Dobré ráno, dnes je úterý 28.5.2024, svátek slaví Vilém, zítra Maxmilián a Maxim.

Jak nám pomáhaji enzymy aneb enzymoterapie v praxi

V posledních letech zažívá léčba enzymy velký boom. Ze všech stran se na nás valí nejrůznější reklamy, které slibují doslova zázraky. Je to opravdu taková léčebná bomba, jak se říká, nebo je to jen placebo? Možná vám tohle slovíčko vůbec nic neříká, ale věřte, že enzymy jsou pro člověka velmi důležité. Už kdysi dávno se používaly některé druhy potravin k léčbě různých potíží, například dužina z ananasu nebo papáji. Právě ty jsou na enzymy bohaté. Kromě toho, že během jídla přijímáme sacharidy, bílkoviny a tuky, přijímáme také v malém množství enzymy. Jaké, to záleží na tom, co sníme a v jakém stavu. Výše uvedený ananas obsahuje enzym bromelain (ten pomáhá štěpit bílkoviny), ale najdeme ho jen v čerstvém ovoci. V průmyslově zpracovaném už ne. Právě ovoce a zelenina obsahují spousty prospěšných enzymů, které našemu tělu prospívají.

Jak enzymy fungují

V dnešní době se hodně využívají určité enzymy pro léčbu řady onemocnění. Podávají se lidem v případě špatně se hojících ran, na podporu trávení, dokonce i při léčbě kardiovaskulárních chorob či rakoviny. Měli byste ale vědět, že samy enzymy léčit nedokážou. Umí ale nastartovat či podporovat správné fungování imunity a dalších přirozených procesů. Jejich úkol je tedy jasný: udržovat organismus co nejzdravější. A co vlastně enzymy jsou? Jsou to speciální bílkoviny, které v živých organismech urychlují enzymové reakce. Neznamená to, že umožňují reakci, která by bez nich neproběhla, ale výrazně ji urychlují. Většina chemických reakcí v našem organismu je řízena právě enzymy, přičemž každá reakce nebo skupina reakcí má svůj specifický enzym. Tak například hlavní živiny v potravě, škrob, tuky i bílkoviny, musí být nejprve v trávicím traktu příslušnými enzymy (alfa-amylázou, lipázou a proteázami) rozštěpeny na základní stavební kameny (glukózu, mastné kyseliny a aminokyseliny), ty se pak vstřebají a v játrech přemění na látky tělu vlastní. Ale i další děje v organismu, například štěpení glukózy s cílem získat energii, její přeměna na tuky, tvorba bílkovin a další procesy jsou řízeny enzymy. Kromě výše uvedeného umějí rozebrat toxiny, čistit krev, posilovat imunitní systém, snížit tlak na slinivku - enzymy mají širokou paletu použití. Zvláště pro imunitu jsou důležité. Pomáhají ji nastartovat, zvýšit její obranyschopnost, ale ve správnou chvíli ji také utlumit, protože kdybychom ji měli příliš silnou, mohla by zničit zdravé tkáně.

Terapie enzymy - Enzymoterapie

Bohužel žijeme v době, kdy většina potravin, které konzumujeme, je nějak zpracovaná. Buď jsme je uvařili, pasterizovali, konzervovali nebo dali do mikrovlnky. A jak už víme, enzymy jsou velmi citlivé na teplo, takže zničí celkem snadno - už při teplotách nad 48 stupňů Celsia. Tyhle procesy způsobují, že nám pak základní enzymy v těle chybějí a že naše tělo nefunguje tak, jak by mělo. Špatně trávíme potravu, špatně se vstřebávají živiny, necítíme se dobře. Proto se v posledních desítiletích používá tzv. enzymoterapie, léčebná metoda, kdy lidé cíleně užívají živočišné a rostlinné enzymy ve formě tablet, dražé nebo kapslí. Aby se enzymy nepoškodily v žaludku kyselými šťávami, chrání je speciální obal a rozpouštějí se až v tenkém střevě, kde pak enzymy míří do krevního a mízního oběhu a do tkání. Enzymatická terapie se používá k léčbě nejrůznějších zdravotních problémů v těle, nicméně přínosy enzymatické terapie jsou významné pro každého. Co všechno tedy dokáže?
Čistí krev. Posiluje imunitu. Zvyšuje duševní schopnosti. Čistí tlusté střevo. Udržuje správnou rovnováhu pH v moči. Má příznivý vliv na otoky (enzymy jsou schopny omezit vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání). Tlumí bolest díky rozkladu látek, které vyvolávají bolest. Má pozitivní vliv na zánětlivá onemocnění díky urychlení průběhu hojení. Působí podpůrně při léčbě antibiotiky a chemoterapeutiky. Dokáže pomoci v případě anémie, úzkosti, chronického únavového syndromu či potravinové alergie. Poradí si s premenstruačním syndromem a stresem.

Drahé placebo nebo opravdový lék?

Na jedné straně oslava enzymoterapie, na druhé skepse. Ke které patříte vy? Někteří odborníci léčbu enzymy v podobě tablet (obvykle velmi drahých) považují za placebo. Prý nikdy nebyla zcela objektivně prověřena. „Po operaci nohy jsem začala na
doporučení lékaře užívat wobenzym a musím říci, že velmi rychle zmizel nejen otok, ale také bolest, takže jsem s ním byla
velmi spokojená. Pravda, měla jsem dost velké zažívací obtíže, jako průjem a nadýmání, ale vydržela jsem to,“ říká pětačtyřicetiletá Irena z Prahy. „Když mi diagnostikovali po porodu dcery ve třiceti letech revmatoidní artritidu, začala jsem užívat enzymatický lék. Užívám ho pravidelně už několik let a zdá se, že mi pomáhá," říká Lída ze středních Čech. Jsou tedy léky s enzymy zázračné, nebo si jen přejeme, aby byly? „Tyto léky obsahují enzymy štěpící bílkoviny. Wobenzym například navíc i enzymy štěpící škrob a lipidy (tuky). Uvádí se, že jsou účinné proti zánětům, otokům a podporují imunitu. Nebudu hodnotit výsledky a věrohodnost klinických studií, uvedu však několik skutečností, které se nedají vyvrátit. Když uvěřím tomu, že významné množství enzymů se v aktivní formě v tenkém střevě vstřebá, proč tedy nepůsobí stejné enzymy, které máme v tenkém střevě a které vznikají ve velkém množství v naší slinivce břišní, jsou tedy tělu vlastní? Je to amyláza štěpící škrob, lipáza štěpící tuky či trypsin a chymotrypsin, které štěpí bílkoviny. Dále mi není jasné, k čemu nám bude amyláza v krvi, když tam nemáme její substrát - škrob. Stejně tak tuky v krvi, které v ní jsou vázány na bílkoviny ve formě tzv. lipoproteinů, štěpí jen lipoproteinová lipáza, která se nachází na povrchu buněk vystýlajících cévy. Konečně trypsin a chymotrypsin mají za úkol štěpit bílkoviny z potravy výlučně v tenkém střevě, aby neštěpily bílkoviny v krvi a ve tkáních, vážou se na účinné inhibitory obsažené v krevní plazmě (alfa-1 an ti trypsin a další). Nedostatek těchto inhibitorů vede naopak k závažnému poškození organismu," domnívá se profesor Racek. Je tedy na vás, čemu se rozhodnete věřit. Faktem je, že existuje řada vědeckých studií, které efekt enzymatické  léčby podporují. Jedna studie například
prokázala u dětí léčených wobenzymem snížení akutních zánětů dýchacích cest z 5,3 na 2,2 (rok po zahájení léčby). Studie zveřejněná v magazínu Science Daily z roku 2009 zase prokázala zlepšení funkce poškozených ledvin v případě tzv. Fabryho choroby. A velmi pozitivních výsledků se dosáhlo i v případě gynekologických zánětů. V letech 2005-2007 došlo k podávání systémové enzymoterapie ženám s opakujícími se gynekologickými záněty v Porodnicko-gynekologické klinice OU a FN Ostrava. Výsledek byl jasný. Desetitýdenní podávání tablet s enzymy statisticky významně snížilo počet recidiv nejen po dobu jednoho roku od začátku užívám, ale i v následujících třech letech.

Co si pamatovat - Enzymoterapie zahrnuje všechny medicínské obory. Snad největší uspěch slaví v traumatologii a  ortopedii. Především ve sportovní medicíně.

Jak bojovat s plísní, jak se zbavit plísně v bytě, domě, nemovitosti

Jak bojovat proti plísním? Nahromaděné plísně v domácnosti mohou mít nebezpečné vedlejší účinky a proto je nejlepší vymýtit každý náznak přítomnosti těchto nechtěných obyvatel dříve než bude příliš pozdě. Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějších prostředích, náš domov nevyjímaje. I když některé druhy plísní, jako například Penicillium notatum, z níž se vyrábí penicilín, jsme v průběhu staletí využili ke svému prospěchu, většinou nám soužití s plísněmi přináší nejen nevzhledné skvrny, nepříjemný zápach, ale především negativní vliv na naše zdraví. V dechování spor plísní je příčinou trvalého dráždivého kašle a může přerůst až v chronickou rýmu a průduškové astma. Jak se tedy proti plísním účinně chránit?

Jak rostou a jak se šíří

Na světě existuje zhruba 120 000 různých druhů plísní. V našich domovech, především ve vlhčích místnostech, jako jsou koupelny, kuchyně, sklepy nebo bazény, se jich může usídlit až na dvě stě různých druhů. Plísně uvolňují výtrusy neboli spory, které začnou v interiéru růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu, například na sprchovém závěsu, ve spárách obkladů či v rozích místnosti. Spory plísně pak kontaminují daný povrch či předmět. Ze spory vyklíčí vlákno, které se rozrůstá. Povlaky plísní mají různou barvu podle jejich druhu - od bílé a žluté přes zelenou až po černou. Plísně ke svému růstu nepotřebují světlo, vyhovuje jim vlhko a jsou nenáročné na živiny. A v tom je jejich velká síla.

Co vám mohou způsobit

Plísně produkují alergeny, dráždivé a v některých případech i jedovaté látky, jako jsou mykotoxiny. Plísně nepříjemně dráždí sliznice nosu, hrdla, průdušek, ale také oči, které mohou být zarudlé nebo slzet, a samozřejmě i pokožku, která může svědět a trpět alergickou reakcí. Velmi časté jsou i bolesti hlavy. Při dlouhodobějším vdechování spor plísní může dojít k trvalému podráždění průdušek, a dokonce i ke vzniku astmatu - asi není třeba zdůrazňovat, že u astmatiků může vystavení plísním vyvolat astmatický záchvat.

Pozor na vlhkost

Věděli jste, že při dvacetiminutovém sprchování se do ovzduší dostane až 200 g vody a pocením a dýcháním uvolníme během jediného dne do vzduchu až 300 g vody? Ruku v ruce s tím jde samozřejmě vlhkost v bytě či domě, která nahrává plísním. Jak ji tedy minimalizovat?
Místnosti s vyšší vlhkostí, jako jsou koupelny a kuchyně, je třeba co nejčastěji větrat. Nejúčinnější je otevřené okno, můžeme také použít odsávací ventilátor nebo produkty pro redukci vlhkosti, tzv. odvlhčovače. Obložené stěny a povrchy, kde se vlhkost drží, je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat účinným čističem. Všimnete-li si, že se vám na oknech, stěnách či potrubí sráží voda, rychle mokré povrchy osušte a pokuste se vlhkost a její zdroje omezit. Rosení může být znakem narušení tepelných poměrů ve vaší domácnosti.  Pokud sušíte prádlo v bytě nebo delší čas žehlíte, měli byste častěji větrat. Do kuchyně si pořiďte účinnou digestoř. Při rosení květin hlídejte, abyste rozprašovačem zbytečně nestříkali na stěny, nábytek a koberec.

Odvlhčete místnost

Odvlhčovače vzduchu jsou elektrické přístroje, které snižují vlhkost vzduchu v místnosti. Při jejich výběru se zaměřte na údaje o tom, kolik vody je přístroj schopen ze vzduchu odstranit. Tato hodnota se nejčastěji udává v litrech za 24 hodin. Vzduchový výkon ventilátoru by měl odpovídat velikosti místnosti, ve které bude odvlhčovač používán. Za jednu hodinu by měl být schopen zhruba dvakrát přečerpat všechen vzduch v místnosti. Standardní součástí odvlhčovače je snímač vlhkosti, který přístroj vypne, jakmile je dosaženo požadované hodnoty. Odvlhčovač může být navíc vybaven ionizátorem, vzduchovým filtrem nebo jiným zařízením zlepšujícím kvalitu ovzduší.

Jak na povrchové plísně

Pokud není plíseň příliš rozšířená nebo se jedná jen o klasickou plíseň na inkriminovaných místech v koupelně či v kuchyni, sáhněte po dezinfekčním prostředku určeném na plísně. Stačí postižená místa postříkat, nechat několik minut působit a poté zbytky, které na stěně, zárubních či na dlaždičkách zůstaly, opatrně setřít vlhkým hadrem. Zapomeňte na šetření a hadr poté vyhoďte! U práce nezapomínejte na ochranné rukavice a na nutnost větrání, a to v průběhu i po dokončení odstraňování nepříjemných mikroorganismů.

Vrhněte se do boje!

Jestliže se u vás v bytě či v domě objevují plísně opakovaně, je důležité zjistit, proč se tak děje. Velmi často se může jednat o stavební závadu například v podobě nekvalitní izolace či nevhodně zvolených oken, která zabraňují cirkulaci vzduchu v místnostech. Chyba může být i v omítce, kterou je tedy nutné osekat a nanést novou - nejlépe s přísadou biocidu. Dalším zdrojem plísní jsou tapety; ty je samozřejmě v takovém případě nutné strhnout a nahradit jinými, nejlépe z ekologických materiálů. Ať už je příčina vzniku plísní jakákoli, vždy musíte začít s odstraněním plísně samé. Postižené vnitřní stěny je nutné ošetřit speciálními přípravky. Vhodné jsou například koncentrované dezinfekční prostředky, které likvidují plísně, houby, lišejníky, řasy a bakterie a jsou určeny na interiérové omítky. Dezinfekci podle návodu naneste na napadené plochy a plísně ještě zamokra, aby nedocházelo k rozprašování a vdechování jejich částic, mechanicky odstraňte - nejlépe špachtlí. Po zaschnutí celý proces ještě minimálně jednou zopakujte. Stěny ošetřené tímto způsobem je vhodné natřít malířskou barvou, která obsahuje látky bránící růstu plísní. Jestliže je rozsah postižení větší, neváhejte a pozvěte si specialistu.

Co si pamatovat

Chytrá houba je název pro půdní organismus Pythium oligadrum. Tato houba žije jako predátor, který napadá svůj vlastní druh. Svými vlákny proroste do plísně, a tak jí odebírá živiny, dokud ji nezahubí. Houba dokáže odebírat živiny pouze z plísní; pokud plíseň uhyne, houba se uloží do klidového stadia ve zdi či omítce na dobu dvou až tří let, kdy čeká na přísun další potravy. Pokud se plíseň během této doby na zdi neobjeví, houba ztrácí životaschopnost a časem úplně vymizí. Přípravek Bio Repel, který obsahuje chytrou houbu, se skládá ze dvou sáčků. Postižené místo se nejprve omyje první částí přípravku, která musí být namíchaná přesně podle předepsané koncentrace. Omyté místo se pak nechá zhruba půl hodiny až hodinu zavadnout. Tímto prvním nátěrem se spory nežádoucích plísní odstraní z povrchu. Po nanesení druhé části přípravku se na povrchu vytvoří ochranná bariéra, která napadne plísně i uvnitř zdiva. Druhou část přípravku je možné přidat do běžné nefungicidní barvy a místo vymalovat.

Probiotika aneb užitečné bakterie

Je to živé, ale člověk ani zvíře to není, co je to? Probiotikum. A co je probiotikum? Bakterie. Živá a přátelská. Dnes už málokoho zaskočí zjištění, že spolu s jogurty, zakysanými nápoji, plísňovými sýry nebo kysaným zelím či jinou takto upravenou zeleninou konzumuje i živé organismy. Většina lidí, kteří alespoň trochu pečují o své zdraví, takové potraviny záměrně vyhledává, protože obsahují živé bakterie, které mají kladný vliv především na střevní mikroflóru. Probiotika se stále více stávají nedílnou součástí jídelníčku nejen lidského, ale i zvířecího, protože svědčí i našim domácím mazlíčkům. Ovšem názor na probiotika a nezbytnost jejich konzumace stále není zcela jednoznačný. Vedle řady zastánců existují i ti, kteří jsou poněkud skeptičtější a tvrdí, že živit se probiotiky cíleně je zbytečné.

Co jsou Probiotika?

Jde skutečně o živé organismy, které se přidávají do potravin; většinou se jedná o probiotické mléčné bakterie, z nichž nejčastěji používanými jsou laktobacily a bifidobakterie. Tyto speciálně vyšlechtěné bakterie se přidávají do mléka, kde umožňují kvasný proces, bez kterého by nevznikl ani jogurt, ale ani mnohé jiné produkty, například ocet. Probiotické bakterie se usídlují na stěnách tlustého střeva, kde produkují organické kyseliny, především kyselinu mléčnou. Díky jejich působení pak v tomto prostředí hynou hnilobné a další choroboplodné bakterie, které mohou mít na svědomí celou řadu zdravotních problémů - nadýmání, zácpu nebo naopak průjem, pocit těžkého žaludku a křeče, jež mohou vyústit v závažná onemocnění, například zánět střev, v nejhorším případě i v rakovinu. Probiotika udržují správné složení střevní mikroflóry a přispívají tak k příznivému a rovnovážnému stavu slizniční a následně pak celkové imunity. Pokud naše střeva obsahují patřičné množství probiotických bakterií, mohou se bránit proti širokému spektru střevních patogenů, mezi něž patří například bakterie z rodu Salmonella, Clostridium, Helicobacter nebo kvasinky Candida albicans.

Když jíst, tak pravidelně

Každý člověk má ve střevech přibližně kilogram a půl bakterií, které potřebuje pro zdravé zažívání. Jejich přítomnost pomáhá odbourávat především jedy, které vznikají při rozkládání potravy. Zhruba 95 procent bakterií, které obývají tenké a tlusté střevo, má mezi sebou dobré vztahy a spolupracuje, čímž chrání náš organismus před střevními patogeny a posiluje jeho odolnost vůči nemocem. Střevní bakterie obývají trávicí trakt dlouhodobě a nepřetržitě se v něm rozmnožují. Naproti tomu probiotické bakterie v trávicím ústrojí pobývají dočasně. Odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se v tomto prostředí rozmnožovat. Proto v případě, že stojíme o to, abychom v sobě měli stále dostatečné množství přátelských bakterií, je nutné užívat probiotika dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt. Proto by jogurty - ale pozor, ne všechny obsahují probiotické bakterie a další zakysané potraviny měly být v našem jídelníčku každý den. Konzumovat můžeme také funkční potraviny.

Jak poznáte funkční potraviny

Vypadají stejně jako běžné potraviny, neliší se od nich ani chutí nebo vůní. Obsahují ale větší množství látek důležitých pro lidské zdraví a jejich konzumace má vliv na snížení rizika vzniku některých chronických onemocnění, jakými jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a podobně. Zároveň zlepšují duševní i fyzickou kondici více než běžné potraviny. Ovšem je nutné mít na paměti, že funkční potraviny nejsou zázračný lék na nemoci a nevyrábějí se ve formě tablet či kapslí. Také je v žádném případě nelze zaměňovat s potravinami určenými pro zvláštní výživu, což jsou speciální potraviny například pro kojence, diabetiky, celiaky a podobně. Jednoduše řečeno: funkční potraviny patří ke zdravému životnímu stylu. V obchodě ale takovou potravinu na první pohled nepoznáte, protože nápis funkční potravina na obalu není. Jsou na něm ovšem informace typu: Výrobek se sníženým obsahem tuku nebo Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny.

Prebiotika pro Probiotika

K tomu, aby mohly probiotické bakterie ve střevním traktu fungovat a plnit svou roli, nutně potřebují vhodnou potravu, tedy prebiotika, což jsou nestravitelné potravinové látky. Při soustavném nedostatku vlákniny ve stravě nebo v souvislosti s přibývajícím věkem se mohou probiotické bakterie zcela vytratit. Aby prebiotika správně plnila svůj úkol, musí být odolná vůči žaludečním kyselinám a enzymům v trávicím traktu, stravitelná a rozložitelná přátelskými střevními bakteriemi a musí selektivně podporovat růst nebo aktivitu pouze oněch probiotických střevních bakterií. Prebiotika se kromě jiného nacházejí v přirozené formě v rostlinných potravinách. Jedním z nejužitečnějších prebiotik je inulin, mezi jehož bohaté zdroje patří kořen čekanky cikorky nebo artyčoky. Ovšem každý přísun vlákniny například ze zeleniny a ovoce je žádoucí a nejen pro probiotika užitečný.

Jídlo nebo pilulky?

Pro zdravé jedince, kteří nemají žádné zažívací potíže a neprodělali léčbu antibiotiky, je nejvhodnější konzumovat jogurty, zakysané nápoje, zeleninu a ovoce, zkrátka vše, co patří do vyváženého jídelníčku. Těm, kteří potřebují zvýšit příjem probiotických bakterií a nechtějí nebo nemohou pít kefír či podmáslí po litrech a jíst několik kelímků jogurtu denně, mohou posloužit kvalitní koncentrované výživové doplňky. Důležité je, aby bakterie byly v enterosolventní kapsli, což je kapsle odolná vůči kyselému prostředí žaludku. Tak se probiotika dostanou do střev v nepoškozeném stavu a mohou začít vykonávat to, k čemu jsou určena. Probiotické bakterie v kapsli jsou v lyofilizované formě, to znamená, že prošly procesem sušení, při kterém se surovina nejdříve zmrazí, pak se sublimací odstraní led, který se mění přímo ve vodní páry, aniž by prošel tekutým stavem. Díky této nadstandardní technologii je pak získaný bakteriální prášek stoprocentně přírodní, lehký a mimořádně mikrobiologicky čistý. Vlastnosti bakterií se nezmění a zachovají si životnost i několik let.

Zánět močových cest - nekonečný problém (nejen) žen

Vše co potřebujete pro zdravé ledviny a močové cesty. Zbavují naše tělo odpadních látek. Pro náš život jsou tedy naprosto nezbytné.

Bolest v podbřišku či v oblasti měchýře a časté nucení k močení. Leckterá žena ví o čem mluvíme. Zánět dolních močových cest prodělá totiž alespoň jednou za život každá druhá žena. Toto onemocnění je zhruba stejně rozšířené jako rýma. S muži to mají bakterie složitější protože jejich močová trubice je delší. Než se dokážou dostatečně rozmnožit a probojovat se do zajímavějších území, jako jsou močový měchýř, či dokonce ledviny, tělo si s nimi zpravidla poradí samo. V 80 procentech mohou za zánět močových cest bakterie Escherichia coli. V 5 až 15 procentech pak Staphylococcus epidermidis, Enterococcus faecalis, Staphylococcus saprophyticus či Streptococcus viridans. Tyto bakterie jsou původně součástí střevní mikroflóry a některé plní důležité funkce při trávení. Jakmile však opustí své přirozené prostředí a vydají se z konečníku do močové trubice a dále do močového měchýře, změní se z pomocníků na protivné a zdraví škodlivé vetřelce.

Pálení není radno přehlížet

Zpočátku se zánět močových cest projevuje podobně, jako když prochladnete - častým nutkáním k močení. Chodíte močit velmi často a malé množství moče. Budete též pociťovat pálení při močení, a zejména při domočování. Některé ženy mohou trpět tupými bolestmi za stydkou sponou. Nejjednodušším řešením je zůstat alespoň týden doma, dodržovat sexuální abstinenci, být v teple a pít až 2,5 litru tekutin denně. Mohou mezi nimi být i bylinné čaje. Výborná je směs zlatobýlu, řepíku lékařského a květu hluchavky bílé v poměru 1:1:1. Při prevenci nebo na začátku slabého zánětu močového měchýře se mohou dobře uplatnit výtažky z brusinek. Samoléčbu však doporučujeme, jen nejsou-li projevy onemocnění příliš silné. Někdy při prudkém zánětu měchýře může žena močit i výrazně krvavou moč. Pokud příznaky infekce dolních močových cest během dvou až tří dnů nezačnou ustupovat, je třeba zajít k lékaři.

Vyšetření se nemusíte obávat

Lékař vás běžným způsobem prohlédne a provede chemické a mikroskopické vyšetření moče. Je-li významné podezření na zánět močového měchýře, nasadí antibiotikum tzv. podle zkušenosti, naslepo (empiricky) - tj. takové, které působí proti nejpravděpodobnějším původcům infekce. Před nasazením antibiotické léčby by měl lékař nabrat vzorek moče na kultivační vyšetření - zejména u opakovaných případů zánětů močového měchýře. Jeho výsledky budou známy za několik dnů a umožní změnit léčbu, pokud by nasazené léky neúčinkovaly. Pravděpodobně vás lékař také pošle na sonografii podbřišku a břicha. Trpíte-li opakovanými a komplikovanějšími záněty močového měchýře, měl by vás ale stoprocentně vidět urolog. V rámci vyšetření vám totiž může doporučit podrobnější vyšetření močových cest - rentgenové a dnes hlavně CT vyšetření, cystoskopii a kalibraci močové trubice. Nad zánětem močových cest byste nikdy neměli mávnout rukou. Téměř u poloviny žen, u nichž spontánně odezněl nekomplikovaný zánět močového měchýře, vznikne do jednoho roku recidiva. Časté záněty dolních močových cest vedou až k chronickým změnám jejich sliznic. Mohou být dokonce příčinou přestavby stěny močového měchýře, a ten má pak menší kapacitu.

Mohou se přidat i ledviny!

Ledviny mají za úkol zbavit tělo odpadních látek, které jsou z těla vylučovány v moči, a rovněž udržovat hladinu tekutin v těle. A také zde vznikají některé pro život důležité látky. Neléčené nebo nedostatečně léčené infekce močového měchýře mohou vyvolat zánět ledvin, a to podle zveřejněných údajů v poměru 18:1 až 28:1. Jak jej poznáte? Cítíte tupou tlakovou bolest a napětí svalstva v bedrech. Pravděpodobně je provází vysoká teplota, která může být doprovázena třesavkou a celkovou zchváceností. Moč může být zkalená, někdy s příměsí krve. A samozřejmě - objevují se tytéž příznaky jako při zánětu dolních cest močových - pálení či řezání a častější nucení na močení. Akutní zánět ledvin patří vždy do rukou lékaře - urologa, internisty nebo nefrologa. Cílem základního vyšetření na urologii je vyloučit jako příčinu zánětu zhoršený odtok moče z ledvin, vyvolaný překážkou v močovodu (močový kamínek, zúženina močovodu, nádor, krevní sraženina). Toto vyšetření je nutné před nasazením antibiotik. Provádí se jednoduchým ultrazvukovým vyšetřením, které vylučuje hromadění moče v ledvinách. Podle závažnosti může lékař doplnit ultrazvukové vyšetření CT vyšetřením. Při nekomplikovaném zánětu ledvin vám po vyšetření lékař předepíše antibiotika podle vašeho stavu a přidružených nemocí na 7 až 14 dní. Součástí léčby je dieta - strava by měla být pestrá a nedráždivá s dostatečným příjmem tekutin. Z bylinných čajů je třeba pečlivě vybírat - ty s močopudným účinkem nejsou vhodné. Rovněž tak byste se měli vyvarovat alkoholu, kávy a silného černého čaje. Při léčení zánětu ledvin je nutný tělesný klid; kromě prvních dnů nemusíte být v posteli, ale fyzická práce, třeba jen v domácnosti, není vhodná. Zánět ledvin je vždy považován za potenciálně rizikové onemocnění, které může být důvodem velmi závažných komplikací. A proto bychom si je měli pečlivě chránit. Přitom podle odborných odhadů trpí téměř každý desátý obyvatel ČR nějakým onemocněním ledvin. Většina z nich to však vůbec netuší. Pro náš život jsou však ledviny stejně důležité jako třeba srdce nebo plíce.

Víte, že záněty močového měchýře jsou druhou nejčastější příčinou absence žen v práci?

Co si pamatovat

Pokud víte, že trpíte opakovanými záněty močových cest, můžete pít preventivně čaj ze směsi kořenu kozlíku, omanu, proskurníku,chmele, mateřídoušky, natě mařinky a semena tykve. Úkolem čajů a dalších přípravků z rostlin je doplnit běžnou stravu a posílit tak obranyschopnost organismu vyčerpaného stresem, fyzickou námahou a třeba i znečištěným životním prostředím. Součástí léčby při zánětech dolních močových cest může být i jóga, a zejména pak akupresura, kterou zvládne každá žena. V žádném případě by ale neměla nahrazovat standardní léčbu. Používat lze tyto akupresurní body: jednu šířku prstu nad stydkou kostí, na horním okraji stydké kosti ve střední čáře, na hřbetu nohy v jamce za skloubením metatarzálních kůstek palce a druhého palce, na hřbetu nohy, půl šířky prstu před skloubením prvního a druhého prstu nohy zkraje. Body je třeba pevně, avšak citlivě zmáčknout a držet po dobu dvou až tří minut. Bylinné čaje, jóga i akupresura pak mohou být vhodnou součástí léčby zvolené praktickým lékařem nebo lépe rovnou urologem.

Štítná žláza

Jste často nepozorná, podrážděná a marně bádáte nad tím, čím to může být? Jste zrychlená? Rychle a překotně mluvíte a přestože hodně jíte, tak hubnete? Nebo jste naopak zpomalená, hrubne vám hlas a přibíráte na váze, i když ani nemáte chuť k jídlu a do jídla se musíte nutit? Za oběma stavy může být nedostatečná činnost štítné žlázy.

Štítná žláza je největší žláza s vnitřní sekrecí. Je uložená na přední straně krku nad chrupavkou štítnou a pokud není zvětšená, není viditelná ani hmatná. Pro tělo vyrábí dva hormony - tyroxin, který má tři molekuly jodu a trijodthyronin, který má tři molekuly jodu. Liší se od sebe pouze rychlostí nástupu účinku a délkou jeho trvání. Trijodthyronin začíná působit rychleji, ale působí kratší dobu, zatímco u tyroxinu nastupuje účinek pomaleji, ale trvá déle. Se štítnou žlázou mají častěji problémy ženy, protože na ženský organismus jsou kladeny vyšší nároky, pokud jde o tvorbu hormonů štítné žlázy - a to už v období dospívání, kdy začínají menstruovat, dále v období těhotenství a laktace.
 
Proč nás zlobí štítná žláza?

Možná by vás ani nenapadlo, kolik toho má štítná žláza na starosti. Hormony, které produkuje, ovlivňují metabolismus cukrů, tuků, bílkovin, vývoj, růst, ale i centrální nervový i srdečně-cévní systém, kostní i svalovou hmotu, podílejí se na tvorbě tepla a mají vliv na hospodaření organismu s vodou a solí. A proč někoho štítná žláza zlobí a jiného ne? Jako u všech nemocí je to kombinace vlivů genetických, tedy sklonu k určitým chorobám v rodině, a vlivům zevního prostředí. Například normální velikost a funkce štítné žlázy je závislá na dostatečném příjmu jodu, což byl v Čechách až do zavedení povinné jodizace kuchyňské soli velký problém. Za mnoha nemocemi štítné žlázy také stojí takzvaná autoimunitní onemocnění. V našem civilizovaném světě se totiž setkáváme s velkým množstvím cizorodých látek, které jsou obsažené v jídle, pití i v kosmetických přípravcích, a proti nim nás náš imunitní systém musí bránit. Má toho ale tolik na práci, že při kontrole štítné žlázy zareaguje zbrkle na něco v krvi (co samo o sobě ani není pro organismus nebezpečné), začne s tím bojovat pomocí protilátek, a teprve protilátky mohou zapříčinit různá onemocnění štítné žlázy. Život ve stresujícím prostředí navíc zvyšuje napětí mozkové kůry, a tím i zvýšenou dráždivost imunitního systému.

Juvenilní Struma trápí mladé

Ale vraťme se k jodu. To je stopový prvek, který tvoří asi 60 % objemu hormonů štítné žlázy. Při nedostatku jodu štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů a dochází k nepříznivým změnám v celém organismu. Nedostatek jodu působí zvětšování štítné žlázy, takzvanou strumu. Hlavně u dětí a mladistvých je hlavní příčinou vzniku strumy nedostatečný příjem jodu. Tehdy vzniká tzv. juvenilní struma, protože v období, kdy člověk roste a vyvíjí se, potřebuje organismus dostatek hormonů štítné žlázy. Nemá-li dostatek jodu k tvorbě hormonů, štítná žláza zvětší svůj objem ve snaze vychytat z krve co nejvíce jodu potřebného k tvorbě hormonů. Neléčená juvenilní struma může člověka trápit až do dospělosti, u žen se pak v době těhotenství a laktace, kdy jsou kladeny zvýšené nároky na množství hormonů produkovaných štítnou žlázou dále zvětšuje.
 
Léčba Strumy

Prostá juvenilní struma bez uzlovatění se léčí dostatečným příjmem jodu a někdy přidáním malého množství tyreoidálních hormonů. Jde o supresní terapii, při níž se trochu potlačí tvorba hormonu thyreoliberinu (TSH) v hypofýze. Hormon TSH totiž nutí žlázu růst a pracovat. "Při větších komplikacích, tedy u strumy s uzlovatěním, kdy není naděje na vymizení uzlů konzervativním postupem se pacient zpravidla nevyhne operaci. U neléčené strumy může dojít k vývoji tzv. kompresivního syndromu, kdy jsou utlačeny krční žíly, dochází až k otoku krku a hlavy, je utlačena dýchací trubice a pacient se dusí," upozorňuje lékař a vyzývá tak pacienty k včasné návštěvě lékaře, pokud si všimnou oni sami nebo někdo z jejich rodiny boule na krku. Zároveň však platí, že ne každá rychle vzniklá boule na krku musí znamenat závažné onemocnění. K relativně rychlému růstu strumy dochází hlavně u maligního nádoru štítné žlázy. V dnešní době jsou ale všechny tyto extrémní stavy naštěstí vzácné.

Snížená funkce štítné žlázy

Už jsme se zmínili o tom, že lidé, kteří trpí poruchou štítné žlázy, mohou být buď zrychlení, nebo naopak zpomalení. Zastavme se nejprve u těch, kteří trpí tzv. hypotyreózou, tedy sníženou činností štítné žlázy. Snížená funkce štítné žlázy u nás trápí pět až osm procent obyvatelstva. Navíc postihuje i poměrně značné množství těhotných, proto by měly být podrobovány kontrole. Nedostatek hormonů štítné žlázy představuje totiž zdravotní riziko nejen pro matky ale hlavně pro vývoj plodu v děloze. Neléčená nebo nesprávně léčená hypotyreóza může vést k řadě zdravotních obtíží. A jak se projevuje? Zpomalením metabolických dějů v buňkách celého těla, člověk je celkově pomalejší, má hrubší hlas, přibere na váze, přestože nemá chuť k jídlu, jeho fyzická výkonnost klesá a zpomaluje se srdeční frekvence. Při závažné hypotyreóze se může hromadit volná tekutina v dutinách tělních v osrdečníku, plicích, břiše, člověk má zácpu, suchou kůži a sklon k ekzémům. V podkoží se hromadí kyselé mukopolysacharidy a vzniká tzv. plechové předloktí. Nemoc se léčí podáváním hormonů štítné žlázy. Dávka se musí postupně a pomalu zvyšovat až do plné substituční dávky - podání plné substituční dávky najednou u staršího člověka nebo člověka s ischemickou chorobou srdeční by mohlo zapříčinit srdeční selhání.

Zvýšená činnost štítné žlázy

Hypertyreóza nebo také tyreotoxikóza se naopak projevuje urychlením všech metabolických dějů a je opakem hypotyreózy. Trápí přibližně dvě procenta populace. „V tomto případě je člověk urychlený, rychle a překotně mluví, hodně jí ale hubne, má průjem , opocenou a teplou kůži. Urychlením metabolismu se organismus zbavuje energie, pro pacienta je například obtížné zvednout se ze dřepu, popisuje lékař. Součásti léčby je klidový režim a nasazení tzv. tyreostatik - léků, které tlumí tvorbu hormonu ve žláze a jejich výdej ze žlázy do krve. Dávka léku se postupně upravuje, snižuje, musí se ale ponechat dlouhodobě, nejčastěji jeden a půl roku, jinak dochází často k recidivám onemocnění. Často se v první fázi onemocnění používají léky ovlivňující vegetativní nervy, tzv. betablokátory. Při neléčení zvýšené činnosti štítné žlázy hrozí postupné selhávání funkce orgánů celého těla. To se totiž zbavuje energie výdejem tepla, pocením , třesem i hyperaktivitou. Selhávají játra a dochází k srdečnímu selhání. U tzv. tyreotoxické krize i přes veškeré možnosti současné medicíny pacienti asi v polovině případů umírají. Naopak, je-li hypertyreóza včas diagnostikována a správně léčena, nezanechává žádné následky a dochází ke kompletní úpravě všech příznaků včetně neurologických a kardiálních.

Co si pamatovat

Jod ve stravě je pro zachování normální činnosti štítné žlázy nezbytný. U dětí a dospívajících je přísun jodu zvlášť důležitý, stejně jako u těhotných žen, protože je zásadní pro vývoj mozku plodu. Největším zdrojem jodu jsou mořské ryby, řasy a plody moře. Jod je i ve vejcích, jogurtech, mléce, tvrdých a plísňových sýrech, brokolici, třešních, minerálních vodách a jodizované kuchyňské soli. Některé potraviny, například syrové zelí, arašídy nebo hořčice, narušují schopnost organismu využívat jod k tvorbě hormonů ve štítné žláze. Tyto potraviny se nazývají strumigeny, ale pokud se nekonzumují v nadměrném množství, nemají velký význam. Ovlivňují vznik strumy, jen pokud máme nedostatečný přísun jodu. Vznikem strumy jsou nejvíce ohroženi vegani.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------