Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Vztahy Krize, rozchod, rozvod, vyživné Peníze ve vztahu nebo manželství - co když je manžel nebo přítel šetrný skrblík?

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Peníze ve vztahu nebo manželství - co když je manžel nebo přítel šetrný skrblík? Email
Úterý, 26. srpen 2008 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 18445x

ekonomika_penize_v_manzelstvi_manzel_partner_skrblik_setrilek_sporilek_skrblik.jpgTakže spolu budete žít. A už jste mluvili o tom, jak to bude s penězi? O kolik se máte dělit a máte-li se vůbec dělit? Někdy stačí vynaložit na začátku jen minimum úsilí, abyste dlouho potom byli spokojeni. Článek řeší peněžní otázku manželství nebo partnerství a její extrémy. Zmiňuje se také o tom, že je velmi vhodné, aby každý z partnerů měl určité kapesné, díky kterému by se cítil svobodněji a radí jak vést ekonomiku domácnosti.

___

Každý za své?

Je studená zimní noc. Oheň v krbu příjemně praská, stůl restaurace se prohýbá pod náporem dobrot. Popíjíme. Když už jsme poněkud ovíněni a běžná témata ztrácejí na atraktivnosti, přicházejí na řadu pikantnosti z intimního života. Přátelé propukávají v smích a začínají vyprávět, jak zrovna dneska odpoledne… Když chvíli nato odcházejí, muž vytahuje z kapsy peněženku a významně si odkašle směrem ke svojí ženě. Ta činí totéž.

Oba pokládají na stůl stejný obnos peněz a potichu zavírají dveře. Smích utichá. Dobrá nálada mizí. Všichni klopí oči do své sklenice s dvojkou červeného a odkudsi se ozve, že je asi nejvyšší čas tuhle sešlost rozpustit. Tak opravdu! A přitom nikdo z těch lidí tady není ochoten přiznat, že něco tak povrchního jako peníze skutečně hraje hlavní roli! Nebo že by ne…?

 

Stejnou měrou

Magda žije s přítelem osm let. On sice vydělává víc než ona, na výdaje nezbytné pro chod domácnosti ovšem dávají každý měsíc do obálky stejnou sumu. „Když jdeme nakupovat, můj přítel není ochotný akceptovat fakt, že věci jako tampony nebo lak na vlasy půjdou ze společného rozpočtu. U pokladny proto buď stojíme každý sám za sebe, nebo se nákup zaplatí ze společné obálky s tím, že jakmile přijedeme domů, musím výdaje za tampony a lak do obálky vrátit. Každý holt na své triko,“ vypráví.

Obálku Magda otevírá a peníze do ní vrací, i když jdou s přítelem společně na večeři nebo do kina. „Byl to můj výmysl, takže útrata v restauraci, lístky do kina, popcorn i lístky na metro jdou na mě,“ líčí.

"Takové nastavení rodinného rozpočtu omezuje nutnost spolurozhodování a kompromisu, což je u řady párů výhoda, ovšem odpočítávat každou korunu je trochu nedůstojné a navíc toto konkrétní řešení zvýhodňuje pasivitu. Ve výsledku je na tom hůř ten, kdo nechce investovat námahu do společných aktivit, než ten, kdo se je snaží prosadit. A to není pro vztah zrovna to nejlepší,“ komentuje příběh psychoterapeut a odborník na partnerské vztahy Michal Mynář.

Abychom nebyli příliš jednostranní, nad Magdiným vyprávěním se zamýšlí i finanční poradkyně Světlana Havlíčková: „Finanční i psychický tlak na ženu je v tomto případě tak obrovský, že být na Magdině místě, uvažovala bych o rozchodu. Nedokážu si představit, že takto žije už osm let.

Každopádně určitě svému partnerovi pere a uklízí, proto se ptám: Platí jí partner za to? Neměla by být její péče kompenzována alespoň tím, že jí partner ‚povolí‘ koupit ze společného rozpočtu na domácnost hygienické potřeby? Myslím, že kdyby si o financích promluvili před založením společné domácnosti, dalo by se takovým situacím předejít. Minimálně by Magda zjistila, že její partner je ‚šetřílek‘, který za sebe rád nechá platit druhé…“

 

Kde je chyba? A lze ji napravit? Každý by měl mít uričté "kapesné" a cítit se díky tomu svobodně.

Finanční model, kdy partneři nebo manželé založí jednu společnou obálku a do ní dávají každý měsíc část svého platu, není podle Světlany Havlíčkové vůbec špatné řešení. Problém je následující: Jak velkou částkou by měli na společné hospodaření přispívat? A co všechno se bude z obálky hradit? „Metoda obálky je vhodnější než společný účet, protože peníze se v tomto případě okamžitě spotřebovávají. Kolik peněz do obálky vkládat záleží na výši příjmů každého z partnerů a rovněž na výši výdajů.

Ideální je hradit z ní nájem, poplatky ze energii, vodu, různá připojištění domácnosti, nákupy jídla, společnou kulturu a školu pro děti. Když se pak zaplatí všechny nutné výdaje, zbude určitá částka, kterou si partneři mohou rozdělit jako individuální kapesné. Je velmi důležité, aby každý disponoval určitou sumou navíc, s níž si může naložit, jak uzná za vhodné.“ Jenže rozumný kompromis nelze nastavit, pokud mu nepředchází společná dohoda. A jsme u jádra pudla!

 

Jak se domluvit na penězích? Vliv má naše výchova. Domluvte se co nejdříve, kolik dávat například na domácnost.

Představu o hospodaření většinou dědíme po rodičích, a tak i rozhovory o penězích v partnerství bývají ovlivněny zkušenostmi z dětství, případně hovory, které jsme na toto téma uskutečnili v předchozích vztazích.

Psychoterapeut Michal Mynář doporučuje debatu ohledně účtů a peněz začít ještě dřív, než spolu dva lidé začnou žít. Už ve fázi „chození“ se totiž mohou objevit neshody (kdo koupí lístky do kina, kdo zaplatí večeři), které mohou vztah pohřbít ještě předtím, než vůbec stihne začít.

Také finanční expertka Světlana Havlíčková tvrdí, že čím dříve partneři o penězích mluví, tím lépe: „Řada lidí mi říká, že jim nepřipadá vhodné přejít od něžných slov ‚miluji tě‘ k hovoru o penězích, podle mě je to ale spíš otázka psychických zábran. V momentě, kdy spolu partneři založí společnou domácnost, měli by mít vyjasněné všechny finanční otázky a měli by si navzájem sdělit i to, kolik vydělávají.

Pokud to spolu skutečně myslí vážně, je to otázka důvěry a toto téma by mělo být pro oba naprosto přirozené.“ Podle poradenského psychologa Tomáše Nováka, autora knihy Peníze a manželství, dohoda ohledně rodinného rozpočtu neznamená schopnost umlátit druhou stranu argumenty, ale spíš naučit se víc naslouchat: „Pokud váš protějšek považuje sumu 10 000 Kč na domácnost za horentní a vy chcete dosáhnout, aby na tento účel bylo věnováno 20 000 Kč, neznamená to, že musíte vždy a zásadně se vším nesouhlasit.

Naopak. S čím souhlasit jde, s tím souhlaste a dejte to najevo. Mimoslovně – pokývnutím, ale i slovy typu souhlasím, jasně, je to i můj názor, rozumím, je to tak.“ Než začnete debatu na téma rodinný rozpočet, ujasněte si, zda je váš požadavek skutečně oprávněný, nebo ne, promyslete si svou argumentaci a postup, co a jak partnerovi řeknete.

