Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Anatomie, jak funguje lidské tělo Lidské srdce, srdce člověka - obrázky, anatomie, popis funkce, fyziologie

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Lidské srdce, srdce člověka - obrázky, anatomie, popis funkce, fyziologie Email
Pátek, 10. duben 2009 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 99655x

lidske_srdce_cloveka_obrazky_anatomie.jpgSrdce funguje jako pumpa. Pravidelnými stahy (cca 60 za minutu) přečerpává krev v cévách. Udržuje tak krevní oběh; zajišťuje, že se krev dostane do plic, kde se okysličí, a odtud ke všem buňkám.

___

___

___

srdce_obrazek_anatomicky_1.jpg 1. oblouk aorty (arcus aortae) navazuje na vzestupnou část aorty

2. plicní žíly (venae pulmonales) vedou okysličenou krev z plic do levé síně

3. vzestupná část aorty (aorta ascendens)počáteční úsek aorty (srdečnice), vychází z levé srdeční komory. Dále probíhá hrudníkem a břišní dutinou (před páteří) až do bederní oblasti, kde se dělí na dvě kyčelní tepny. Vystupuje z ní v různých částech řada větví, které zásobují okysličenou krví všechny orgány těla.

4. cévní kmen plicnice (truncus pulmonalis) společný výstup levé a pravé plicnice z pravé komory. Odkysličená krev je přiváděná do plic k okysličení

5. věnčité tepny (arteria coronaria)rozdělují se na pravou a levou věnčitou tepnu. Obě začínají ze samého začátku aorty, obstarávají výživu stěn srdečních

6. žíly srdce (venae cordis) Konkrétně vena cordis magna. Sbírají odkysličenou krev ze stěn srdečních.

7. sestupná část aorty (aorta descendens)

8. horní dutá žíla (vena cava superior)sbírá krev z hlavy, krku, horní části hrudníku. Ústí do pravé síně.

9. dolní dutá žíla (vena cava inferior)

 


 

 

srdce_obrazek_anatomicky_2.jpg 1. aorta – srdečnice céva, která odvádí krev z levé komory do systémového oběhu

2. levá síň (atrium sinistrum) ta část srdce, do které přitéká okysličená krev z plic

3. poloměsíčitá chlopeň (valvula semilunaris) chlopeň mezi levou komorou a aortou - v pravé komoře je to chlopeň mezi pravou
komorou a plicnicí

4. dvojcípá chlopeň (valva mitralis) chlopeň mezi levou síní a levou komorou

5. levá komora (ventriculus sinister) svalovina stěn levé komory je až trojnásobně tlustší než svalovina stěn komory
pravé - z levé komory je krev poháněna do velkého tělního oběhu a potřebuje vzhledem ke svému rozsahu silnější pohon než malý plicní oběh

6. mezikomorová přepážka (septum interventriculare)

7. horní dutá žíla

8. pravá síň (atrium dextrum) ta část srdce, do které přitéká krev z velkých žil těla

9. trojcípá chlopeň (valva tricuspidalis) chlopeň mezi pravou síní a pravou komorou

10. pravá komora (ventriculus dexter) ta část srdce, do které přitéká krev z pravé síně a odkud je krev vypuzována do plicního oběhu k okysličení

11. dolní dutá žíla

 

 


 


Anatomie srdce

Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v oběhu krevním tím, že se rytmicky smršťuje a ochabuje.

Srdce má tvar nepravidelného kužele s bazí obrácenou dozadu vzhůru a s hrotem směřujícím dopředu dolů a doleva. Je uloženo v mezihrudí, za hrudní kostí, jednou třetinou je vpravo od střední čáry, dvěma třetinami vlevo od střední čáry. Srdce dospělého člověka má hmotnost 230 – 340 g. Hmotnost srdce závisí na věku člověka a objemu srdeční svaloviny.

Otisk srdce je, prostřednictvím obalu srdce – osrdečníku, patrný na obou plicích. Prostřednictvím osrdečníku nasedá srdce na bránici.
Srdce je uloženo v obalu zvaném pericardium (osrdečník), ten se skládá ze dvou listů:

  • Nástěnný list (lamina parietalis): Je to tenká lesklá blána, která pokrývá vnitřní, k srdci přivrácený povrch dutiny osrdečníku.
  • Vnitřní list (lamina visceralis, epicardium): Je srostlý s povrchem srdce, tvoří lesklý povrch srdeční stěny.

Na stěně srdeční se rozeznávají tři vrstvy:

  • endokard: je tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce.
  • myokard: je svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou srdeční.
  • epikard: je povrchový obal srdce.

Lidské srdce má 4 dutiny: dvě síně a dvě komory. Pravá síň a pravá komora tvoří tzv. pravé srdce, oddělené síňovou a komorovou přepážkou od levé síně a komory, které vytvářejí tzv. levé srdce.

Mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň, mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň. Cípy chlopní jsou nálevkovitě vpáčené do komor. Proti vyvrácení chlopní do síní při zpětném nárazu krve, jdou od okraje chlopní tenká vazivová vlákna (šlašinky), která se upínají na svalové výběžky uvnitř komorových dutin.

Do pravé síně srdeční přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla. Smrštěním pravé síně je krev vypuzená do pravé komory, a po jejím smrštění plicním kmenem do plic.

Na začátku plicního kmene je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň zabraňující zpětnému toku krve z tepny do pravé komory. Z plic se do srdce vrací okysličená krev čtyřmi plicními žilami ústícími do levé síně.

Při kontrakci (stahu) levé síně je krev přečerpána do levé komory. Z levé komory začíná srdečnice (aorta), kterou je krev rozváděna do tepen celého těla. Také v začátku aorty je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň, obdobné funkce jako chlopeň v plicní tepně.

Obě srdeční síně mají poměrně slabou stěnu, především svalovinu.
V síních se krev především hromadí a při smrštění stěny síně přetéká do komor. Síně vybíhají v malé výdutě, kterým říkáme srdeční ouška. Pro funkci síní nemají ouška žádný mimořádný význam, ale jsou místy operačního přístupu do srdečních dutin.

Svalovina komor je několikanásobně silnější než svalovina síní. Nejsilnější svalovou vrstvu má levá komora (3-4 cm), která vypuzuje krev do aortálního neboli velkého (tělového) oběhu. Pravá komora zabezpečuje cirkulaci v malém (plicním) oběhu. Obě komory svými stahy nasávají krev ze síní a vypuzují ji do velkého resp. malého oběhu. Vzhledem k obrovské práci, kterou tak myokard komor vykonává, je i látková výměna srdeční svaloviny značná. Myokard je proto velmi dobře zásoben tepennou, maximálně okysličenou krví přiváděnou do stěny věnčitými (koronárními) tepnami.

Uvnitř srdce se nacházejí již zmiňovaná mechanická zařízení – chlopně srdeční, které jsou upraveny tak, že při systole je krev vržena do tepen. Při diastole brání zpětnému proudění a krev ze žil je nasávána do srdce.

Vedle srdce se na pohonu krve účastní i tepny, část z nich schopností stahu své stěny, část pružností stěny, a žíly úpravou svých chlopní, které dovolují jen jednosměrný tok krve.

Látková výměna srdečního svalu

Výživa srdečního svalu je uskutečňována krví, přiváděnou koronárními (věnčitými) tepnami, které jsou prvními větvemi aorty. Pravá věnčitá tepna (a.coronaria cordis dextra) zásobuje myokard přibližně pravé poloviny srdce. evá věnčitá tepna (a. coronaria ministra) přivádí okysličenou krev zhruba pro svalovinu levé poloviny srdce.

Větve obou věnčitých tepen vytvářejí obrovské kapilární sítě, svědčí o mimořádně vysokém metabolismu srdečního svalu. Přes mnohonásobné propojení kapilárních sítí se koronární tepny chovají jako konečné; tj. uzávěr tepny nebo její větve vede k nedostatku kyslíku a k rozpadu příslušné části svalu (k infarktu myokardu).

Žilní krev odtéká žilami srdečního svalu do pravé síně.

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny