Když odhalíte nevěru, můžete dělat různé věci. Sbalit mu kufry, křičet a brečet jako šílená, vyčítat, vyhrožovat, najít si sama milence, odjet na Havaj ... Ale jen něco z toho vám ho vrátí zpátky. Zjistit, že váš osudový muž kromě vás miluje i jinou, tráví s ni volný čas, hladí ji, miluje a kupuje jí dárky, je peklo. Máte právo udělat mu pořádnou scénu, sbalit mu trička a poslat k čertu. Jenže to vám nepomůže.
Už to víte jistě. Prostě vám zahnul nebo zahýbá - stejně jako se to stalo milionům jiných žen ... Ale co teď? Jak se s tím vyrovnat? Jak s tím žít a smířit se? Odpustit? Neodpouštět? Být s ním dál nebo vztah ukončit?
Pokud si zlomíme ruku, rychle získáme ponaučení, že některé předměty bývají pevnější než naše končetiny. Také po první chřipce si osvojíme pravidlo, že chodit v zimě bos není nejlepší řešení. Tak proč se nepoučitelně vrháme do vztahů předem odsouzených k nezdaru - znovu a znovu jak vosy na sladké? Proč se chováme jak idioti a trpíme jak zvířata?
Než pustí korunu, stokrát ji obrátí v dlani. Je lakomý až běda. Jediné
hodnoty, které uznává, jsou ty materiální. Ano, takové příběhy jsou a právě takoví lidé chodí mezi námi. Máte doma spořivého partnera, manžela, otce? Kam až dokáže se svou povahou zajít? Zde jsou vaše odpovědi.
Přišlo to, čeho jste se vždycky bál nebo bála: je konec. Už nebude následovat
happy end, červená knihovna se nekoná, ta patří jen do starých románů.
Nastal čas vyrovnat se s faktem, že společný život skončil. Skončily
sny, plány, naděje, podpora citová i finanční. Co dělat, abyste se z
toho nezbláznili?