Náhodné stránky webu
- (18.09.2014) Jak napsat zavináč, copyright, promile, větší než, menší než ad.
- (01.02.2008) Záznam o provozu osobního vozidla - tiskopis, formulář, vzor ke stažení
- (17.08.2016) Jak se projevuje virilizace - příznaky, projevy, symptomy, léčba, příčina
- (23.12.2015) Pozitivní myšlení je základ - animované video
- (23.04.2014) Jaký elektrický zubní kartáček při používání rovnátek?
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Demence - příznaky, příčiny, prevence, léčba, testy |
![]() |
Neděle, 29. duben 2012 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 28983x |
___ ___ Lidské chování je proto komplexem velkého počtu schopností projevujících různě vysokou míru inteligence. Duševní výkon závisí na kombinaci mozkové výkonnosti a množství zkušeností nastřádaných v průběhu života. Od počátku našeho století se využívají testy inteligence, na nichž je založena tzv. psychometrika. Jejich široké užití v populaci ukazuje, že během dospívání, do 16 až 18 let, lidská inteligence spočívající v kapacitě intelektuálních operací vzrůstá. Od 35 až 40 let začíná naopak tato kapacita pozvolna klesat - v důsledku degenerativních procesů na nervových buňkách a drahách. Protože v tuto dobu se však ještě střádají životní zkušenosti, nebývá snižující se kapacita duševních funkcí patrná většinou dříve než po 60 letech věku. Ani tehdy však u většiny lidí nehodnotíme ztrátu mentálních funkcí jako chorobnou. Většinou se věk projevuje pouze zrychlenou unavitelností nebo zpomalenou adaptací na nové situace. Pouze ty jedince, u nichž proces ochabování duševních funkcí je rychlejší nebo intenzivnější, označujeme za dementní.
Pozdější stadia vývoje demence postupně vyřazují nemocného ze sociálních kontaktů. Setkání se začínají omezovat jen na blízké a tolerantní příbuzné a přátele. Velmi často se k potížím psychického úpadku přidávají i ztráty ve výkonnosti tělesné. Pomalost a postupující neobratnost ztěžuje posléze základní sebeobsluhu. Osaměle žijící nemocný si tak může druhotně přitížit ještě nezájmem a neschopností připravit si řádně potravu, nezájmem o osobní hygienu i duševní účast na nových zážitcích. Touto tzv. duševní deprivací se zánik zbytkových funkcí jen ještě podporuje. Je proto velmi žádoucí, aby ve středních stadiích demence byl postižený, pokud žil do té doby sám, integrován zpět Příčina demenceBěhem stárnutí se objem i hmotnost mozku snižují. Průměrně je mozek osob nad 75 let o 18 % lehčí než ve věku mezi 20 a 50 lety. Ubývá objemu mozkové kůry, později i objemu bílé hmoty mozkové (tzv. atrofie). Rozšiřují se mozkové komory a rýhy mezi závity na povrchu mozku. Úbytek mozkové hmoty nastává zánikem nervových buněk (neuronů). Na rozdíl od normálního stárnutí nastávají tyto změny u demencí rychleji, ve Typy primárních progresivních demencí• Alzheimerova chorobaČistá porucha výše uvedených funkcí, bez významných degenerativních projevů v jiných než mentálních složkách centrálního nervového systému, se nejčastěji vyskytuje v podobě, kterou popsal na začátku století Aloys Alzheimer. Ve věku 60 až 64 let postihuje méně než I % obyvatelstva, dále se každých 5 let počet postižených zdvojnásobí, takže např. mezi 75 a 79 lety je již postiženo 5,6 % osob, v 80 až 84 letech pak 10,5 % a mezi • Pickova chorobaDruhou nejčastější formou degenerativního typu je choroba označená podle pražského psychiatra Arnolda Picka. Tvoří asi 6 až 8 % všech demencí. U ní je v popředí porucha řeči a na zobrazovacích vyšetřeních mozku zjišťujeme nápadné zmenšení objemu čelních a spánkových laloků .
Jiné degenerativní choroby. Velmi malé procento demencí provází jiné degenerativní choroby mozku a míchy. U těchto jednotek převažuje postižení tělesné a demence je jakoby průvodním jevem.
Diferenciální dagnostika u progresivních degenerativních demencíKromě tzv. primárně degenerativních demencí,jejichž příčiny neumíme zatím odstranit, rozeznáváme demence sekundární, které jsou důsledkem jiné, často léčitelné nemoci.
Testy na demenci a úbytek mentálních funkcíPsychometrika, jako jedno z nejvýznamnějších odvětví psychologie, nabízí velkou řadu metod, jimiž je možno testovat duševní výkon. Některé testy jsou zaměřeny hlavně na paměť, jiné na tzv. poznávací funkce (chápavost), další na dokonalost řeči. V rukou psychologa jsou významným odborným nástrojem. Opakováním testu se však ztrácí jeho určovací hodnota, protože testovaná osoba se obsah testu učí. Proto není možné si žádat tyto testy na hraní. Jak si poradit s průvodními jevy v roli postiženéhoZtrácet bohatost svých duševních schopností je nepochybně zážitek tragického dopadu na individuální psychiku. Čím dříve si v životě uvědomíme, že nás tento vývoj se všemi dopady může potkat, tím více budeme dospělí a připraveni. Žijeme-li v prostředí kultivované společnosti a hlavně svých chápajících blízkých, neměl by být tento fakt zdrojem posměšků, ani zdrojem přezírání. Učme již mladé lidi chápat hloubku životních vyhlídek a učme je úctě ke každému, kdo musí s jakýmikoli projevy nemoci bojovat. Péče o osobu s demencí z pohledu rodinyV časných stadiích, kdy je výkon nemocného dosud solidní, navozujeme aktivační programy. Tyto programy ovšem musí být přiměřené možnostem a nemohou vytvářet nároky, které by nemocného shazovaly či degradovaly. Nedopustíme izolaci nebo depresivní negativismus. Úměrně povzbuzujeme, obdivujeme, chválíme a nezatěžujeme nemocného nadměrnými starostmi. Projevujeme trpělivost a citlivost. Léčba demenceLéčbu rozeznáváme medikamentózní a režimovou, tj. kromě podávání léků je nezbytné vést nemocného aktivní psychoterapií k vyváženému a co možná nejaktivnějšímu stylu života. Důležité jsou denní procházky, jednoduchá posilovací cvičení podle schopnosti nemocného a přiměřená duševní aktivita. Látkou, které se v mozku dementních osob nedostává, je tzv. neurotransmiter acetylcholin. eurotransmitery jsou obecně sloučeniny, které zajišťují přenos informace z jedné buňky na druhou. Látkou, která zvyšuje nabídku cholinu pro zabudování do této sloučeniny, je lecitin, hlavně sójový. Žádoucí dávka je alespoň 10 - 20 g denně, avšak i tak je pomoc jen dílčí. Jinou cestou ke zvýšení hladin acetylcholinu v mozku je zábrana jeho odbourávání. Provádí se blokádou příslušného enzymu. Protože je při procesech snížené mozkové funkce snížen také metabolismus glukózy, účinkují v jisté míře také tzv. látky nootropní. Pro zlepšení krevního zásobení poškozené tkáně se často ordinují látky zlepšující mozkový průtok. Celou řadu dalších léků volí odborník podle dané situace a individuálních vlastností toho kterého pacienta. Významné je např. ovlivňování průvodní deprese nemocného, dále pak tlumení nespoutaného chování, jako je agrese a vznětlivost, a ovlivňování spánku z hlediska správné doby a délky trvání. |