Pro někoho tragédie, pro někoho těžká pohoda. To druhé je samozřejmě o moc lepší. Žijete právě sama, jste singles? Netrapte se a užijte si to se vším všudy. Důležité je zůstat nad věcí a nebrat to jako něco špatného, jako konec světa, ale spíš jako relaxaci a přípravu na nový vztah, tedy na něco hezkého.

Radujte se ze závisti

Ať už dobrovolně zvolená samota, či jako následek rozchodu, dá se vždy užít plnými doušky. Podívejte se na to očima svých "sto let" vdaných, rodinou utahaných kamarádek. Závidí vám a říkají si: nikdo ji nekomanduje, nemusí vařit na dvanáctou, když chce, nežehlí, v posteli nikdo nechrápe, a když už, tak tam jemně oddechuje mladý milenec ... No nejsou to samé příjemnosti? Třeba to máte trochu jinak, ale nechte okolí při jeho představách. Vplujte to role nezávislé ženy, která má mnoho času na sebe a přízemních problémů s mužským na krku se elegantně zbavila.

Jak z toho ven

Představte si, že jste několik let vdaná. Manželství je nekonfliktní, ale ani nijak akční, vše běží v zajetých kolejích. Děti jsou dospělé a samostatné. Manžel se věnuje svým koníčkům a vás bere jako bytový inventář. Všimne si vás pouze tehdy, když není večeře včas na stole. O nějakém kině či výstavě nechce ani slyšet. Sedí u televize a sleduje Kobru 11. A sex? Ani si nevzpomínáte, kdy to naposledy proběhlo a jak. Je vám lehce přes čtyřicet, vypadáte k světu, máte dobré místo v práci a doma jen povinnosti a nudu. A pokud má váš manžel ještě ke všemu nějakou opravdu nesnesitelnou vlastnost, kterou jste léta kvůli dětem tolerovala - je nejvyšší čas to rozseknout.

Podejte žádost!

Připravte se na to, že pravděpodobně nikdo ve vaší rodině nebude chápat, proč jste to, proboha, udělala ... Vždyť Vládík (nebo Pepa, Karel) nepil, držel se doma a i tu korunu dovedl vydělat. Nepochopí to vaše matka, tchyně vás bude nenávidět a manžel bude hluboce uražen. Nenechte se však "ukecat" a vybavte si geniální film Válka Roseových, tak přece skončit nechcete! Vy jste se rozhodla na život nerezignovat a aktivně si ho užívat. Věřte, že mnoho vašich kamarádek vám bude váš čin závidět. Jste v ideálním věku začít znova. Třeba si najdete partnera, třeba jen milence, se kterým budete trávit čas, který si určíte sama. Nebojte se toho, když už jste jednou single, dostatečně si to užijte. Třeba to není navždy.

Nedobrovolně sama

Velmi často však do života bez partnera spadnete po hlavě a nečekaně. Opustí vás ... Ano, pro mnoho žen je to katastrofa, nejsou připravené být samy. Mají potřebu stále se o někoho starat, a teď mají tolik prostoru pro sebe a neumějí si s tím poradit. Hledají zoufale další vztah, pak zase další a jsou stále znovu zklamávány. Potřebují čas vyrovnat se se šokem z prázdného bytu, a pokud je to hodně zlé a psychika "je nalomená, je lépe zajít se vybrečet ke kamarádce nebo k psychologovi. Ale nakonec stejně je potřeba situaci přijmout. To, že si pohodovou samotu mohly náležitě vychutnat, pochopí až po letech.

Volba bez kompromisů

Vybrat si single život programově byla dříve téměř nemyslitelná volba, v současnosti je to však běžná praxe mladých žen. Často se k takovému životu uchylují ženy s nalinkovanou a úspěšnou kariérou: vědkyně, umělkyně, podnikatelky a diplomatky. Sebevědomé ženy, které mají žebříček hodnot i nároky na soužití postaveny dost vysoko. A muže vedle sebe každodenně nepotřebují. Nevzdávají se sexu a citů, ale o kompromisy v partnerství vůbec nestojí.

Na plný plyn

Není zas tak špatné žít sama. Nemusí to být na vždy, ale může to být opravdu pohoda. Kdy jindy se můžete seberealizovat, poddat se nezávaznému sexu, věnovat se koníčkům? Vždyť jakékoli soužití muže a ženy s sebou přináší vždy kompromis. Jste-li sama, nemusíte nic, jen to, co sama chcete. Kuřte v obýváku, noste o víkendu příšerné bomby, natáčky a tepláky, uvařte si hrnec kuskusu, čtěte si romantické příběhy o lásce, střídejte mladé milence a na dovolené si na diskotéce pěkně divoce zatančete na barovém pultu (v Bulharsku to právě frčí). I když pak najdete toho pravého a zase budete žít v páru, na tohle období budete určitě dlouho vzpomínat.

Ideály a realita

Znáte to - v podstatě standardní schéma doby nedávno minulé: Kolem dvacítky přišla láska jako trám, spolu se skálopevným přesvědčením, že právě nám vydrží až za hrob. Kolem třicítky zase vědomí nepostradatelnosti a odevzdanosti, ztráta koníčků i případného egocentrismu - žijeme přece pro rodinu, budujeme zázemi svým potomkům, jež jsou plně odkázáni na naši každodenní péči. Nekonečný kolotoč rodina - práce (zaměstnané ženy dnes ještě stále obstarávají 80 procent domácích prací) pozvolna zpestřují nečekaná domácí zemětřesení. Neserióznost, lži, nevěry, netečnost, hrubost či závislosti a podivínství partnera nás dovedou od trápení k nedůvěře, znechucení, odcizení, únavě i opovržení, které vyústí v radikální řešení.

