Dobré odpoledne, dnes je neděle 8.12.2024, svátek slaví Květoslava, zítra Vratislav.

Úlevová a dlouhodobá moderní léčba astmatu - léčiva, trendy

ulevova-dlouhodoba-moderni-lecba-astmatu-trendy-leciva

ulevova-dlouhodoba-moderni-lecba-astmatu-trendy-leciva
Současná doporučení pro léčbu asthma bronchiale vycházejí z poznání etiopatogenetického podkladu tohoto onemocnění - chronického zánětlivého postižení bronchiální sliznice. Dlouhodobě neléčený zánět má za následek přestavbu bronchiální stěny s ireverzibilní poruchou průchodnosti bronchů. Jaké jsou moderní trendy léčby astmatu v roce 2012?

___
___


Cílem léčby je kontrola nemoci

Léčivá, která jsou pro terapii astmatu dnes k dispozici, neumožňují sice patogenetický proces zcela eliminovat (tedy onemocnění definitivně vyléčit), ale mohou jej udržet natolik pod kontrolou, aby pacient neměl žádné dlouhodobé příznaky exacerbace nebo aby tyto obtíže byly jen minimální, aby měl normální nebo téměř normální průchodnost dýchacích cest a normální kvalitu života. Terapeutické postupy se řídí mírou kontroly astmatu a jsou obsaženy v aktualizovaných doporučeních GINA (Globální iniciativy pro astma) a ČIPA (České iniciativy pro astma).

Léčiva užívaná pro léčbu astmatu

lze rozdělit na léky úlevové a léky k dlouhodobé léčbě.


Úlevové léky

slouží k potlačení příznaků, především dušnosti. Používají se samostatně u pacientů s intermitentním (občasným) astmatem a jako záchranná léčba při akutních exacerbacích u pacientů s perzistujícím astmatem. Do této skupiny patří krátkodobě působící β2-sympatomimetika (SABA) - inhalační (salbutamol, terbutalin) i v jiných formách (např. clenbuterol) - a anticholinergika (ipratropium), která sice působí menší bronchodilataci než SABA, ale nemají nežádoucí kardiální účinky.


Dlouhodobá léčba

Hlavní úlohu v dlouhodobé léčbě perzistujícího astmatu hrají protizánětlivé léky, nejčastěji inhalační kortikoidy (kortikosteroidy, IKS). IKS se vážou na glukokortikoidní receptory zánětlivých buněk, díky následné vazbě vzniklého komplexu na specifické frakce DNA blokují produkci prozánětlivých cytokinů a tím je potlačován zánět bronchiální sliznice. Díky tomuto působení se nerozvíjejí klinické příznaky a zabraňuje se rozvoji ireverzibilních (nevratných) změn bronchiální stěny. Inhalační kortikoidy, tedy IKS mají formu aerosolu či prášku v dávkovacím inhalátoru. 

Budesonid, beclometason, fluticason, ciclesonid

Používá se několik typů IKS, například budesonid, beclometason, fluticason. Nejnověji byl do palety IKS zařazen ciclesonid. Ten se odlišuje od starších typů léčiv tím, že v inhalátoru je látka v inaktivní formě (prodrug), která se přemění na formu aktivní až po usazení na sliznici průdušek. Tím je bráněno vstřebávání aktivního IKS z úst do oběhu a snižuje se tak riziko nežádoucích systémových účinků. Zároveň tím klesá riziko vzniku plísňového onemocnění v orofaryngu (existující při depozici aktivních forem IKS v ústech). Systémová bezpečnost je i výsledkem vysoké vazebné afinity k proteinům plazmy.

Další odlišnost ciclesonidu spočívá v tom, že je podáván pouze pravotočivý epimer látky, který má výrazně vyšší vazebnou afinitu ke glukokortikoidnímu receptoru v plicích než levotočivý epimer. K dlouhodobé protizánětlivé léčbě jsou určeny i antileukotrieny, např. montelukast, které jsou alternativou ke kortikosteroidům, a anti-lgE protilátky (omalizumab), vyhrazené pro nejtěžší stupeň astmatu.

K dlouhodobé léčbě se používají i dlouhodobě působící β2-sympatomimetika (long-acting β2-agonists - LABA) formoterol a salmeterol, které existují také ve fixních kombinacích s IKS (salmeterol + fluticason, budesonid + formoterol). Přidání LABA k IKS snižuje spotřebu IKS - jde o synergické působení.


Problém spolupráce pacientů (compliance)

Přes nabídku moderních léčiv není astma u části pacientů dobře kontrolováno. Jednu skupinu non-responderů představují pacienti, kteří nereagují adekvátně na léčbu vzhledem ke svým genetickým dispozicím, které neumožňují plný účinek léčiva. Genetika astmatu je předmětem výzkumu a v budoucnosti jistě usnadní optimální individuální výběr léčiv.

Větší skupinu non-responderů tvoří pacienti, u nichž je neadekvátní odpověď na léčbu způsobena nedostatečnou mírou compliance a adherence. Tento jev souvisí nejen s nízkou mírou identifikace pacienta s léčbou,  nepochopením techniky aplikace léků, ale v nezanedbatelné míře také s nutností aplikovat preventivní léky v poměrně častých intervalech. Čím prolongovanější (oddálenější) je účinek léku, tím méně často si jej musí pacient aplikovat a tím větší je pravděpodobnost dobré kontroly nemoci.

Dalším aspektem je bezpečnostní profil používaných léčív - čím menší je frekvence nežádoucích účinků, tím větší je pravděpodobnost dobré compliance pacienta.


Aktuální trend: ultra-Iong acting drugs

Od řešení těchto problémů se odvíjí vývoj nových antiastmatik, tzv. léčiv s ultradlouhodobým (ultra-long - acting) účinkem, která by bylo možno podávat jen jedenkrát denně. Perspektivní skupinu bronchodilatancií představují β2-mimetika s ultradlouhodobým účinkem (ULABA). Patří mezi ně například indacaterol a carmoterol, které jsou nyní testovány v klinických studiích III. fáze u pacientů s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Tyto léky mají 24hodinový účinek, a lze je tedy dávkovat 1krát denně. Obě látky se vyznačují i rychlým nástupem účinku.

Zásadní význam mají IKS s ultradlouhodobým účinkem. Tento typ léčiv představuje zmíněný ciclesonid, který má 24hodinový účinek, podává se lkrát denně a vyznačuje se vysokou bezpečností. To vše přispívá ke zlepšení compliance. V nejbližší budoucnosti lze očekávat, že do praxe budou stále více pronikat léčíva s ultradlouhodobým účinkem a vysokou bezpečností. To přispěje k lepší compliance nemocných s astmatem. Podíl pacientů, u kterých léčba povede k dobré kontrole nemoci a zlepšení kvality jejich života, by se měl díky těmto léčivům dále zvyšovat.



Zdroj: MUDr. Pavel Kostiuk, CSc.