„Při prosazování je vhodné používat spíš jednoduché věty, striktní, ale jednoduché. Argumenty je dobré si i napsat na papír a naučit se je tak, abychom je sdělovali klidně. Pozor na slzy nebo na vztek v hlase. Leckdo je nesnáší a stává se vzteklým a domluvě vzdorujícím jen proto,“ píše ve své publikaci psycholog Tomáš Novák.

 

Proč se (ne)vyplatí jet sólo? "Ztratila jsem práci a neměla jsem ani na metro, manžel mi nepomohl ... těžko si představit kdybychom založili rodinu!"

Martina je vdaná několik let. Téma účty a peníze bylo u nich doma vždycky tabu. Společnou obálku ani společný účet nikdy neměli a nemají ani teď. Dokud oba pracovali, účty vždycky zaplatili společně a o ostatní výdaje za domácnost si mezi sebou podělili tak nějak všelijak.

Metoda „každý na své triko“ se zdála být bezproblémová, dokud Martina neztratila práci. „Kdykoli teď požádám manžela o peníze, protože nemám ani na lístek do metra, dá mi 20 korun,“ vypráví. „Jednou mi ‚odměřil‘ asi padesátikorunu, ale stejně mi nezbylo ani na jídlo. Doufala jsem, že cestou z práce alespoň nakoupí, jenže on se místo toho najedl někde venku. Že já nemám co jíst, to mu bylo jaksi fuk…“ Teď je Martina v tísni finanční i psychické, navíc se den co den ocitá v ponižující roli prosebnice.

A příčina? Než se s manželem vzali, zapomněli si sednout, domluvit se a všechno spočítat. „Sólo finanční model vyhovuje spíš nesezdaným bezdětným párům, kde každý z dvojice má svůj příjem a bez větších problémů se z něj uživí. Partneři většinou kladou velký důraz na sebe, své potřeby, často budují kariéru, cení si samostatnosti, svobody a neradi se přizpůsobují.

Současně s výhodami ale tento model poukazuje na výrazné omezení některých jiných stránek vztahu, které jsou důležité pro případný pozdější hladký přechod do fáze, jejímž cílem má být vytvoření rodiny. Solidární cítění, společné rozhodování, ochota podřídit ‚já‘ nějakému společnému ‚my‘, nalézat kompromisy, vycházet si vstříc – právě tyto vlastnosti a schopnosti jsou určující pro zralost obou partnerů pro rodinný život,“ vysvětluje Michal Mynář.

Co z toho plyne? Pokud neplánujete s partnerem manželský a rodinný život a taky neočekáváte, že se o vás v těžkých chvílích postará, a ani vy neplánujete starat se o něj, model, kdy každý platí jen to svoje, vám bude vyhovovat. Pokud ale časem dospěje váš vztah do fáze, kdy se budete chtít stát rodiči, počítejte s tím, že měnit něco léta zaběhnutého je celkem složitý proces. „Vždycky je tady riziko, že hodnotový posun může být jednostranný, tím pádem druhý partner bude ke změnám přistupovat velmi neochotně,“ varuje psychoterapeut.

 

Problém: těhotenství, mateřská dovolená, nezaměstnaný partner. Mějte rezervu pro horší časy.

Většině párů peníze nejvíc mluví do života v době, kdy žena očekává narození dítěte nebo je na mateřské dovolené. Otázku, jak to vlastně bude s penězi v průběhu mateřské, řešte společně okamžitě ve chvíli, kdy se žena ocitne v domácnosti. V této etapě je většinou nezbytné přehodnotit původní dohodu. U párů, které měly dříve účty rozdělené, je Světlana Havlíčková doporučuje pro toto období spojit. Jestliže manželovi tato varianta není po chuti, zkuste se dohodnout naprosto přesně, jaká částka každý měsíc poputuje z jeho účtu na váš.

Jinak se může stát, že dopadnete stejně jako Martina a každý den dostanete 20 Kč na metro. Uvědomte si, že i když zrovna nevyděláváte, pracujete pro rodinu a máte právo spolurozhodovat o rodinném rozpočtu.

