asi případ vašeho synka nebude. Na to už je zřejmě moc velký. I on si však může vyrvářet smyšlené příběhy, třeba proto, aby se před kamarády předváděl. Přitom dobře ví, co je skutečnost a co fikce.

Na milosrdné lži byste si asi tak nestýskala, takže už zbývají jen dvě možnosti:

• Lež jako cesta k neoprávněným výhodám, případně
• lež jako prostředek, jak se vyhnout trestu.

V obou případech by možná stačilo synovo lhaní neposilovat. Pokud ovšem chcete, aby vám říkal pravdu, pak by za ni neměl být nepřiměřeně trestán.