Náhodné stránky webu
- (22.02.2013) Co rozhoduje o nasazení biologické léčby u revmatu, revmatoidní artritidy
- (19.09.2009) Exekuce na plat, platu, mzdy, neoprávněné srážky ze mzdy - jak postupovat
- (25.07.2011) Žárlivost a zvědavost - zajímá mě co si partner píše na PC a co je obsahem SMS co mu chodí
- (12.01.2020) Atestační otázky neurochirurgie 2020, doporučená literatura
- (11.06.2012) Je možné odstranění vaků, pytlíků pod očima bez plastické operace?
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Bezohledné otázky - čím můžete nechtíc někoho urazit nebo někdo může urazit vás |
![]() |
Úterý, 10. listopad 2015 | Vložil: PhDr. Michaela Peterková (psycholog, psyx.cz) | Zobrazeno: 2858x |
___ ___ Typickým rysem některých lidí je bezohlednost. Jsem obyčejná žena - no dobře, tak žena, je mi dvaatřicet. Chci vyjádřit – ne, chci řvát, co mě opravdu lidsky dostává. Je to bezohlednost.
Proč jsi tak hubená?Začnu prvním příkladem. Jsem dívka štíhlá. Až moc. Moje váha se pohybuje mezi 42 a 45 kilogramy. Přiznávám, že když hodně fouká, držím se vší silou kabelky. V instituci, v niž jsem dost dlouho pracovala, na mě nereagoval výtah – prostě se nerozjel. Měl jakési váhové čidlo, které bránilo tomu, aby v něm jezdily děti bez doprovodu dospělých. No a mě, už dost dospělou holku, výtah zkrátka ignoroval. Anorexií netrpím. Jsem prostě křehké stvoření, které ani nejí sladké, protože mu to nechutná. Moje váha mi vyhovuje, babička i maminka byly zrovna takové, s nevelkou výškou i váhou. Žádné zvláštní odchylky u sebe nepozoruju. Avšak mnohé dámy, s nimiž se na své životní pouti setkávám, docházejí ke své (i mojí) hrůze k závěru, že jsem příliš hubená. Což mi bez oklik a přímočaře sdělují formou dotazu: „Kdy už konečně trochu přibereš?“, nebo „Jak dlouho může být člověk takhle hubený?“, případně: „Kdy už začneš jíst?“ Měla bych se zřejmě omlouvat, že si dovoluju být tak vyzáblá. Napadá mě několik myšlenek. První: je vůbec slušné klást podobné otázky? Váha, barva vlasů a zevnějšek vůbec je věcí výlučně osobní povahy a okolním do ní nic není. Druhá myšlenka: proč si ti lidé myslí, že mi mohou dávat najevo, že moje tělesná konstrukce se jim nelíbí? Já k nim přece taky nechodím, abych se zeptala: „Proč jsi tak tlustá? Moc žereš, co?“
|
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------