Článek odpovídá ve stručnosti na otázky jak se vyrovnat se svou homosexualitou a co by měl člověk dělat, pokud zjistí, že je homosexuálně orientovaný, jak by měli správně rodiče reagovat na homosexualitu, jsou gayové a lesbičky něčím odlišní, co je to registrované partnerství a měli by gayové a lesbičky vychovávat děti? Odpovědi poskytla MUDr. Hana Fifková, sexuoložka. 

___

Je třeba tuto skutečnost přijmout jako samozřejmost. O své orientaci je dobré mluvit přiměřeně – není důvod to tajit ani vyvěšovat na nástěnku.

Rodič by si měl takového sdělení vážit – je vidět, že dítě k němu má velkou důvěru. Měl by si také uvědomit, že na jeho potomkovi se ani do budoucna nic nemění. Syna či dceru si v posteli s partnerem (partnerkou) představovat nemusí, ale to nemusí dělat ani rodiče heterosexuálních dětí.

Ano – milují partnery stejného pohlaví :-). Jinak ovšem platí, že sexuální a citová orientace je jen dílčí charakteristika každého člověka a není důvod z ní dělat cedulku na čelo. Mohli bychom tak zapomenout, že dotyčný je fajn chlap nebo dotyčná je milá ženská.

Pravděpodobně mnohem častěji než dvojice heterosexuální spolu žijí především proto, že spolu žít chtějí, a nikoli proto, že spolu mají děti.

Možností uzavřít tzv. registrované partnerství stát přiznal vztahům homosexuálně orientovaných lidí alespoň částečně stejná práva, jako v tomto ohledu mají lidé s většinovou orientací. Jde o uznání právní, pomocí kterého ale stát dokázal formulovat i nezanedbatelné uznání společenské.

Mnohé z těchto dvojic už to dělají, nepotřebují ničí souhlas a je to dobře. Do svých vztahů si přivádějí děti ze vztahů bývalých. Podle výzkumů, které jsou k dispozici, nejsou děti vychovávané stejnopohlavními dvojicemi nijak ovlivněné v sexuální orientaci, pohlavní identitě a ani nejsou ani významněji frustrované ve srovnání s jejich vrstevníky.