V žádném případě nerušte svůj účet s tím, že ho teď stejně pár let nebudete potřebovat a rodina bude mít jen účet a platební kartu napsané na manžela! A ještě něco: Až budete společně plánovat, nezapomeňte, že v době, kdy už jsou na světě děti, je nutností uzavření životního pojištění.

„Pro případ nepředvídatelných událostí se vyplatí mít finanční hotovost ve výši alespoň tří měsíčních výdajů na domácnost, a to na účtu, který je bez poplatku a zhodnocuje se alespoň na úrovni inflace,“ doplňuje Světlana Havlíčková.

 

Více komunikace, méně starostí

Abyste našli cestu ven z problémů a peníze vám přestaly mluvit do života i do svědomí, musíte společně komunikovat! „Prosazování oprávněných požadavků může být v partnerském vztahu značným problémem. Někteří lidé doufají, že partner nějak sám vycítí, co oni sami potřebují. Nebo by to měl vycítit, kdyby je měl rád. Myslí si, že o své potřeby žádat se jaksi nesluší. Trvat na nich je dokonce proti partnerství. Mají dojem, že partnerský vztah je o vzájemném ustupování a většinou mají pocit, že na rozdíl od nich partner neustupuje téměř nikdy. Pak prožívají pocity trpké křivdy,“ píše ve své knize Asertivita v partnerství Ján Praško. V tom s ním souhlasí i psychoterapeut Michal Mynář a finanční poradkyně Světlana Havlíčková. Oběma aktérkám výše uvedených příběhů, Magdě i Martině, proto radí: Promluvte si se svými partnery o tom, co vám nevyhovuje! Buďte konkrétní, promyslete si, co a jak řeknete. Navrhněte řešení a dejte pozor, abyste na protějšek neútočily. „Z rozhovoru musí být jasné, co vám konkrétně vadí a co konkrétně chcete. Změnit model, podle kterého se v domácnosti řídíte? Nebo jen odstranit některé jeho extrémnější projevy? Chcete dostávat 200 Kč místo 20 Kč? Pak musíte jasně, konkrétně a přesně říci, že je potřebujete,“ konstatuje Michal Mynář.

 

Nesoulady v peněžní stránce mohou bohužel vést k rozchodu nebo rozvodu

Bohužel, sluší se přiznat, že na některé případy jsou krátké i ty nejlepší rady. Kde nepomůže domluva mezi čtyřma očima ani návštěva psychologické poradny, je nejsnazší variantou rozchod. Neposlouchá se to hezky, ale i něco tak povrchního jako peníze může zničit lásku.

Představu o hospodaření většinou dědíme po rodičích, a tak i rozhovory o penězích v partnerství bývají ovlivněny zkušenostmi z dětství.

 


 

MODELY RODINNÝCH ROZPOČTŮ

 

Model 1: Co je tvoje, to je moje! Výplata vám chodí na společné konto. Peníze máte na jedné hromadě, ze které platíte veškeré náklady na domácnost a berete peníze na všechny další výdaje. O každém větším nákupu se společně bavíte. Plánujete dlouhodobě. Věříte jeden druhému.

 

Klady: Absolutní projev důvěry. Pokud jsou všechny peníze na jedné hromadě, přehledněji se z nich odečítá.

 

Zápory: Nutnost přihlédnout k tomu, kolik kdo z vás vydělává. Když se každý měsíc zaplatí všechny nutné výdaje, zbude vám určitá částka, kterou si můžete rozdělit. Víte, podle jakého klíče?

 

Pro koho je určen: Pro páry, kde muž a žena vydělávají přibližně stejně. Pro všechny, kteří si navzájem věří.

 

 

Model 2: Sólisté S přítelem či manželem máte každý svoje vlastní konto. Nájem bytu i ostatní výdaje na domácnost hradíte fifty-fifty ze společné obálky. Jedete-li na dovolenou, smluvíte si místo a každý si našetříte svoji polovinu. Totéž uděláte, kupujete-li do společné domácnosti pračku, lednici, televizor…

 

Klady: Poměrně spravedlivý systém. Dohodnete-li se na výši splátek do obálky, nemáte si moc co vyčítat!