Kolem čtyřicítky proto míváme za sebou minimálně jedno posílení rozvodových statistik. Ze tří českých manželství vydrží jedno, v rozvodovosti dosahujeme světový primát. Zařadíme se tak mezi dvě třetiny rozvedených žen, které zůstávají samotné s dětmi jako samoživitelky. Dohromady pečujeme o téměř 25 tisíc nezletilých dětí, ty zletilé již statistiky nezahrnují. V manželství jsme podstatně víc než vlastní kariéru podporovaly kariéru partnera, kterého po rozvodu čeká mnohem bezstarostnější život, přesto jsme to převážně my, kdo podává žádost o rozvod.

Logika tohoto rozhodnutí je jednoduchá. Jsme to my, kdo zvládá práci, děti a domácnost. Nestabilní a egocentrický muž, přestože jsme mu ochotny mnohé tolerovat i odpustit, znamená pro nás těžko zvládnutelnou zátěž. Je důležité, když si to uvědomíme dříve, než se to projeví na naší psychice a zdravotním stavu. I když jsme daly sbohem domácímu násilí, psychickému či fyzickému, zbavily se zátěže promiskuitního, nespolehlivého, nepříjemného a ubíjejícího partnera, místo vítězství pociťujeme spíš deziluzi, bezmocnost a lítost nad ztrátou svých "nejhezčích let".

Co dál?

V průběhu let jste ani nezaregistrovala, kdy se z vás stala konzervativní, nenáročná, šedá myš obětující se pro druhé. Teď máte možnost změny. Jste odpovědna jen sama za sebe, zodpovídáte se pouze sobě. Nezávislá žena, které nechybí životní moudrost, zkušenosti a nadhled, má ty nejlepší předpoklady, aby dokázala pořádně si vychutnat
krásné momenty života. Pohodový, klidný domov, kde nikdo neřve, nevyčítá a nekritizuje, otevřené možnosti seberealizace a svobody výběru, to jsou lákadla, kterým se jen těžko odolává.

Nový partner - vybírejte, jak je libo

Účelový patriarchální model počítal se společenským postavením výsostně dominantního muže, který materiálně zabezpečoval rodinu, a se submisivní, mladou, zdravou a výkonnou ženou, způsobilou pro plození potomků. Tato vývojová fáze je už za námi a přetrvávající konvence jen čekají, kdy je konečně rozneseme na kopytech.
Děti se nám osamostatnily a my se můžeme plně soustředit na svůj postup v práci, můžeme se začít angažovat jako občané ve sdruženích, spolcích i v politice, postavit se proti věcem, s nimiž máme špatné zkušenosti a které nám nevyhovují, včetně omezujících zábran v myšlení lidí, zastaralých společenských norem a zažitých schémat.
Moderní doba přeje například odtabuizování partnerských modelů, které nejsou v obecném povědomí ještě úplně zažité. Stejně přirozené jako partnerství zralého muže s mladší ženou je i partnerství mladšího muže se zralou ženou. Takové vztahy existují odjakživa, ale ne vždycky byly považovány za společensky přijatelné. Víte, že každá třetí svobodná žena dnes dává přednost mladšímu muži před svými vrstevníky? Aby ne, když vypadáme mnohem lépe než stejně staří chlapi!

Tím však není řečeno, abyste se vyhýbaly starším mužům a svým vrstevníkům. Naopak - vězte, že váš záběr je mnohem širší a nejistota i strach z mladších mužů jsou naprosto zbytečné.

Kde nic, tu nic ...

Pokud vás - a hlavně vaše neúnavné libido - minulé vztahy dostatečně nepoučily a v koutku duše přece jen pomýšlíte na trvalý vztah nebo nové manželství, uvědomte si několik faktů:
Každý desátý muž nad 21 let je impotentní, což se s věkem neúprosně zvyšuje. V naší širší cílově skupině, kterou představují muži od 35 do 65 let, trpí různými formami impotence 53 procent mužů, čili minimálně každý druhý. Pokud k tomuto počtu pro partnerský život "nepřijatelných" mužů přidáme muže homosexuálně orientované, muže žijící spokojeným sexuálním životem v manželství nebo v partnerství, plus podivíny, bezdomovce, nevzdělance a muže ve výkonu trestu, je jich přes
60 000, což činí téměř 90 procent z celkového počtu odsouzených, procento výskytu potenciálních partnerů je skutečně mizivé. Že musíme značně slevit ze svých požadavků na partnera, je nabíledni. Není pak divu, že ženy tvoří šest z deseti svobodných osob od 40 do 70 let. Dožíváme se však vyššího věku než muži, proto většinu nejstarších žen tvoří vdovy (v některých zemích až 60 procent).

Single trend narůstá

Počet mladých lidí, žijících single, narůstá. A stejně tak narůstá počet spokojených "single" žen všech věkových kategorií. Nezávislá žena však není ani feministka, ani robot bez přirozených lidských potřeb. Pes je zakopán hlavně v postoji mužů, kteří chtějí ženu vtěsnat do role, typické pro (pět tisíc let starý) patriarchální model.
V této souvislosti mě napadá výrok herečky Květy Fialové, ženy, která je i ve svých 77 neskutečně šarmantní:
"Pakliže se muž chová jako človek, pak ho miluji a vážím si ho. Ale moc mě nebaví, když se chová jako muž. Človek a muž je rozdíl. "
A propos: Květa je padesát let šťastně vdána. Milé dámy: "Člověk" nevymřel!