Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Čeští lékaři v Německu a v ČR, Česká republika je jen továrnou na výrobu lékarů

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7305

Jsme na Facebooku

Staňte se fanouškem na facebooku
Denně info o nových článcích tohoto webu na facebooku!

Web běží na serveru:

WEDOS

Čeští lékaři v Německu a v ČR, Česká republika je jen továrnou na výrobu lékarů Email
Úterý, 29. listopad 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2542x

cr-tovarna-na-vyrobu-lekaru-pro-zahranici

Podle odhadů ročně odejde za prací do ciziny 350 až 400 českých lékařů a lékařek, z toho polovina hned po ukončení lékařské fakulty. Často uvádějí, že je vyhání nepřátelský systém postgraduálního vzdělávání a chaos, který podle nich v českém zdravotnictví vládne, na třetím místě pak platy, které jsou v Česku oproti cizině několikanásobně nižší.

___

___

Mladí lékaři a lékařky slyší proto na přijatelnější podmínky pro složení atestace, práci bez nadměrných přesčasů, lepší plat a benefity,
jako je bydlení, školka pro děti či zaměstnání pro partnera či partnerku, které jim náboráři zahraničních pracovišť nabízejí.
Letos (2016) poosmé lovili náboráři z Německa a Rakouska české zdravotníky na Mezinárodních JOB days lékařství a zdraví a podruhé na Mezinárodních JOB days pro zdravotnický a pečovatelský personál. Akce v pražském hotelu NH Prague City přilákala 21. a 22. října na 1500 zdravotníků, z nich zhruba 150 by chtělo v některé ze 40 zúčastněných nemocnic nastoupit.

U většiny stánků byli po oba dny personalisté ve dvojici s českým lékařem či lékařkou, kteří u nich už pracují a kteří zájemcům předávali zkušenosti. Podle generálního manažera pořádající agentury RTK International Randolfa T. Kunerta mají čeští lékaři a lékařky
i sestry stejné možnosti dostat se do vedoucích pozic jako jejich němečtí a rakouští kolegové. 

Kunert vyzdvihl zejména platy – lékaři absolventi mohou počítat s ročním platem 51 000 eur, se službami až 60 000 eur. Odborní lékaři si přijdou na 85 000 eur, platy vrchních lékařů činí 115 000 eur a vedoucích lékařů kolem 200 000 eur. K tomu se proplácejí odměny za dodatečné služby.

Nástupní platy sester a pečovatelek se pohybují v závislosti na pozici a spolkové zemi od 24 000 do 30 000 eur ročně, k tomu je příplatek 20 až 30 procent za služby. Zaměstnanci mohou počítat s benefity, jako je penzijní připojištění, pomoc při hledání bytu a finanční podpora při stěhování rodiny, školka v areálu nemocnice, příspěvek na kvalifikační a jazykové kurzy.  

 

V Německu není nic problém - "v Česku pro mě nebylo ani místo v přípravě na atestaci na ARO"

 Třicetiletá MUDr. Patricie Nedorostová, lékařka ARO Klinikum Passau, je v Německu tři a půl roku a chystá se na atestaci. „Největší motivace k práci v Německu pro mě byla ta, že v Česku jsem neměla možnost udělat si atestaci,“ řekla MT. V nemocnici v Plzni pro ni místo nebylo, musela by se stěhovat, tak proč ne rovnou do Německa. Jako dítě žila v Rakousku, německy celkem uměla, v tříměsíčním kurzu si jazyk oživila. O pasovské klinice se dozvěděla na JOB veletrhu, nechala kontakty, postupně si ale sama našla práci ve třech nemocnicích. Právě když zvažovala změnu počtvrté, přišla nabídka z Pasova. 

Ze zkušenosti ví, že podmínky pro přijetí se v jednotlivých spolkových zemích liší. Aprobaci dostala v Düsseldorfu, kde musela složit jazykovou zkoušku, což v jiných spolkových zemích nebylo. „Každý si může najít na webu lékařské komory požadavky pro danou spolkovou zemi,“ poradila.