 

Zápory: Pokud jde o peníze, žena je nejvíc zranitelná v době mateřské dovolené. Přechod do fáze společných financí může být pro váš vztah velmi bolestný. Vaši lásku může ohrozit i náhlá ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc! Myslete na změnu modelu rodinného rozpočtu včas! A pozor na extrémy!

 

Pro koho je určen: Pro všechny, jejichž společné plány se týkají maximálně následujícího víkendu.

 

 

Model 3: Inteligentní půlení Vlastníte konto na výdaje nezbytné pro chod domácnosti a rovněž každý své vlastní. Nájem, poplatky za energii, vodu, vzdělání dětí hradíte z konta společného, drobnosti a věci pro radost každý ze svého vlastního.

 

Klady: Rozumný kompromis. Rodinné finance netrpí, oba máte dost vlastní svobody a nezávislosti.

 

Zápory: Musíte vyřešit, jak velký obnos každý měsíc poputuje na společný účet a kolik peněz vám zůstane na vašem vlastním kontě pro osobní potřebu.

 

Pro koho je určen: Pro všechny, kdo jsou schopni shrnout své měsíční příjmy a výdaje a dohodnout se na nezbytně nutné částce, kterou budou pravidelně přispívat na společné hospodaření.

 

 


JAK POSTUPOVAT PŘI DISKUSI O FINANČNÍ SITUACI

 

Příprava – první fáze: Předem si je nutné ujasnit, zda je náš názor na změnu finančního uspořádání oprávněný, nebo ne. Na věc mohou být rozdílné názory, jako „spíše oprávněný“ může požadavek vyniknout při zhodnocení určitých aspektů a naopak, pokud se zaměříme na momenty jiné, může vyznít jako „spíše neoprávněný“.

 

Příprava – druhá fáze: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti – vyplatí se promyslet si předem argumentaci a postup. Vím, co chci a proč to chci. Promyslím, co a jak řeknu. Uvědomím si, že při prosazování je vhodné použít spíše jednoduchých vět, striktních, ale v podstatě jednoduchých argumentů.

 

Vlastní postup: Zahájení vysvětlení požadavku: „Mirku, chci si s tebou promluvit o penězích. Vím, že děláš, co můžeš, abychom vyšli. Cením si toho. Já ale již prostě nemohu platit všechny složenky a nakupovat jídlo z peněz, které dostanu za mateřskou dovolenou, prostě to nestačí. Je zkrátka nutné, abys mi dával ještě alespoň 2000 Kč.“

 

Pocity: „Vím, že peněz není nikdy dost, a také vím, že splácíš dluhy, ale já už takhle dál nemohu. Já se uskromním, ale přece nemohu tebe a Honzíka nechat umřít hladem. Nemohu to přece řešit tak, že nezaplatím inkaso…“ Potřeby: „Jsem z toho unavená. Nemohu dávat Honzíkovi půl Pribináčku, když má hlad na celý.“

 

Důsledky: „Kdyby to takhle pokračovalo dál, tak budu čím dál víc nešťastná a budu muset jít i co nejdříve do práce. To se ale nevyplatí vzdát se rodičovského příspěvku kvůli 2000 Kč, které vydělám navíc. Samozřejmě nastanou i další výdaje, budeme muset vodit malého do školky.“

 

Návrh řešení: Namátkou: „Vezmi nadúvazek na úklid domu“, „Pohlídej večer Honzíka a já si vezmu ten úvazek na úklid domu“, „Nepojedeme na dovolenou k moři, kvůli níž se dále zadlužíme, ale budeme o dovolené na chatě u rodičů…“, „Prodáme zahradu, kam stejně moc nechodíme, a z peněz budeme dotovat výdaje po dobu, než nastoupím do práce…“

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny