Náhodné stránky webu
- (16.11.2013) Coxa plana, Calvé-Legg-Perthes - příznaky, projevy, symptomy, obrázek, fotografie
- (05.06.2009) Počet hvězd, hvězdiček na vlajce EU, kolik hvězd má vlajka evropské unie a jak vypadá
- (06.08.2014) Tužebník - účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití
- (22.01.2015) Malárie v roce 2014 pohledem světové zdravotnické organizace (WHO)
- (13.09.2009) Lék hubnutí který v žaludku nabobtná a vyvolá pocit sytosti, najezenosti
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Personální krize nemocnic - kdo nese odpovědnost za chod oddělení a nemocnice jako celku? |
![]() |
Středa, 09. srpen 2017 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2223x |
Kdo odpovídá za personální zajištění nemocničního oddělení? Velmi často jsme tázáni lékaři, a zejména primáři oddělení, kde je nedostatek lékařů, kdo odpovídá za řádné obsazení oddělení, především pak nočních a víkendových služeb za situace, kdy vedení zdravotnického zařízení dobře ví, že personální situace oddělení je kritická, ale oddělení je nadále v provozu a poskytuje třeba i akutní zdravotní služby. Je zajímavé, že tento dotaz nekladou jen lékaři a primáři, ale v poslední době při výuce medicínského práva na Justiční akademii také soudci a státní zástupci činní zejména v trestním řízení. ___ ___ Stále častěji se totiž stává, že osoba podávající trestní oznámení nebo žalobu poukazuje na skutečnost, že v době péče o ni nebo jejího blízkého nebylo nemocniční oddělení řádně personálně zajištěno, že službu o víkendu nebo v noci měl lékař bez atestace, aniž měl zajištěn náležitý odborný dohled ve smyslu Vedoucí pracovník – ředitel, předseda představenstva akciové společnosti, jednatel společnosti s ručením omezeným apod. – to při řízení personálně nedostatečně zabezpečené nemocnice také nemá nikterak lehké. Nelze než mu doporučit, aby kompetenci při zajišťování lékařských služeb, jakož i služeb sester, formou vnitřního předpisu zaměstnavatele delegoval na své podřízené a současně jim uložil, aby v případě, že nebude možno personálně náležitě zdravotní péči někde zajistit, byl o této skutečnosti statutární zástupce písemně včas podřízeným vedoucím pracovníkem informován. Tímto podřízeným vedoucím pracovníkem může být samozřejmě lékařský náměstek, ale nejčastěji to bývá primář příslušného oddělení, v případě jeho nepřítomnosti ten lékař, který je pověřen jeho zastupováním, například v době dovolené, nemoci apod. Pokud vnitřní řád deleguje tuto povinnost na lékařského náměstka, případně primáře nebo jejich zástupce a řediteli nebo jinému statutárnímu zástupci není prokazatelným způsobem oznámeno, že činnost oddělení není náležitě personálně zabezpečena v souladu s právními předpisy, pak se zprostí odpovědnosti za případnou újmu na zdraví nebo úmrtí, ke kterému došlo právě v důsledku nedostatečného personálního zajištění lékařských služeb. Odpovědnost pak bude plně na příslušném vedoucím pracovníkovi, na kterého statutární zástupce, případně odborný zástupce nemocnice delegoval povinnost náležitě personálně zajistit poskytnutí zdravotních služeb. Tímto vedoucím pracovníkem může být lékařský náměstek, ale zpravidla jim bývá primář příslušného nemocničního oddělení, v době jeho nepřítomnosti pak ten, kdo je pověřen jeho zastupováním. Avšak i kdyby vnitřní řád zdravotnického zařízení nestanovil primářům a dalším vedoucím pracovníkům povinnost hlásit nadřízenému situaci, kdy není řádně personálně zajištěna například noční nebo víkendová služba, ze zákoníku práce vyplývá povinnost zaměstnance upozornit zaměstnavatele na hrozící škodu. To platí i v případě, kdy hrozí materiální škoda, v daném případě je to o to významnější, že hrozí újma na životech a zdraví lidí. Tedy i za situace, kdy primář nemá výslovně vnitřním řádem zaměstnavatele uloženu povinnost informovat nadřízeného vedoucího pracovníka o tom, že není možno personálně zajistit činnost nemocničního oddělení tak, jak stanoví příslušné právní předpisy, je ze zákona povinen tuto informaci svému nadřízenému včas a řádně podat, jakmile se dozví, že nemůže službu řádně zajistit. Pokud příslušný podřízený vedoucí pracovník, například primář oddělení nebo v jeho nepřítomnosti jeho zástupce, o skutečnosti, že oddělení není náležitě personálně vybaveno, případně o skutečnosti, že nelze řádně personálně zajistit noční nebo víkendovou službu, prokazatelně, tedy nejlépe písemně, informuje zaměstnavatele – statutárního zástupce nemocnice, nejlépe tak, že informaci předá na podatelnu nebo sekretariát a nechá si kopii písemně potvrdit, těžko ho bude možno trestně stíhat, že personálně službu nezajistil za situace, kdy ji prostě zajistit nemohl, a svému nadřízenému, respektive zaměstnavateli tuto skutečnost prokazatelně oznámil. Naprosto chápu, že takové oznámení se nesetká s pozitivním ohlasem, někdo se jím může cítit být obtěžován a požadovat, aby si situaci příslušný vedoucí pracovník, například primář oddělení nebo vrchní sestra – v případě nedostatku zdravotních sester –, vyřešil sám v rámci svého oddělení a nepřenášel tuto kompetenci na své nadřízené ani je na to „alibisticky neupozorňoval“. Pokud to však neudělá, nebude chtít nahněvat své nadřízené a nechá odpovědnost na sobě, přičemž dojde k újmě na zdraví nebo k úmrtí pacienta právě v důsledku nedostatečného personálního zajištění příslušné služby, což se týká zejména služeb nočních a víkendových, bude odpovědnost příslušného primáře nebo v jeho epřítomnosti lékaře pověřeného jeho zastupováním rozhodně aktuální. Jak má být na kterém oddělení noční nebo víkendová služba obsazena, stanoví v současné době vyhláška č. 99/2012 Sb., o minimálním personálním zajištění zdravotních služeb. Tuto vyhlášku však bude patrně nutno v nejbližší době novelizovat tak, aby odpovídala novelizovanému zákonu č. 95/2004 Sb. – tedy zákonu o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Jak již podrobně informoval v minulém čísle časopisu Tempus medicorum Pokud by současné rozdílné stanovení časů mezi vyhláškou a novelou zákona přetrvalo a vyhláška by nebyla novelizována, je třeba vycházet ze zákona jako z právního předpisu vyšší právní síly. Pokud ovšem příslušný vedoucí zaměstnanec, například primář oddělení, prokáže, že včas a řádně upozornil svého nadřízeného na skutečnost, že zákonnou povinnost nemůže zajistit z personálních, organizačních či jiných důvodů, přenáší tím odpovědnost na nadřízeného vedoucího pracovníka, kterému tuto skutečnost oznámil. V této souvislosti je třeba upozornit i na skutečnost, že velmi důležitá je úloha ošetřujícího lékaře. Je-li pacientovi v nemocnici poskytována lékařská péče, ošetřující lékař je tzv. ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem. Podle § 3 odstavec 2 zákona o zdravotních službách ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje a vyhodnocuje Jsem si samozřejmě velmi dobře vědom současné kritické personální situace ve zdravotnictví a nesnadné úlohy ředitelů nemocnic nebo jiných statutárních zástupců těchto zdravotnických zařízení, jakož i primářů jednotlivých oddělení při personálním zajištění zdravotních služeb. Je pravdou, že ve většině případů se ozývají lékaři a primáři nemocnic (často bývalých spádových okresních nemocnic Nově mají trestní odpovědnost i právnické osoby – nemocnice podle novelizovaného zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. To však na trestní odpovědnosti fyzických osob nic nemění. Odpovědnost, včetně možné trestní odpovědnosti, která leží téměř na nejnižším článku řízení – na primářích a jejich zástupcích a která není nijak systémově řešena v rámci celého státu, je možná v principu nespravedlivá, ale musíme domýšlet, jak by dopadla konkrétní kauza u konkrétního soudu. Pokud primář nemocničního oddělení věděl, že služba o víkendu nebo v noci není náležitě personálně zajištěna a prokazatelným způsobem by na to neupozornil svého zaměstnavatele, je realitou, že odpovědnost za důsledky tohoto stavu by nesl především on sám. Takto bohužel musíme odpovědět každému, kdo se v poslední době na tuto otázku dotazuje a je sám v postavení, že by se ho právě tato odpovědnost mohla bytostně týkat.
Shrnutí:
|