V Německu je spokojená, v žádné nemocnici, kde pracovala, se k ní nechovali nepřátelsky. „Všude se najdou lidé víc nebo méně příjemní, ale určitě jsem nikdy neměla pocit, že by mi dávali najevo, že jsem cizinka,“ řekla. Pracovní podmínky jí vyhovují, určitě by si ale zájemci o práci v německých nemocnicích neměli představovat, že tam dostanou spoustu peněz za málo práce. „Musím říct, že v Německu se opravdu nadřu. Mých osm hodin je plně naplněno prací, mám půlhodinovou pauzu, odcházím v 16:00 domů. Vždy mě někdo vystřídá, což je výhoda,“ popsala.
Pracuje ve směnném provozu, když začíná ve 22:00, odchází druhý den po službě domů. „V ČR jsem pracovala pátek, sobota, neděle, pondělí, což když děláte na oddělení, kde se toho moc neděje, se dá přežít, ale ve fakultní nemocnici na chirurgické ambulanci je to k nevydržení,“ řekla.

Studium na plzeňské lékařské fakultě si chválí, dalo jí dobrý základ. Pokud by srovnávala české a německé lékaře, Češi mají schopnost poradit si sami, což jim dává určitou výhodu. „Zdravý rozum máme zachovaný, nejedeme slepě podle tabulek,“ řekla. 

Nevýhodu českých fakult oproti německým vidí v tom, že v ČR nemají medici téměř žádnou skutečnou praxi. Třeba při praktikách z gynekologie trávila celé dny čekáním na chodbách, nikdo na ni neměl čas.

„V Německu to funguje naprosto jinak – studenti v šestém ročníku vůbec nechodí do školy, každý si musí zajistit praxi v nějaké nemocnici, kde se stane součástí týmu, chodí na sály, na oddělení. To je obrovské plus – my toho máme hodně v hlavě, ale na začátku to neumíme aplikovat.

Oni nemají tolik teorie, ale na začátku působí suverénněji. Bez teorie to ale v medicíně nejde, takže se mnohdy ukáže, že na tom jsme nakonec lépe my,“ shrnula.

V přípravě na atestaci sbírá výkony, potvrzují se jí odpracované roky, absolvované semináře, kurzy. Nemocnice jí přispívá na kurzy, díky slušnému platu si je může i platit, což v Česku byl problém. Na kurzy dostává volno. V Německu lze první dva roky přípravy absolvovat v menší nemocnici, pak přejít do velké, což v ČR zatím nejde. Její manžel sbíral v ČR kredity dva roky v malé nemocnici, k atestaci mu to neuznali. S manželem oba nyní žijí v Německu. Kvalita života jim stoupla. 

„Není to jen o penězích, já jsem i v Plzni vydělávala díky službám dobře, v Německu ale pochopitelně vydělávám víc a můžu si víc dovolit,“ shrnula.

 

V Německu se nestane, že se vzdělání neuzná, protože klinika nemá akreditaci

Čtyřiatřicetiletý MUDr. Štěpán Sulek, zástupce primáře na dětské a dorostové psychiatrii Hildburghausen, pracuje v Německu pět let. V Česku byl na fakultním pracovišti na formálně zkrácený úvazek, pracoval ale plný počet hodin. Služeb mnoho neměl, jeho manželka v menší nemocnici mimo Prahu měla osm až jedenáct služeb do měsíce, nemohla po nich domů, to vše za lehce nadprůměrný příjem. Kariérní postup by u něj byl
spojen s ještě větší pracovní zátěží, která by nebyla adekvátně ohodnocena. „Neměl jsem potíže se stážemi k atestaci, ale ona dostala smlouvu, že pokud chce jít na stáž, musí se zavázat se smluvní pokutou půl milionu korun na pět let, což nepodepsala,“ vysvětlil jeden z důvodů odchodu Sulek, který dřív  působil v občanském sdružení Mladí lékaři. 

Sdružení se snažilo dosáhnout změny, co se týká platového ohodnocení, formálně krácených úvazků, stabilizačních dohod a atestačních programů. „V podstatě vůle nebyla. Mladí lékaři vznikli v roce 2010 a dodnes změny k lepšímu, jak to pozoruju zvenčí, nejsou nikterak zásadní,“ řekl. Tehdy vedení řady klinik, včetně té jeho, snahy sdružení nepodporovalo. „Smlouvu na poloviční úvazek mi tehdy prodloužili nejprve o měsíc,“ vzpomíná. 

Se zapojením na novém místě v Německu problém neměl, první tři měsíce byl zodpovědný za somatická onemocnění, přitom chodil na jazykový kurz. Nemocnice mu při přijetí nabídla ubytování, to nechtěl, nemocnice mu tedy pomohla najít byt, který si platí sám. „Byla to tedy počáteční investice, ta se ale dá odečíst z daňového základu,“ řekl.

Na fakultní nemocnici v ČR, kde se hodně naučil, vzpomíná v dobrém, pracovní podmínky v Německu se mu ale zdají lepší, jsou podle jeho vyjádření „férové, prostředí je více kolegiální“. V přípravě na atestaci má lékař tři dny ročně na vzdělávání a ví, kolik nemocnice přispěje. Může se zavázat, pokud chce, aby mu klinika přispěla víc, ale pokud nechce, pak na rozdíl od ČR si kurzy dokáže zaplatit ze svého platu.

Postgraduální vzdělávání organizuje v Německu lékařská komora. Oprávnění vzdělávat mají vedoucí lékaři, není to na instituci. „Nemůže se nikomu stát, že by někde nastoupil a pak zjistil, že se mu vzdělávání neuznává, protože klinika není akreditovaná,“ řekl. Vzdělávací programy trvají v Německu zhruba stejně, a pokud člověk doloží, že je absolvoval v Česku, jsou mu v Německu uznány.

 

Vyhnalo mě chaotické české zdravotnictví, říká mladá lékařka

Třiatřicetiletá MUDr. Eva Wallenfelsová, neuroložka v Asklepios Fachklinikum Teupitz u Berlína, pracuje v Německu pět let. V Česku prošla třemi nemocnicemi. K atestaci se začala připravovat na rehabilitaci v Kladrubech, odkud by na dva roky v rámci povinného interního základu musela
přejít na neurologii. Odmítla stabilizační dohodu, kdy by jí klinika vzdělávání zaplatila, ale musela by se zavázat na pět let po atestaci. Z Kladrub proto odešla na neurologii do Benešova, kde měla až osm služeb do měsíce a žádnou pravidelnou příslužbu zkušenějšího lékaře na telefonu.

Pak odešla do Nemocnice Na Bulovce, ale ani tam jí to nevyhovovalo. „K odchodu do Německa mě vedlo chaotické české zdravotnictví, to, že člověk hodně pracuje a dostává za to málo peněz, že nikdy neví, kdy si bude moci udělat atestaci, protože se nedostane na povinné praxe a vzdělávací akce, popřípadě ho nutí vzít si dovolenou a zaplatit si to,“ řekla MT. Kliniku v Německu si našla sama, poslala e-mail s životopisem a motivačním dopisem, do dvou týdnů dostala pozvánku na pohovor. Podmínka byla dva dny tam hospitovat, aby ji poznali a i ona si udělala představu, jak to tam chodí. Němčinu musela znát na úrovni B2, tři měsíce byla na intenzivních jazykových kurzech, nyní je požadavek ve většině spolkových zemí úroveň C1. 

Pracovní podmínky v Německu jí vyhovují, do služeb přichází ve 13:30 a odchází ráno v 9:00 po hlášení. „Kvalita života je jiná, než když jsem přišla do nemocnice v 7:00 a odcházela druhý den v 16:00 nebo i později. Člověk stíhá sporty, tancování, vyspí se, není frustrovaný, unavený,“ ocenila. 

Maximálně mohou být 24hodinové služby, ty bývají o víkendu, nestane se, že by byla 48 hodin v práci. Po službě je ze zákona povinná 24hodinová přestávka před další službou.

„O finanční stránce nemluvím, to je někde jinde. Za co jsem ráda je, že máme možnost při službě zavolat zkušenějšího lékaře, poradit se o komplikovaném případu. Nevynadá, že rušíte, je to jeho práce, vy si případ zkonzultujete, máte zpětnou vazbu. Jako atestovaná už rozhodnu spoustu věcí sama, ale když někdo za vámi stojí, to je hezké. Šéf je velmi vzdělaný člověk, známý po Německu, když vidí, že pracujete dobře, zaplatí semináře včetně ubytování, dostanete na to volno. Když člověk na seminářích vidí, co se dělá jinde, získá neuvěřitelnou motivaci,“ shrnula. 

Cení si na své práci v Německu zejména možnosti vzdělávat se a dostat se dál. Za další výhodu považuje to, že klinika je dobře technicky vybavená. „Děláme všechno, co moderní neurologie nabízí, na spoustě univerzitních klinik v Česku se to v takovém měřítku jako u nás nedělá,“ řekla. Mezi kolegy má Češku, ale i Makedonce, Rumunku, Rusku a lékařku ze Salvadoru. Bydlí v Berlíně, klinika jí nabízela ubytování v místě,
chtěla ale do velkého města, kde si našla byt.

  

Mnichovskému centru v Německu chybějí hlavně zdravotní sestry

Deusche Herzcentrum München potřebuje hlavně sestry, lékařů má dostatek, řekl MT personalista centra Thomas Kantor.  Zkušenosti se zahraničními pracovníky tam mají dobré, nejvíc jich je z Portugalska. Mezi lékaři 70 procent tvoří Němci, 30 procent cizinci, mezi sestrami 80 procent Němci a 20 procent cizinci. Německé sestry odcházejí do Skandinávie, kde za stejnou práci berou víc. České sestry se mohou uplatnit, pokud znají němčinu, stačí znalost na úrovni A2, musejí složit další odborné zkoušky. Sestře, která si vezme s sebou rodinu, pomůže nemocnice

zajistit byt, dá příspěvek na stěhování, nabídne práci pro manžela i v jiné profesi než zdravotnické.

 

 

Člověk může rychleji stát na vlastních nohou

Vstřícnost německých nemocnic potvrdilo MT i několik sester, které na JOB veletrhu byly a zkušenost s přechodem k zahraničnímu zaměstnavateli mají. Dana, která po ukončení školy nemohla najít práci, protože všude chtěli jen sestry s praxí, prošla v Německu půlročním školením, pak práci dostala. Jitka zase oceňuje, že má možnost se dál vzdělávat, ročně 20 až 30 hodin s příspěvkem zaměstnavatele. „Do Německa nás přivedly lepší pracovní podmínky – člověk může rychleji stát na vlastních nohou, má víc možností, víc podpory, jistoty, může se rychleji vzdělávat,“ shodly se. 

 

Je potřeba vytvořit lékařům podmínky, aby v Česku zůstávali

JOB veletrh v samých počátcích v roce 2010 českým lékařům podle předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů MUDr. Martina Engela velmi pomohl během akce Děkujeme, odcházíme. Odboráři dostali argument proti tvrzení politiků, že lékaři stejně nemají kam odejít. „Náborová akce německých klinik pokračuje, český lékařský systém vysává, ale je to legitimní, protože Němci si uvědomují, že nejsou se
svými lidmi schopni krýt požadavky evropské direktivy o přesčasové práci, zatímco naši politici vlastní lékaře vyhánějí tím, že nejsou schopni tady vytvořit adekvátní podmínky,“ řekl MT Engel. 

Lékaři v Česku jsou podle něj 300procentně přetěžováni. „Zatímco Němci se starají o naplnění českými doktory, se kterými je tam spokojenost a jsou naprosto kompatibilní a schopní v Německu pracovat, my se ohlížíme po státech, jako je Ukrajina,“ řekl.

Odmítl, že by odbory stavěly „xenofobní hráze“, když ukrajinské lékaře odmítají, v Česku už pracují desítky ukrajinských lékařů. Jen zhruba každý desátý je podle Engela schopen pracovat jako lékař. „Ostatní se potácejí na úrovni mezi medikem a začínajícím lékařem a mají podivné specializace, které nejsou s EU kompatibilní,“ řekl. Odbory proto chtějí spolu s lékařskou komorou prověřit, jaké zkoušky musejí cizinci skládat. Mají obavy, že na tyto zahraniční lékaře jsou kladeny nižší požadavky než na české, což považují za diskriminaci. 

Engel souhlasí, že legitimním řešením nedostatku lékařů do budoucna je přijímat víc studentů na lékařské fakulty. „Na druhou stranu, když teď je tisíc absolventů a z toho dvě stě jich jde do zahraničí, tak dokud se podmínky nezmění a my budeme mít třeba 1500 absolventů, tak jich odejde víc. Je samozřejmě potřeba saturovat český trh, na druhou stranu vytvořit takové podmínky, abychom měli jistotu, že většina z těch lékařů tady chce zůstat, a ne že většinu budeme vyrábět pro Německo, Skandinávii nebo Británii,“ shrnul.

Nejde podle Engela jen o platy, ale také o vzdělání a celkovou atmosféru ve společnosti. Když se odboráři snažili prosadit, aby v úhradové vyhlášce byly peníze i na nábor nových sil, nepodařilo se jim to. Vyhláška sotva pokryje růst platů stávajících zaměstnanců nemocnic. „Na nové zaměstnance není v úhradách prostor, a i ten ředitel, který by si věděl rady a nějaké lékaře uměl sehnat, tak je nemá z čeho zaplatit,“ řekl.

K údajům z JOB veletrhu o výši platů v Německu poznamenal, že odbory trvají hlavně na zachování relací – aby průměrný plat lékaře v Česku byl trojnásobkem průměrného platu v zemi, aby tedy odměňování zdravotníků v obou zemích bylo strukturou stejné.

„Nechci ani přepočítávat nástupní plat lékaře, který je tam přes 4000 eur, to je skoro 120 000 korun, ale že je to trojnásobek průměrného platu v Německu. U nás nástupní plat lékaře je menší než průměrný plat v zemi, 23 000, možná 24 000 korun při nástupu, přitom průměrný plat v ČR je
27 000 korun,“ shrnul. Podle průzkumu mezi velkými fakultními a krajskými nemocnicemi v ČR, jehož výsledky zveřejnil časopis ČLK Tempus medicorum, se platy lékařů absolventů včetně přesčasů a odměn pohybují mezi 29 800 až 55 300 korunami. Primáři si s příplatky vydělají od 72 000 do 128 400 korun, všeobecné sestry od 25 900 do 35 700 korun. 

Podle lékařské komory nejsou problémem nábory, ale neschopnost či nechuť politiků situaci řešit.

Podle mluvčího Ladislava Štichy se ale ministerstvo snaží vytvářet pro mladé lékaře podmínky, aby neodcházeli. Vedle zvyšování platů je to i chystaná novela zákona o vzdělávání lékařů, která by měla zkrátit a zjednodušit vzdělávání, v plánu je také navýšení počtu studentů lékařských fakult.

 

Zdroj: Naďa Myslivcová, Medical Tribune
Tempus Medicorum 11/2016

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny