Aby byl v cévách zajištěn plynulý tok krve, musí fungovat rovnováha mezi srážecími a protisrážecími faktory krve. Je-li tato rovnováha z  jakýchkoli příčin narušena ve prospěch srážecích faktorů, dochází ke zvýšené srážlivosti krve a k riziku vzniku krevní sraženiny - trombu.

__

__

Trombus (sraženina)  

zhoršuje průtok krve a tím prokrvení určitých částí těla. Velké nebezpečí představuje riziko vzniku tromboembolické příhody, tedy stavu, při
němž dojde k utrhnutí trornbu a následnému ucpání některé ze životně důležitých cév uvolněným trombem-embolem. Mezi tromboembolické příhody patří infarkt myokardu, plicní embolie a cévní mozková příhoda (mrtvice). Trombózu dělíme podle místa vzniku na žilní a tepennou (arteriální).

Hluboká žilní trombóza (flebotrombóźa), HFT

Žíly jsou cévy s tenkou stěnou, které zajišťují tok krve ze tkání do srdce. Žíly dolních končetin jsou tvořeny hlubokým a povrchovým žilním
systémem. Povrchový žilní systém tvoří žíly, které můžeme vidět prosvítat pod kůží. Hluboké žíly jsou uloženy mezi svaly. Ty působí jako pumpa a díky svému smršťování a uvolňování zajišťují přečerpávání krve směrem k srdci, tedy proti gravitaci. Aby se krev nevracela zpět, jsou hluboké   žíly vybaveny chlopněmi, které zabraňují zpětnému toku krve.

Faktory vedoucí ke vzniku sraženiny - trombu

Mezi faktory vedoucími ke vzniku žilní trombózy patří poškození cévní stěny, zvýšená srážlivost krve (hyperkoagulace) a pomalý tok krve  (stagnace). Protože nejčastěji vzniká trombóza v hlubokých žilách, nazýváme toto onemocnění hluboká žilní trombóza. V dolních končetinách často  dochází ke zpomalení toku krve a tím k nahromadění srážecích faktorů. Pokudje v daném místě dostatečné množství protisrážecích faktorů, je  nebezpečí vzniku sraženiny zažehnáno. Je-li tomu naopak, vzniká trombus. Vytvoří-li se v hlubokém žilním systému, krev nemůže plynule odtékat,   hromadí se a svým tlakem vede k rozšíření žilní stěny a tím k nedovírání (nedomykavosti) chlopní. Krev se také vlivem gravitace vrací směrem  dolů, hromadí v žilách a dochází k tzv. venostáze (městnání krve v žilách). Vlivem velkého objemu stagnující krve vznikají otoky. Krev  přestupuje z hlubokého žilního systému pomoci žilních spojek do povrchového žilního systému. Je-li stěna povrchových žil málo pevná, žíly se  vlivem zvýšeného množství krve rozšiřují, naplňují krví a mohou tak vznikat křečové žíly (varixy), při dlouhodobém uzávěru žíly také bércové  vředy.   Nejnebezpečnější hluboké žilní trombózy jsou lokalizovány ve stehenní a pánevní oblasti. Pokud nejsou léčeny, vedou u 50 % nemocných k plicní   embolii. Menší riziko (10 %) představují tromby vzniklé v oblasti bércové.

Arteriální trombóza (trombóza v tepnách)

Tepny mají na rozdíl od žil svou pevnou elastickou stěnu a odvádí krev ze srdce ke tkáním pod tlakem. Zendotelu tepen (vysvětlení dále - pozn.
red.) se uvolňuje velké množství působků, které ovlivňují nejen tonus (napětí) tepny, ale také dokáží zabránit vzniku trombu. Endotel je jednovrstevná výstelka všech krevní cév. Není v přímém styku s krví, ale je pokryt tenkou vrstvičkou, která odpuzuje krevní destičky a brání tak
vzniku trombu. Při dlouhodobém onemocnění (cukrovka, dna, vysoký cholesterol) však dochází k vyčerpání těchto působků a tím k vyššímu riziku vzniku trombózy.

Vznik trombu

Arteriální trombóza vzniká na základě poškození endotelu a zvýšené aktivity krevních destiček. Vysoce rizikový faktor pro vznik arteriálního
trombu představuje ateroskleróza. Acoje ateroskleróza? Je to velice složitý děj, při němž dochází k postupnému tuhnutí a poškozování cévní
stěny spojené s postupným ukládáním tuku (především cholesterolu) do těchto stěn. Tvoří se tak tzv. aterosklerotické pláty, které připomínají
nánosy nečistot v potrubí. Kvůli rostoucí tukové vrstvě se zužuje průsvit céva zhoršuje se tak průtok krve. Následkem může být poškození
orgánů, ke kterým se tím pádem nedostává dostatečné množství kyslíku. Veliké nebezpeČÍ představuje prasknutí ateroskleroticky postižené cévy. V místě takto poškozené cévy dojde k nahromadění srážecích faktorů a riziku vytvoření nástěnného trombu. Vzhledem k rychlému toku krve v tepnách hrozí utržení nástěnné sraženiny a vzniku embolie. Tepenný trombus je často příčinou rozvoje angíny pectoris, infarktu a cévní mozkové příhody (mrtvice). Angina pectoris je většinou způsobena tvorbou trombu na cévní stěně, který tepnu zcela neuzavře, ale pouze zúží její průsvit. Pokud   dojde k ucpání koronární tepny (tepny zásobující srdce kyslíkem), mluvíme o infarktu myokardu.

Příznaky a rizikové faktory

Příznaky plicní embolie:

Bolest na hrudi, potíže s dechem, pocit nedostatku vzduchu, vykašlávání krve, synkopa.

Netypické příznaky plicní embolie:

Dlouhodobá horečka, atypická bolest, nevolnost, mdloba, šok.

Příznaky hluboké žilní trombózy

Mezi varovné příznaky hluboké žilní trombózy patří otok dolní končetiny, který může být doprovázen bolestivostí. Bolest však není podmínkou.
Jen polovina nemocných má klinické potíže. Bezbolestně probíhající trombózyvětšinou způsobují plicní embolii.

Příznaky všech nemocí jsou na webu www.priznaky-projevy.cz 

Rizikové faktory vzniku žilní trombózy:

Obezita, těhotenství a šestinedělí, nádorové onemocnění, věk nad 40 let, imobilizace (upoutání na lůžko), zlomenina, perorální antikoncepce a
hormonální substituční terapie (HST), chirurgický zákrok, křečové žíly, výskyt trombózyv rodině, poranění včetně popálenin, trombofilie
(vrozená nebo získaná porucha srážení krve, kteráje pravděpodobně příčinou zvýšené tendence k trombóze).

Rizikové faktory vzniku arteriální trombózy:

Vysoký tlak, kouření, vysoký cholesterol, cukrovka, dna, trombofilie, výskyt trombózy v rodinně.

Pokud se u vás objeví některý z těchto příznaku, neodkládejte návštěvu lékaře. Léčbuje třeba zahájit co nejdříve!

Trombóza a létání

A co cestování letadlem? Během dlouhých letů (5 h a více) se vyskytuje hluboká žilní trombóza nezřídka. Je tomu tak především u lidí, kteří mají některý z výše uvedených rizikových faktorů. Pokud však lékař let výslovně nezakáže, nemusíme se zbytečně strachovat. Stačí dodržovat pár základních pravidel, která nám pomáhají vzniku trombózy předejít.  

Prevence vzniku sraženiny v krevním oběhu

Dostatečné množství tekutin

Nezapomínejte přijímat zvýšené množství nealkoholických tekutin před letem i během něj. Zvýšený příjem tekutin sníží hustotu krve, naředí ji,
což snižuje riziko vzniku trombózy. Vyhněte se raději pití kávy a čaje s obsahem kofeinu, který vaše tělo naopak vody zbavuje a tím hustotu
krve zvyšuje.

Zeleninové saláty NE

Pokud máte obavu ze vzniku krevní sraženiny, vyhněte se konzumaci "zelené zeleniny" těsně před odletem. Tento druh zeleniny totiž obsahuje
vysoké dávky vitaminu K, který zvyšuje srážlivost krve.

Pohyb!

Pravidelně se protáhněte a zahýbejte rukama i nohama, každé 2 hodiny se projděte. Na palubě letadla je ve vzduchu nižší obsah kyslíku a také
nízká vlhkost, což v organismu vyvolává rozšíření céva tím zpomalení toku krve. Pokud se občas protáhnete, podpoříte tak správnou cirkulaci
krve a zabráníte její stagnaci.

Nekřížit nohy

Znesnadňujete tak průtok krve v dolních končetinách.

Léky na spaní a uklidnění NE

Tyto léky způsobují uvolnění veškerého svalstva, což vede k rozšíření céva tím ke zpomalení toku krve (stagnací).

Kompresní punčochy a ponožky

Tyto speciální ponožky a punčochy zakoupíte ve zdravotnických potřebách. Vyvíjejí jemný tlak na kůži končetin a zamezují tak rozšíření cév a
tím také zpomalení toku krve.

Povolit opasek

Zajistíte tak snadnější průtok krve pánevní oblastí.

Léky na snížení srážlivosti krve

Máte-li při dlouhém cestování problémy s otékáním nohou, navštivte před cestou svého ošetřujícího lékaře. Ten vám může předepsat speciální
léky, které posilují stěnu cév (Detralex, Glyvenol) a tím omezují vznik otoků a rozšiřování cév. Pokud patříte do skupiny se zvýšeným rizikem
vzniku trombózy (věk nad 40 let, HST, prodělaná trombóza, trombofilie …), předepíše vám lékař nejspíše speciální injekci s tzv. nízkomolekulárním heparinem. Tato látka zabraňuje srážení krve. Injekce se aplikuje jednorázově cca 2 hodiny před odletem pod kůži do břicha.
Tento typ prevence je v dnešní době velice rozšířený.

Na co bychom neměli zapomenout?

Riziko vzniku trombózy není spojené pouze s pobytem na palubě. Trombóza se může objevit i s odstupem až 14dní po letu. Proto bychom měli při jakýchkoli zdravotních potížích (viz příznaky plicní embolie) neprodleně navštívit lékaře. Všechna výše uvedená doporučení se vztahují nejen k letu letadlem, ale kjakémukoli déle trvajícímu cestování (autem, autobusem …). Pokud jste již trombózu prodělali, určitě byste chtěli předejít jejímu návratu. Co můžete udělat pro to, abyste snížili riziko na minimum?

Redukce rizikových faktorů flebotrombózy a plicní embolie

1. Užívejte pravidelně léky dle rad svého ošetřujícího lékaře 

K léčbě zvýšené srážlivosti krve se užívají léky, které různými mechanismy zamezují nadměrnému srážení krve: tablety (Warfarin, Acylpyrin,   Plavix…), injekce (Fraxiparine, Clexane, Fragmin …), popřípadě obojí.

2. Omezte pití alkoholu

Zejména pokud užíváte Warfarin, není konzumace alkoholu ideální. Alkohol potencuje (zesiluje) účinek léku, a tak se může stát, že po jeho
konzumaci dojde k většímu naředění krve a můžete začít krvácet (např. z nosu).

3. Hlídejte, co jíte

Zde je nutné opět varovat především uživatele Warfarinu. Tento lékje antagonistou vitaminu K, tudíž ruší jeho účinek. Vitamin Kje nezbytný pro
proces srážení krve. Je-li však srážlivost krve zvýšena, je třeba účinek vitaminu Kblokovat. Ak tomu nám slouží právě Warfarin. Léčba tímto
lékemje velice náročná, protože reaguje s obrovským množstvím látek, čímžje ovlivněn jeho účinek. Dávkování je pacientovi přímo "šito na míru".
Po zahájení léčby trvá několik týdnů, než se určí množství léku, které zajistí optimální srážlivost krve. Přesto pak musí pacienti chodit
pravidelně co 3 týdny na kontroly, aby byla dávka v případě potřeby upravena. Vzhledem k tomu, jak obtížné je udržet správnou hladinu léku v
těle, vám může léčbu ulehčit správná strava. Warfarin blokuje působení vitaminu K, proto bychom neměli konzumovat velké dávky tohoto vitaminu v   potravě, tím bychom účinek léku rušili a zbytečně si komplikovali život. Dřívější úzus, že by pacienti užívající Warfarin neměli konzumovat  potraviny s vitaminem K vůbec, je však dnes už překonán. Vdnešní době platí, že byl-li pacient před začátkem léčby Warfarinem zvyklý jíst potraviny s vitaminem K (viz níže), měl by je jíst i nadále (ale v rozumném množství! ).

• Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K (potraviny zvyšující účinek Warfarinu) : kiwi, avokádo, brokolice, špenát, zelená paprika, hlávkové zelí, zralá rajčata, petržel, kapusta,   pažitka, celer, zelený čaj, bylinkové čaje.
• Potraviny snižující účinek Warfarinu: česnek, třezalka tečkovaná, šalvěj, papája, ginkgo.