V každém kolektivu se může vyskytnout kolega, který svým chováním či nepříjemnými zvyky vyčnívá či nezapadá. Tyto problémy nemusejí být vždy zásadní, ale často znepříjemňují práci ostatním. Pokud se neřeší, mohou přerůst až ve vyčleňování daného člověka z kolektivu. V případě přátelských vztahů je vždy lepší, když je tato obtíž řešená v mezích asertivního jednání a nepřerůstá ve výrazné konflikty.

Člověku, kterého se celá věc týká, se můžeme pokusit přátelsky problém nastínit a vysvětlit mu, proč obtěžuje ostatní. Někdo pochopí situaci již z drobnějších slovních či jiných náznaků (např. častější větrání), na jiného zapůsobí až vyšší formy upozornění - například když dostane k svátku na stůl deodorant. Forma je vždy individuální a volit by ji měli zejména ti, kteří daného kolegu znají a vědí, jak jednat, aniž by se ho to dotklo. Čím je věc osobnější, tím je citlivější (zápach, pot, kouř).
Komunikaci je třeba vést delikátně, třeba i přátelsky navrhnout řešení (například doporučení na lékaře: může jít o zdravotní důvody). Mějte na paměti, že vyčlenění kolegy/ně z kolektivu jen proto, že se jeví jako problémový, přitom o něčem nezvyklém nemusí mít ani tušení, není fér.

Bohužel toto téma neupravuje zákoník práce, chybějí tedy právní podklady, čerpat lze pouze z nařízení či kodexů jednotlivých firem.