Uspořádání místností, jejich vybavení, barvy zdí a další říkají mnohé o člověku, který je zařizoval a žije v nich. Získáme tak informace o základních povahových rysech osobnosti člověka. Jak správně "číst místnosti" nám naznačuje článek.

___

___

Řada lidí tráví mnoho hodin svého osobního a pracovního života v určitých prostorách, jimž vtiskují svou vlastní tvář. Vybírají různé dekorace, barvy, motivy odpovídající jejich estetickému cítění. Aby mohli takový prostor jako svůj vlastní, vybírají takové věci, které je symbolizují a posilují jejich vlastní sebeobraz. Kromě toho dávají obyvatelé najevo i ostatním návštěvníkům, kdo jsou a jak by chtěli být ostatními vnímáni. Věcmi, které slouží jako komunikační symboly dávají okolí najevo své postoje a hodnoty. Mohou to být jak autentické postoje, které člověk skutečně zastává, tak také fingované postoje, kdy se snaží představit se druhým v určitém světle.

Prostředí domova může také vypovídat o chování obyvatel, protože v místech, v nichž jejich obyvatelé tráví větší množství času, některé své chování opakují. Typickým příkladem velmi organizovaného chování je uspořádání CD disků podle abecedy. Příkladem extravertního chování může být kruh židlí a připravená láhev vína, která nám naznačuje, že obyvatelé často přijímají hosty. Kromě toho nám předměty v místnosti mohou vypovídat i o aktivitách obyvatel. Fotografie z dovolené na stěnách nebo sportovní oblečení vypovídá o člověku, který je otevřený novým zkušenostem.

Při posuzování osobnostních rysů obyvatel se ovšem neubráníme stereotypům. Z určitých třeba i nepřímých prvků může pozorovatel činit unáhlené závěry. Několik knih o Indii a Číně v knihovně může vést pozorovatele k tomu, že považuje obyvatele za obdivovatele asijské kultury, která je tradičně spojená se sociálně odpovědným, svědomitým a introvertovaným chováním.

Ze srovnání názorů pozorovatelů studentských ložnic a pracoven vyplynulo, že barevné, čisté, příjemné, útulné a uklizené místnosti na pozorovatele vedly pozorovatele k úsudku, že v nich bydlí příjemní a přijímající (agreeble) obyvatelé. Není jasné, co pozorovatele k takovému úsudku vedlo, je to ale nejspíše fakt, že agreebleness je spojována s pocitem vřelosti, sympatie, skromnosti a důvěry. Proto mnozí usuzovali, že příjemné místnosti musí být obývány také příjemnými obyvateli. Míra extraverze nekorelovala příliš s uspořádáním místnosti, s výjimkou přítomnosti dekorací a nepořádku. V usuzování míry svědomitosti se pozorovatelům podařilo dosáhnout věrných výsledků. Místnosti patřící svědomitým lidem byly dobře organizvoané, upravené a uklizené. Otevřenost novým zkušenostem se vyznačovala nápaditým uspořádáním místnosti a větším množstvím knih a časopisů. Velmi málo znaků se vztahovalo k míře extraverze, agreebleness a emoční stability obyvatel a pozorovatelům se příliš nedařilo tyto rysy z uspořádání místnosti vyčíst. Nejlépe se dařilo pozorovatelům vyčíst shodu mezi uspořádáním místností a osobnostními rysy v případě otevřenosti novým zkušenostem, svědomitosti a do určité míry i u extraverze, naopak u emoční stability a agreebleness se souvislost prokázat nepodařilo. To platilo jak v případě posuzování kanceláře, tak i v posuzování ložnice. Věrnější obraz o svých obyvatelích vykazovaly ale ložnice. Příčinou je pravděpodobně společenský tlak na pracovišti, kdy pracovníci nemohou svou kancelář uspořádat vždy tak, jak by chtěli a musí se podřídit určitým společenským pravidlům a očekáváním svého podniku.

Zdroj:
psychomost.cz