Skoliózu můžeme definovat jako boční a rotační vychýlení páteře. Jde tedy nejen o vychýlení do strany, ale také o rotaci obratlů kolem podélné osy. Je často kombinována s lordozou či kyfozou.

___

___

Základní informace

Tato ortopedická nemoc je už po mnoho let jakýmsi strašákem pro všechny rodiče, jež se snaží dbát o správný vývoj svého dítěte. Ortopedické ordinace a poradny jsou naplněny dětmi, u nichž se zjistila drobná či horší deformace páteře a potřebují stálý dozor a kontroly lékaře. Dá se říct, že skolióza je jednou z nejvíce problematických a obtížně léčitelných potíží s pohyblivou funkcí páteře. Vedle vrozených dispozic má skoliózu, stejně jako ostatní potíže se zády, z velké části na svědomí náš životní styl a návyky, které rodiče dětem nevědomě vštěpují.

Onemocnění označuje jednoduše řečeno stav, kdy dojde k vychýlení páteře do strany. K tomu dochází zejména vlivem dlouhodobě špatného držení těla a ochablým zádovým svalstvem, které můžeme sledovat až u třetiny dětí. Zásadní příčina vzniku této komplikované deformace však není známa. Samotná skolióza se z lékařského hlediska dělí na několik druhů podle stupně zakřivení či vychýlení páteře. Na základě toho pak ošetřující lékař stanoví, zda postačí jen pravidelná rehabilitace nebo nošení speciálního korzetu. V horších případech je nezbytně nutný opakovaný lázeňský pobyt.

Existují druhy skolióz, s nimiž se dítě již rodí. V těchto případech nedochází k úplnému vyvinutí těla obratle nebo k srůstu několika obratlů nad sebou. Tyto vady se v průběhu růstu dále zhoršují a lékaři se uchylují spíše k operativním zákrokům než ke konzervativní léčbě korzetem. Ten totiž zhoršování málokdy ovlivní a růst páteře v oblasti postižené jednou z vad se v podstatě zastaví. Další příčinnou vzniku skoliózy u pacientů jsou často vady neuromuskulárního systému. Jedná se většinou o mentálně postižené děti, jež prodělaly například mozkovou obrnu a jež vyžadují specifický přístup, nejen proto, že jsou zpravidla odkázány na invalidní vozík.

Nemoc by měla být odhalena co nejdříve už rodiči dítěte, kteří by měli dbát na dostatek pohybové aktivity, správnou obuv a všímat si drobných vad a deformací ve vývoji svého potomka. Pokud se totiž vzniklé deformace páteře u dítěte nezačnou napravovat dostatečně brzo, dospěje skolióza do stádia, kdy už je zlepšení či návrat páteře do správné polohy téměř nemožný a člověk je značně pohyblivě omezen, nemluvě o obrovských bolestech provázejících jedince po celý život. Každý pacient se skoliózou by si také měl zvyknout na takřka každodenní speciální cvičení, bez něhož úspěch léčení není možný.

Statistiky a studie

Medicína ještě prozatím plně neidentifikovala základní příčinu skoliózy. Víme, že zde je genetická predispozice, ale že je zcela variabilní a ne přesně předpověditelná. Je vázána spíše na ženské pohlaví. (a to ve 4% z populace, u chlapců pouze v 0,4%).

Také víme, že jsou postižení jak chlapci tak děvčata, děvčata jeden a půlkrát častěji. Ale děvčata mají progredující skoliózu 8x častěji než chlapci. Většina křivek se začíná vyvíjet okolo 10let a progrese je nejpravděpodobněji během let rychlého adolescentního růstu od 10 do 16 let. Začátek menstruálního cyklum se dá čekat krátce po nástupu adolescentního růstového spurtu a ohlašuje ukončení růstu do 3 let. Velikost , charakter zakřivení a počet let zbývajícího růstu jsou 2 nejvýznamnější faktory, které předpovídají riziko, že křivka bude progredovat. Například děvče10-11 let s křivkou mezi 20 a 29 st. Má okolo 68% riziko progrese. Děvče 13 nebo 14 let s podobnou křivkou má riziko okolo 23%. Typ křivky je také významný. Zdá se, že nejméně progreduje jednoduchá bederní křivka, zatímco dvojité progredují během růstu nejrychleji.

Byl také studován průběh skoliózy v dospělosti. Těžké křivky postihují životní průběh a kvalitu života. Křivky mohou progredovat v průběhu dospělosti (obvykle po 1. a2. porodu), ale mnohem pomaleji než v růstovém období. Nakonec je třeba uvést, že velké procento křivek nad 50° progreduje i v dospělosti. U těžkých křivek v hrudní oblasti bývají pravidelně poškozeny plíce a později i srdce.

Dělení s. dle věku:

1. Infantilní:
   Nacházíme ji při narození dítěte nebo se objevuje do 3 let věku. Nález je častější u chlapců. Až 80 % těchto křivek se sama upraví.
2. Juvenilní:
   Objevuje se ve věkovém rozmezí od 3 let do nástupu puberty. U těchto typů křivek je zastoupení chlapců a děvčat rovnoměrné. Dlouho jsou tyto křivky stacionární ,ale v období dospívání se začínají zhoršovat.
3. Adolescentní:
   Jde o deformitu, která se vyskytne od nástupu puberty a před ukončením růstu. V této skupině jsou mnohem více zastoupeny dívky.

Cviky, cvičení při skolióze