Množí se jako „houby po dešti“. Ještě před pár lety ohrožovaly životy žen po přechodu. Dnes útočí gynekologické pánevní zhoubné nádory daleko dříve. Kontrolní a tak trochu intimní otázka: Kdy jste byla naposledy na preventivní prohlídce u svého gynekologa? Jestliže před rokem či méně, je to v pořádku.

___

___

Jakákoliv jiná odpověď je špatně, protože jen díky pravidelným návštěvám může lékař včas odhalit jeden ze tří nejčastějších gynekologických pánevních zhoubných nádorů: zhoubný nádor těla děložního, zhoubný nádor hrdla děložního (známý také jako nádor děložního čípku) a zhoubný nádor vaječníků.

Nepodceňujte je

Prevence je tedy to hlavní, co vám může zachránit život. V opačném případě pro vás sice mohou lékaři udělat vše, co je v jejich silách, ale zázraky zatím nedokáží. Vznik nádoru doprovázejí často gynekologické zdravotní problémy, které mohou poukazovat na to, že něco není v pořádku. V žádném případě by žena neměla takováto varování podceňovat. Nejít k lékaři s tím, že se bojí, jaké onemocnění by mohl odhalit, není správné rozhodnutí. V případě, že gynekolog rozpozná nádor v časném stadiu, je šance na úspěšnou léčbu velká.

Buňky ničící život

Než si ale o třech zmíněných gynekologických nádorech povíme konkrétně pojďme si vysvětlit, jak vůbec takový nádor vzniká. Každý den produkje lidské tělo celou řadu různých buněk. Normální zdravé buňky rostou a dělí se podle potřeb organismu. Někdy se však začínají štěpit i bez potřeby organizmu a jejich vlastnost se mění. Vzniká tak masa nové tkáně, kterou nayýváme nádor. Ten může být zhoubný nebo nezhoubný. Nezhoubné neboli benigní nádory rostou pomalu, bývají opouzdřené a nevrůstají do okolních tkání. Podstatné je, že nepronikají do cév krevního a míznho řečiště a nezakládají druhotná ložiska - metastázy. Proto mohou život ohrozit jen vzácně. Nádory zhoubné čili maligní rostou rychle, jsou neopouzdřené a vrůstají do okolních tkání, které ničí. Agresivní buňky naruší stěny cév a šíří se do organizmu cévní a mízní soustavou. Jsou-li v daném místě příznivé podmínky pro jejich další dělení, vznikají metastázy, jež mohou ohrozit život člověka.

Gynekologické pánevní zhoubné nádory:

1. nádor hrdla děložního

2. nádor těla děložního

3. nádor vaječníků

1. nádor hrdla děložního

Na jeho tvorbě se v největší míře podílejí sexuálně přenosné lidské papillomaviry neboli infekce HPV. Proto má na vznik nádoru hrdla děložního vliv časné zahájení pohlavního života, promiskuita, spolupůsobení dalších sexuálně přenosných chorob v oblasti děložního hrdla, snížená obranyschopnost organizmu apod. „Co se týká lidských papillomavirů, můžete si být s partnerem věrní, ale pokud si jeden z vás přinesl tuto infekci z předchozího vztahu, nejsou přednádorové, až nádorové změny vyloučeny. K prvním příznakům tohoto onemocnění patří krvácení z děložního čípku mezi menstruacemi i při pohlavním styku, výjimkou není ani vodnatý výtok. V pozdějších stadiích jsou to bolesti v podbřišku a zádech, krev v moči a ve stolici a také otoky končetin i celého těla.
Základním gynekologickým vyšetřením je odběr cytologických stěrů z povrchu a hrdla děložního čípku a prohlédnutí děložního hrdla. Při podezření na zhoubný nádor se odebere vzorek tkáně na histologické vyšetření.
Typ operace a způsob léčby závisí na nádorovém postižení. V pokročilých stadiích se volí ozařování s chemoterapií.
Prevence: vzniku nádoru hrdla děložního lze předcházet používáním kondomů při pohlavním styku, partnerskou monogamií a očkováním. Nyní jsou na českém trhu dvě vakcíny proti rakovině děložního hrdla. Jedna chrání proti přednádorovým a nádorovým změnám děložního hrdla a druhá - vakcína Silgard -pomáhá předcházet přednádorovým a nádorovým změnám děložního hrdla, pochvy a zevního genitálu, dále chrání před bradavicemi v oblasti zevního genitálu a konečníku.

2. nádor těla děložního

Typickou představitelkou pro zhoubný nádor těla děložního je obézní žena ve vyšším věku, která se léčí s vysokým tlakem. Rizikovou skupinou jsou i ženy bezdětné, dále pak užívající delší dobu samostatně estrogeny v hormonální léčbě.

Prevence: vhodnou prevencí je v tomto případě dlouhodobé užívání antikoncepce, větší počet těhotenství a snaha vyhýbat se civilizačním chorobám.
Nádorové onemocnění těla děložního se často projevuje krvácením z dělohy, špiněním v období přechodu či po přechodu, případně krvavým výtokem. V pozdějších stadiích jsou typické bolesti v podbřišku, které vystřelují do zad, zácpa, krev ve stolici a v moči, ale i otoky dolních končetin.
Jestliže má lékař podezření na nádor těla děložního, je nutné provést výškrab dutiny děložní. Pokud se ukáže, že nádor je zhoubný, následuje řada podrobných vyšetření, která rozhodnou o dalším způsobu léčby.
V časných stadiích zhoubných nádorů těla děložního přistupují lékaři k operačnímu řešení s eventuálním následným ozařováním. V pozdních stadiích se přistupuje k ozařování s eventuální chemoterapií.

3. nádor vaječníků

Na rozdíl od dvou předchozích zhoubných nádorů bývá rakovina vaječníků jen vzácně objevena včas. Nádor v počátcích nevyvolává žádné příznaky, které by ženu přiměly vyhledat lékaře. Může však růst velmi rychle a během pár měsíců metastázovat do okolních orgánů. Zdravotní problémy se mnohdy projevují až v pokročilém stadiu rakoviny vaječníků: zvětšování objemu břicha, tlaky a bolesti v podbřišku, problémy s trávením, sklony k zácpě, otoky dolních končetin až celého těla.
Prevence, rizikové faktory, příčina: příčina vzniku těchto nádorů není známá. Do jisté míry souvisí s dědičností. Pokud se u vaší matky, sestry či babičky vyskytla rakovina prsu či vaječníků, může hrozit také vám. Dalšími rizikovými faktory je předčasný nástup menstruace a pozdní nástup menopauzy, vlivy zevního prostředí. Vzniku tohoto nádorového onemocnění lze předcházet užíváním hormonální antikoncepce, kojením a větším počtem těhotenství.
Jakmile má lékař podezření na rakovinu vaječníků, provádí se vyšetření, která diagnózu upřesní a stanoví rozsah onemocnění. Ve většině případů je prvotním řešením radikální operace, při níž se odstraní děloha, oba vaječníky, vejcovody, lymfatické uzliny a tuková tkáň před střevy. Poté většinou následuje chemoterapie, která je také primárním řešením u pacientek, jež není možné operovat.
„V žádném případě by ženy neměly podceňovat jakékoliv gynekologické obtíže a měly by pravidelně navštěvovat gynekologa. Radikální operační výkony je vhodné provádět v onkogynekologických centrech.